PAVELKA, R. Detekce nánosu UV lepidla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Zadání diplomové práce Bc. Radka Pavelky patřilo mezi středně obtížnější témata s důrazem na praktickou realizaci a nasazení výsledků práce do ostrého provozu. Požadovaným cílem práce bylo vytvořit systém detekce nánosu lepidla na papírenském stroji. Student pracoval při řešení tématu iniciativně a samostatně, konzultace využíval v adekvátní míře. Dosažené výsledky svědčí (v pozitivním duchu) o času stráveném při řešení problému, diplomant splnil všechny body zadání. Práci lze považovat za dílo diplomanta. Z pozice vedoucího práce hodnotím kladně zejména fázi prvotních testů, kdy se diplomat správně snažil optimalizovat scénu výběrem vhodné osvětlovací soustavy a pásmového filtru pro potlačení excitačního spektra, které je pro DAPI luminofor nebezpečně blízko emisního spektra a výsledný snímek tak může být negativně ovlivněn excitačním spektrem o několik řádů silnějším, než je emisní spektrum. V práci student pouze popsal výsledek, ze kterého není zřejmé, kolik času tato fáze skutečně zabrala. Po stránce praktické nemám co vytknout, výsledky práce a samotné nasazení a otestování v reálném provozu s kladným výsledkem jsou důkazem inženýrských dovedností diplomanta. Práci doporučuji k obhajobě. Navrhuji hodnocení diplomové práce stupněm A (90).
Náročnost zadání je po stránce odborné i časové středně obtížná. Na základě předložené práce lze zadání považovat za splněné. Bod číslo 4 zadání je však obtížné posoudit. Na základě dat uvedených v práci lze konstatovat, že aplikace bude schopna pracovat v reálném čase. Ze zadání však není zcela zřejmé, co je míněno „zpětnou vazbou na dávkovací stroj“ a tudíž zde můžu pouze konstatovat, že aplikace je navržena tak, že její kooperace se strojem je realizovatelná (pro základní povely používané při komunikaci takovýchto strojů). Diplomant se věnuje rozboru úlohy a popisuje návrh řešení a testování. Návrh a testování prováděl nejprve v prostředí MATLAB a následně teprve s ověřenými metodami psal obslužnou aplikaci pro finální zařízení. U výběru kamery a vyhodnocovacích algoritmů postrádám definici podmínek s následným výběrem lepšího řešení z několika variant. Vypadá to, že diplomant měl štěstí a první volba mu vyhovovala, a proto již alternativy nehledal. Zvolená koncepce řešení je správná a podle citovaných výsledků na stroji i funkční. Práce je psána v dobré kvalitě s minimem překlepů a chyb. K vážnějším nedostatkům patří prezentovaný 3D model měřicího pracoviště, který nemá pro zhodnocení návrhu dostatečnou vypovídací schopnost. Součástí návrhu by mělo být měřítko, zdůvodnění velikosti boxu a poloha umístění součástek v něm, včetně mechanizmů pro nastavení správné polohy. Není jasné, zda dva tmavé kvádry v levé části boxu jsou úchyty nebo světla (nebo čidlo). Pokud jsou to světla, je otázka, proč jsou mimo box a jakým směrem svítí, jak je nutné je nastavit aby byl osvit rovnoměrný a přizpůsobený poloze kamery. Pokud to nejsou světla, je otázkou, kde světla jsou. Dalším nedostatkem je špatná formulace požadované přesnosti určení plochy lepidla, která je určována v pixelech a ne v reálných jednotkách. Přiložená práce svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta.
eVSKP id 111061