KUNDEL, P. AM vysílač pro experimentální účely [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student pracoval samostatně se zájmem o danou problematiku. Na konzultacích průběžně informoval o postupu prací a dotazoval se na možná řešení problémů. Poslední verze práce však měla být ke kontrole zaslána s větším předstihem před odevzdáním, aby bylo možno provést některé textové a obsahové úpravy. Textová část práce obsahuje minimum překlepů a gramatických chyb. Je zde však použita řada anglických výrazů ačkoli k nim existuje český ekvivalent (drain, source, push-pull a řada dalších). V textu zcela chybí odkazy na obrázky a občas nejsou uvedeny zdroje odkud byly převzaty rovnice. Některé pasáže jsou velmi stručné. Z textu není například zcela zřejmé použití mikrokontroléru. Pokud jde o obvodové řešení vysílače, je třeba ocenit skutečnost, že student si zvolil téma práce v oblasti, která není součástí jeho studia. Student využíval řadu návrhových a simulačních nástrojů, které zjednodušily návrh vysílače a jeho výsledné řešení lze považovat za zdařilé o čemž svědčí i dosažené výsledky získané měřením. Zde je však nutno poznamenat, že se projevily některé neznalosti a chybějící zkušenosti studenta, které ho vedly k měření chybných parametrů (měření PEP bez modulace). Zadání práce lze považovat za splněné, s výjimkou předpokládaného ovládání vysílače mikroprocesorem. Všechny změny však byly předem konzultovány a odsouhlaseny. K výslednému hodnocení je třeba vzít v úvahu i poměrně zdařilou konstrukci elektroniky a celkové mechanické uspořádání vysílače.
Student si vybral jako téma experimentální AM vysílač s koncovým stupněm ve třídě E na kmitočtu jednotek megahertzů. Práce obsahuje nejdříve teoretický přehled požadovaných modulací, jednotlivých typů zesilovačů a potřebných pomocných obvodů k nim. Následuje návrh jednotlivých bloků zapojení, kde bych očekával nejdříve zhodnocení požadovaných parametrů, pak přehled prvků, které je splňují a z toho výběr optimálního prvku. Obvod generátoru nosného kmitočtu měl být vytvořen syntézou v rozsahu 0,5 až 2MHz, zde by se nejlépe hodil některý DDS syntezátor, student použil pevný krystalový oscilátor s hradlem a pevnou děličku. Dále se např. při výběru aktivního prvku pro výk. zesilovač dozvíme, že byl vybrán IRF630, protože s ním má student zkušenosti. Pro realizaci určil hodnoty jednotlivých cívek, jejich výrobní specifikaci pro realizaci však v textu chybí. Při potřebě modulátoru student přešel od Arduina k ESP32, měření vygenerovaného PWM signálu v práci chybí v obou případech. Realizace proběhla nejprve na nepájivém poli a poté na navržené desce plošných spojů, zde považuji za nešťastné umístění generátoru nosného kmitočtu přímo vedle výkonového prvku zesilovače bez jakéhokoliv stínění. Výkonové prvky jsou při realizaci umístěny na masivní chladiče, výpočet jejich tepelných parametrů v práci chybí, na závěr je deska s chladiči umístěna do plechové skříňky bez větracích otvorů, čímž je odvod tepla z chladičů prakticky znemožněn. Měření výsledného vysílače je v tabulce na Obr.4.2 a grafu na Obr.4.5, ke kterému bohužel schází komentář. V jednom případě je při napájení 12V výstupní výkon vyšší než 13W, ve druhém případě je potřeba zvyšovat napájení na 30V a stejného výkonu nedosahuje, navíc v grafu chybí účinnost samotného koncového stupně. Celá práce obsahuje množství obrázků a grafů, bohužel v textu na ně není jediný odkaz. Zadání tak bylo splněno avšak s mnoha výhradami.
eVSKP id 159256