KOVÁČ, P. Vliv výrazů obličeje na 3D rozpoznávání podle obličeje. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2024.
Práca je spracovaná na priemernej úrovni. Študent splnil všetky hlavné body zadania, ale v priebehu riešenia a v záverečnej fáze by mohla byť väčšia miera aktivity a konzultácií.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Informace k zadání | Bakalárska práca mala náročnejšie zadanie, ktoré zahŕňalo návrh a implementáciu vlastného riešenia. Študent si naštudoval potrebné informácie, ktoré použil pri návrhu a implementácii. Prácu teda považujem za splnenú. | ||
Práce s literaturou | Študent si literatúru a zdroje zaistil samostatne. Použité zdroje sú relevantné a aktuálne. | ||
Aktivita během řešení, konzultace, komunikace | Na práci študent pracoval prevažne samostatne. Konzultácie využíval veľmi zriedkavo, prevažne až pred odovzdaním. | ||
Aktivita při dokončování | Práca bola dokončená včas, ale s miernymi rezervami, ktoré mohli byť vyriešené lepšou organizáciou času. Definitívny obsah práce bol konzultovaný. | ||
Publikační činnost, ocenění | Práca nebola publikovaná a nezískala žiadne ocenenia. |
Cílem práce bylo zkoumat, jaký vliv má změna výrazu na rozpoznávání obličeje. Jelikož je dostupnost algoritmů pro rozpoznávání obličeje pomocí 3D značně omezená, student využil algoritmus ICP a klasifikátor MSE. Z hlediska bakalářské práce to považuji za dostačující. Nicméně zpracování práce hodnotím jako podprůměrné. Do hodnocení se především promítá nízká úroveň realizačních výsledků a obsah odevzdané přílohy, která obsahuje poměrně dost nedostatků. Celkově navrhuji hodnotit práci stupněm uspokojivě (D) .
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Náročnost zadání | |||
Rozsah splnění požadavků zadání | Zadání práce považuji za splněné ve všech bodech. Nicméně k samotnému provedení mám výhrady. | ||
Rozsah technické zprávy | Technická zpráva je v obvyklém rozmezí. | ||
Prezentační úroveň technické zprávy | 60 | Práce je rozdělena celkem do 7 kapitol, přičemž kapitola Introduction není zahrnuta v obsahu, který tak zahrnuje pouze 6 kapitol. Rozsah kapitoly Introduction je krátký, a bylo by vhodné čtenáře lépe uvést do řešené problematiky. V práci student používá "MSE klasifikátor", avšak tento algoritmus není nikde dostatečně vysvětlen ve vztahu k porovnávání podobnosti 3D obličeje. V diagramech v kapitole 5 je použita zkratka FR, která není nikde vysvětlena; může znamenat face reconstruction nebo face recognition . Dále se v této kapitole píše o trénování PointNeXt, nicméně chybí podrobnější popis. Menší výtkou je, že v práci se občas nachází mezi jednotlivými sekcemi příliš mnoho prázdného místa (například mezi koncem sekce 1.1 a začátkem sekce 1.2). V sekci 2.2 je na začátku uvedena kurzivou věta o zdroji práce. Z hlediska struktury by bylo lepší tuto větu začlenit do hlavního textu. V realizační části technické zprávy student uvedl větší množství fragmentů zdrojových kódů. Považuji za zbytečné uvádět zdrojové kódy tímto způsobem přímo v textu. | |
Formální úprava technické zprávy | 65 | Práce je psána v anglickém jazyce a občas se v ní objevují gramatické chyby. Jelikož nejsem rodilý mluvčí, nepřikládám hodnocení jazykové stránky velkou váhu. V některých částech práce se vyskytují znaky či výrazy bez jasné relevance k textu, například „indent“ v sekci 2.1 Iterative Closest Point (ICP). Ze stylistického hlediska bych také zmínil výtku k používání zkracování vět, například na začátku kapitoly 2. | |
Práce s literaturou | 62 | Student ve své práci použil 29 bibliografických zdrojů. Celkově lze považovat použité bibliografické zdroje za relevantní k tématu práce. Zásadní výtku mám k chybějící referenci na bibliografický zdroj v sekci 2.1 u popisu algoritmu Iterative Closest Point . Stejně tak chybí citace u popisu Mean Squared Error v sekci 5.3. Navíc by bylo přinejmenším vhodné citovat pojem Dense Correspondence v kapitole 2.1.1. | |
Realizační výstup | 55 | Realizační výstup se skládá primárně z aplikace pro rekonstrukci 3D obličeje a algoritmů pro porovnání podobnosti. Struktura a organizovanost zdrojových kódů je na velmi špatné úrovni (dočasné soubory, vygenerované výstupy ve složkách zdrojových kódů). Některé zdrojové soubory nemají hlavičku, takže není možné jednoznačně určit autorství (například impact/reconstruct/3D_reconstruct.py ). Je třeba podotknout, že soubor README má sloužit jako zdroj základních informací o programu, jeho instalaci, spuštění a popisu jeho funkcí. Věta " The approach using PointNeXt was performed on a different laptop and I was unable to re-run the experiments due to time constraints ." není v kontextu bakalářské práce příliš vhodná. Navíc nikde v odevzdané příloze není uvedeno, jak spustit trénování a použití algoritmu PointNeXt, který student používá pro část experimentů uvedených v práci. Těžiště této práce spočívá v experimentech, nicméně jejich zpracování je podprůměrné. Výsledky mi student nedemonstroval. | |
Využitelnost výsledků | Zadání práce je postaveno tak, že by výsledná práce měla směřovat k novým poznatkům. Nicméně zpracování práce využití výsledků, dle mého názoru, neumožňuje. |
eVSKP id 162132