REPČÍK, M. Komparace přesnosti měření testových baterií přístroje OptoJump Next [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. 2023.
Bakalářská práce s názvem Komparace přesnosti měření testových baterií přístroje OptoJump Next zkoumá přesnost měření defaultních testových baterií přístroje OptoJump Next. K referenčnímu měření byl použit přístroj BTS Smart DX. Student ve své práci splnil všechny požadavky zadání, text práce má logickou návaznost a je v dostatečném rozsahu. Prezentační úroveň je na dobré úrovni a student prokázal teoretické i praktické znalosti v práci se všemi použitými přístroji i programy. Literární rešerše je na dobré úrovni, jakož i práce s použitou literaturou v textu. Výsledková část obsahuje všechny potřebné výstupy, ale je kvůli velkému množství dat mírně nepřehledná. V práci jsou drobné chyby, např. hovorové výrazy nebo obrázky umístěné doprostřed vět, nikoliv na konec odstavce. V závěru a diskusi student nejen popisuje výsledky měření, ale také navrhuje úpravy softwaru přístroje, které by výrazně zmenšil jeho chybovost, což považuji za velmi přínosné. Student byl v průběhu vypracování bakalářské práce aktivní, konzultace probíhaly pravidelně, jeho přístup byl svědomitý. Podobnost se všemi dostupnými pracemi v aplikaci Thesis je 13 %. Míra shody je způsobena návazností na předchozí bakalářskou práci Ondřeje Surkoše, který se zabýval podobným tématem. Práci uděluji 75 bodů ze 100 možných.
Bakalářská práce se zabývá komparací přesnosti dvou přednastavených testů výskoku do výšky z místa pomocí přístroje OptoJump Next a BTS Smart DX. Hlavním cílem této bakalářské práce je tedy stanovení přesnosti přístroje OptoJump Next vůči standardu BTS Smart DX při testování vybraných baterií, konkrétně Countermovement jump a Squat jump. Tato práce navazuje na již obhájenou bakalářskou práci z minulých let a pokračuje v testování na dalších 20 testovaných osobách s využitím dodatečných statistických testů a změn v metodologii měření. Teoretická část práce se dělí na 3 oblasti. První oblastí je problematika vertikálního výskoku, popis a charakteristika použitých přístrojů a následná rešerše literatury. Samotná teoretická část má rozsah 8 stran A4 a je plná nejrůznějších fotografií a obrázků, které jsou dle mého názoru nadbytečné a nezvyšují kvalitu práce, spíše naopak. Mnohem více se měl autor věnovat problematice využití daných přístrojů v praxi, možnému porovnání pozitivních a negativních faktorů výběr zrovna těchto přístrojů a analýze zahraničních studií, které se v rámci svého výzkumu podobnou problematikou zabývají. Na závěr této části práce jsou stanoveny 4 hypotézy. Dvě nulové a dvě alternativní. Praktická část práce se věnuje použité metodologii, postupu získání a měření dat a jejich následnému zpracování. V metodologické části práce opět postrádám odkazy na odborné studie, které by potvrzovaly vhodnost zvolených postupů a metod. Jedná se však pouze o popis postupu měření bez hlubšího kontextu. Výsledková část obsahuje velké množství tabulek a obrázků, které popisují výstupy z měření použitých přístrojů a celá tato část práce je poměrně dosti nepřehledná. Chybí mi zde detailnější deskriptivní popis výsledků tak, aby se čtenář v problematice lépe orientoval. Část diskuse má rozsah strany A4, což považuji za nedostatečné. Opět zde chybí porovnání a kritické posouzení výsledků s dostupnými tuzemskými nebo zahraničními pracemi na podobné téma. Formální zpracování práce, jazyková a stylistická úroveň je na průměrné úrovni. V seznamu literatury se objevuje pouze 11 odborných prací a samotný rozsah práce je dle mého názoru limitní. I přes tyto výtky a kritické připomínky doporučuji práci k obhajobě. Práci uděluji 65 bodů ze 100 možných a hodnotím známkou D. Mgr. Jan Pavelka, Ph.D.
eVSKP id 151590