POTOCKÝ, M. Software pro jízdu do vrchu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Během zpracování bakalářské práce student prokázal teoretické i jisté praktické znalosti. Řešení práce věnoval dané úsilí. Prokázal schopnost samostatné práce při návrhu a částečně při realizaci softwaru pro měření závodů do vrchu. Během řešení se dostal do časové tísně. Dlouhý čas tyvtvářel návrh dvou databázových modelů, u kterých realizoval velmi omezenou funkčnost. Konzultací využíval v minimální míře, ale komunikace byla vždy konstruktivní.
Bakalářská práce pana Matěje Potockého se zabývá návrhem a realizací software pro jízdu do vrchu. Cílem bakalářské práce pana Potockého bylo seznámení se s problematikou softwarové podpory pro měření a zpracování průběhu závodů se zaměřením na speciální disciplínu - závod do vrchu, návrh, realizace a otestování databázového software pro tuto disciplínu, včetně vytvoření příslušné technické dokumentace. Celá bakalářská práce je rozdělena do deseti kapitol a závěru. První až třetí kapitola popisuje jednak používaný hardware pro měření času a také programová vybavení, která se používají pro různé typy závodů s měřením času jednotlivých soutěžících. V kapitole 3.1 autor definuje na základě rozboru konkrétního programového produktu (Msports-Pro) soubor nedostatků, které by nové řešení mohlo odstranit. Soubor nových vlastností, které by měl obsahovat kvalitní software je uvedený ve čtvrté kapitole - Vize software. Návrh na řešení, použitá technologie a základní blokové schéma je uvedeno v páté kapitole – Návrh řešení. Šestá kapitola se zabývá výběrem SMS brány pro přenos informačních SMS a e-mailů v průběhu závodu. Dále je práce sestavena poněkud nelogicky, neboť vlastní řešení se nejprve zabývá grafickou podobou, popisem GUI rozhraní v kapitole sedm a teprve kapitola osm popisuje návrh datového modelu a definuje dvojici ERD diagramů, jeden ERD pro vlastní přípravu a měření během závodu a druhý ERD pro zobrazování vybraných informací pro veřejnost. Návrh GUI rozhraní neobsahuje seznam obrazovek ani navigaci mezi jednotlivými obrazovkami, chybí popis souvislostí jednotlivých obrazovek s datovým modelem, v popisu GIU rozhraní chybí informace o způsobu a postupu při zadávání pomocných údajů v době přípravy závodu (založení nového závodu, rozhodčí, registrace závodníků, zařazení závodníků do šampionátů, divizí, skupin, nastavení způsobu kvalifikace ). Popis těchto specializovaných informací včetně způsobu výpočtu přidělených bodů a určení pořadí v aplikaci zcela chybí. Navržené GUI rozhraní obsahuje popis pouze sedmi obrazovek. Obrazovka umožňující správu naměřených dat v průběhu vlastního závodu je uvedena na obr. 18. Tato obrazovka bude patrně klíčová pro obsluhu v průběhu vlastního závodu a chybí zde podrobný popis, jak budou realizované jednotlivé události a aktivity, které jsou popsané v kapitole 4.4 Měření. Počet navržených obrazovek (sedm) je v příkrém rozporu s datovým modelem, který obsahuje celkem 22 tabulek. Vytvořit funkční a bezpečný informační systém obsahující 22 tabulek, spravovaný pouze pomocí sedmi uživatelských obrazovek je prakticky nemožné bez porušení základních pravidel pro tvorbu informačního systému. Navržený informační systém nemá realizovanou žádnou správu uživatelů, nejsou zde definované žádné role, po spuštění systému je patrně možné zasahovat do všech tabulek jak u připravovaných, tak již u uskutečněných závodů. Jednotlivé studentem navržené formuláře provádí automaticky INSETR, UPDATE a DELETE operace současně s několika tabulkami, aniž o tom obsluha ví a může tyto skutečnosti nějak ovlivnit. Příkladem je například obrazovka pro registraci soutěžících. U procesů, které provádějí výpočty s naměřenými daty by bylo vhodné uvést alespoň minispecifikace, ze kterých by bylo patrné k jaké transformaci dat při výpočtech dochází. Z návrhu aplikace není jasné, proč byly zvoleny dva různé databázové stroje MySQL a SQLLite pro jednotlivé části jednoho informačního systému. V deváté kapitole autor popisuje problematiku sběru dat prostřednictvím sériové linky při komunikaci s chronografem řady CP505. Z popsaného řešení není patrné, zda a jak může obsluha před vlastním závodem otestovat správnost celého měřícího řetězce a funkčnost jednotlivých částí měřících kanálů. Vlastní realizace jednotlivých funkcionalit navrženého software je popsaná v desáté kapitole. Z popisu je patrné, že aplikace umožňuje definovat nový závod, konfigurovat měřící řetězce, registrovat soutěžící do jednotlivých disciplín a patrně i spustit vlastní měření v průběhu závodu. Z popisu není zcela jasné, jak může obsluha v průběhu měření provádět požadované korekce nad dodanými časy z chronografů. Dle popisu chybí v práci procesy pro vyhodnocení a tisk výsledků. Z popisu systému také není patrné, jak bude docházet k výměně dat mezi měřicí částí informačního systému a částí pro zobrazování průběžných výsledků prostřednictvím WWW stránek. Práci pana Matěje Potockého přes uvedené výhrady doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 84764