DLUHÝ, V. Přepojovací maticové pole pro audiosignály [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Cílem práce byl rozbor, návrh, realizace a ověření funkčnosti maticového přepojovací pole pro audiosignály pro potřeby Českého rozhlasu Ostrava. Student si téma zvolil sám, tomu odpovídala i intezita a aktivita při řešení práce. Zadanou problematiku pravidelně konzultoval a předložil několik různých způsobů řešení, které podrobil důkladnému rozboru. Výsledkem rozboru jsou dva nezávislé návrhy přepojovací matice řešené pomocí elektromechanických relé a pomocí integrovaných přepínacích matic Analog Devices. Pro finální řešení se přiklonil k variantě s integrovanými maticovými přepínači. Následně provedl komplexní návrh systému včetně firmware pro řídicí mikrokontrolér. Vše bylo v práci dostatečně dokumentováno. Systém realizoval a na závěr provedl komplexní oživení a měření parametrů systému. Pro některá měření by bylo vhodněší definovat standardní způsoby grafických výstupů, např. pro přeslech mezi kanály a izolaci by bylo lépe vyjádřit decibelovou závislost potlačení v závislosti na kmitočtu, alespoň doplněním grafických výstupů o vertikální osu s decibelovým potlačením. Případně mohl tyto hodnoty lépe specifikovat v závěru. Navržený systém maticového přepínače je plně funkční a jeho parametry umožňují bezprostřední nasazení v profesionálním rozhlasovém studiu. Student rovněž výsledky své práce úspěšně prezentoval na studentské soutěži EEICT 2013. Textová část práce je přehledná, bez závažnějších stylistickýc a gramatických chyb.
Předložená bakalářská práce přepojovací maticové pole pro audiosignály splňuje nejen požadavky zadání, ale realizovaný vzorek splňuje i požadavky zadavatele, tedy ČRo Ostrava, kde bude nasazen do provozu na záznamovém pracovišti ZP1. Součástí práce jsou dva návrhy hardwarové realizace přepínacího pole, firmware řídicího mikrokontroléru a grafické rozhraní pro obsluhu a konfiguraci pomocí PC. Student rovněž provedl měření dosažených parametrů, zejména kmitočtové charakteristiky, odstupu rušivých signálů, či THD+N. Drobné připomínky lze mít k popisu měření. Přeslech a izolace se podle DIN a IEC udává v dB, nikoli dBu. (Tedy například místo: “Hodnota izolace mezi vstupy při kmitočtu 1 kHz a úrovni -6 dBu činila -108,3 dBu.“ Správněji: “…činila 102,3 dB“) Student také neudává filtr, který používá pro měření odstupu rušivých napětí ani normu, podle které nastavil další parametry měření na analyzátoru Audio Precision. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni, pravopisné a stylistické chyby se objevují pouze sporadicky, místy se student vyjadřuje netechnicky. Rovněž lze mít připomínku ke grafické úpravě vývojových diagramů (obr. 3.2) a naskenovaných výstupů z přístroje Audio Precision. Citovaná literatura je pouze seznamem katalogových listů použitých komponent a čtenář se z ní tudíž nedoví, kde hledal autor inspiraci pro vlastní technické řešení. Celkově tedy doporučuji bakalářskou práci k obhajobě, hodnotím ji 96 body, tedy stupněm A.
eVSKP id 65763