SLAVÍČEK, R. Návrh periodických struktur pro zvýšení směrovosti dielektrických rezonátorových antén [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Cílem práce bylo využití periodických struktur pro zvýšení směrovosti a zmenšení postranních laloků dielektrických rezonátorových antén. Student navrhl dielektrické rezonátorové antény pracující v základním módu a ve dvou vyšších módech. Dále navrhl EBG strukturu. Integrací EBG struktury do dielektrických reznátorových antén došlo ke znatelnému zlepšení vyzařování antén (zvětšení směrovosti, zmenšení úrovně postranních laloků) v rovině E oproti konvenčnímu přístupu, což je v práci patrné z výsledků simulací antén v program CST Microwave Studio. Bohužel, experimentálně se to podařilo ověřit jen pro anténu pracující se základním videm. Zadání práce považuji za splněné. Vlastní text práce obsahuje drobné chyby a nepřesnosti jak věcného tak formálního charakteru. Student byl během řešení práce aktivní a se zájmem ji řešil.
V diplomové práci se student věnuje návrhu dielektrických rezonátorových antén, jejichž parametry má zlepšit pomocí substrátu s periodickými strukturami. V úvodu zmiňuje vlastnosti dielektrických rezonátorů, na což plynule navazuje kapitola návrhu antény využívající tuto strukturu, která je rozdělena na podkapitoly zabývající se návrhem jednotlivých částí antény (rezonátor, napájení, zemní deska). V dalších podkapitolách popisuje možnosti zvýšení zisku a prezentuje výsledky možného řešení pomocí buzení módů vyšších řádů. Zde student, dle mého názoru, až na příliš mnoho obrázcích zachycuje rozložení pole. Uvítal bych i obrázky směrových charakteristik. V třetí kapitole je popsána teorie periodických struktur a jejich vliv na šíření povrchových vln. Následují kapitoly s návrhem periodické struktury a její integrace na rezonátorovou anténu. Předposlední kapitolou je pak experimentální ověření navržených struktur. Student zde prezentuje výsledky měření pro základní a dva vyšší módy a provádí srovnání se simulacemi. Bohužel u jednoho vyššího módu měřené výsledky chybí s odůvodněním, že byly naměřeny neočekávané hodnoty. I přesto hodnotím kladně vcelku rozsáhlý experiment. V závěru student připisuje velký vliv lepící pásky, pomocí které byl rezonátor zrealizován, na výsledky měření. Možná by se vyplatilo provést simulaci i s vrstvami lepidla. V práci se vyskytuje pár pravopisných chyb, gramatických nepřesností a místy krkolomné překlady. Zadání diplomové práce bylo splněno. I přes drobné nedostatky doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 111182