FUČÍK, J. Odstranění sulfonamidových antibiotik s využitím pokročilých oxidačních procesů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Tulková, Tereza

Předložená bakalářská práce Jana Fučíka se zabývá aktuálním tématem odstraňování sulfonamidových antibiotik pomocí ošetření plazmatem v modelových vzorcích vody při různých podmínkách. V teoretické části se student věnoval především problematice výskytu léčiv v životním prostředí a nutnosti jejich odstraňování. Dále se zaměřil na pokročilé oxidační procesy, zejména plazma, které bylo vybráno pro degradaci sulfamethoxazolu. V experimentální části práce jsou detailně popsány pracovní postupy přípravy modelových roztoků, jejich ošetření plazmatem i následné stanovení pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí. Student nejprve optimalizoval celý postup, který následně aplikoval na všechny pokusy degradace sulfamethoxazolu pomocí plazmatu. Získané výsledky průběžně konzultoval a následně přehledně zpracoval do grafů a tabulek v kapitole výsledky a diskuze. Ze získaných výsledků student vypočítal rychlostní konstanty degradace sulfamethoxazolu při různých reakčních podmínkách a následně je porovnal s dostupnou literaturou. Student přistupoval k řešení své bakalářské práce svědomitě, aktivně a samostatně. Velmi kladně hodnotím, že student čerpal převážně ze zahraniční odborné literatury a uvedl úctyhodných 96 zdrojů. Na základě jeho celkového přístupu k řešení a vysoké kvalitě zpracování celé práce, hodnotím předloženou bakalářskou práci stupněm A a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Suková, Petra

Předložená bakalářská práce je zaměřena na téma odstranění sulfonamidových antibiotik z vodné matrice pomocí aplikace plazmatu jakožto zástupce pokročilých oxidačních procesů (AOP). Vzhledem k tomu, že je práce zpracována celkově na 62 stran, jedná se o rozsáhlou bakalářskou práci, a troufám si tvrdit, že její kvality by splnily požadavky na práci diplomovou. Práce je klasicky členěna na část teoretickou a experimentální, výsledky a diskuzi. V teoretické části jmenovaný student vypracoval rozsáhlou a kvalitní literární rešerši, ve které se zabýval jak celkovou charakterizací cílové skupiny antibiotik, principy pokročilých oxidačních procesů (zejména principy aplikace plazmatu v kapalině), tak analytickou koncovkou stanovení sulfonamidových antibiotik pomocí metody LC/MS. Velice oceňuji, že se student v literární rešerši rovněž zabýval problematikou vstupu polutantů, jako jsou léčiva (respektive antibiotika), do životního prostředí skrze nedostatečně čištěné odpadní vody (viz tabulka č. 2) a shrnul legislativní situaci nejen v ČR, ale i v rámci států EU, čímž poukázal na to, že se jedná o velice aktuální téma. V praktické části jsou srozumitelně popsány všechny provedené postupy experimentů, přičemž student rovněž vysvětluje důvody a motivaci k jejich provedení. Získaná data byla zpracována přehledně do grafů a tabulek. Diskuze výsledků je rovněž podložena studiem literatury, se kterou student své dosažené výsledky srovnával. Část diskuze je věnována výhodám/nevýhodám a efektivitě použité metody AOP ve srovnání s jinými AOP procesy, přičemž student otevřel otázku použití aplikace plazmatu na čištění vody v praxi. Celkově bylo v práci citováno 96 literárních zdrojů, z nichž velká část byly zahraniční články a periodika. V práci se nevyskytují závažné faktické nebo formální chyby. Upozornila bych jen na pár nedostatků: - Str. 11: Základní strukturou sulfonamidových antibiotik není kyselina p-aminobenzoová (PABA). Základní struktura sulfonamidů je odvozena od p-aminobenzensulfonamidu, který je zároveň nejjednodušší antibakteriálně aktivní strukturou sulfonamidů. Antibakteriální účinek sulfonamidů je dán strukturní analogií mezi PABA a p- aminobenzensulfonamidu, přičemž karboxylová skupina ve struktuře PABA je nahrazena v sulfonamidech skupinou –SO2NHR1 (ve struktuře p-aminobenzensulfonamidu odpovídá substituent R1 atomu vodíku). - Str. 16: ,,Kvalitativní i kvantitativní složení aktivovaného uhlí závisí..“ – mělo být použito ,,..aktivovaného kalu..“ - Str. 24 kapitola Kapalinová chromatografie: Tvrzení, že separace nástřikem vzorku do chromatografického systému není zcela správné. Vlastní separační proces, začíná až po té, co se zóna nástřiku vzorku v MF dostane na chromatografickou kolonu. - Str. 25: Termostat není součástí kolony. Chromatografická kolona je umístěna v termostatu, který je součástí chromatografu. - Str. 27: V iontovém zdroji mohou vznikat záporně nabité ionty [M-H]-; nikoliv [M+H]- (ty jsou kladně nabité). - Výjimečně se v práci vyskytují ne zcela správně zformulované části textu, které však nejsou zásadní překážkou k pochopení smyslu sdělované informace. Například druhý odstavec na str. 45 ,,V případě tvorby hydroxylových radikálů…“ Celkově působí práce výborným uceleným dojmem a i přes pár výše zmíněných nedostatků ji doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm ,,výborně“ (A).

eVSKP id 116282