PŘIDAL, O. Stanovení podobnosti objektů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Student měl za úkol stanovit podobnost objektů, které jsou dominantní ve scéně, jsou však v mírně rozdílných pozicích. Jelikož se ukázalo, že obecné algoritmy jsou příliš složité a že je potřebné algoritmy uzpůsobit typu scény, vybral si student jako typ objektu vhodný pro prezentaci automobil. Student věnoval práci potřebný čas, hledal vhodná řešení, která pravidelně konzultoval. I přesto se v konečné fázi dostal do časové tísně, kdy vytvořil funkční program splňující zadání, ale nestačil provést podrobnější rozbor výsledků a následné doladění algoritmů nebo procesu výpočtu (kontroly správnosti řešení, zpřesňování pomocí volby řešení, nebo opakováním algoritmů ...). V textové části bylo vhodnější popsat program ve formě algoritmu a ne zdrojového kódu. Navrhuji klasifikaci C/dobře.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | C | 36/50 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 18/20 | |
Formální zpracování práce | A | 18/20 | |
Využití literatury | C | 7/10 |
Zadání této diplomové práce patří mezi středně náročné, to jak po stránce teoretické, tak i časové. Student se věnoval studiu literatury zaměřené na zpracování obrazu, tvorbě testovacích snímků a získané poznatky vhodně aplikoval. Zadání práce bylo z velké části splněno a dosažené výsledky jsou obsaženy v textu a přílohách práce. Způsob řešení daného úkolu svědčí o odpovídajícím stupni znalostí studenta v oboru a zvolené řešení lze označit za správné. Student při řešení diplomové práce využívá nastudované znalosti, které uvedl v kapitole 2. Tyto poznatky pak používá při řešení práce v kapitole 3, konec této kapitoly je věnován testování a zhodnocení dosažených výsledků. Student zde rovněž popisuje možnosti dalšího rozšíření práce. Z formálního hlediska je práce vhodně rozčleněna do dostatečného množství samostatných kapitol, ovšem zbytečně velká část práce (kapitola 2) je věnována teorii a metodám, které student při řešení použil jen z části. V kapitole 3, jenž tvoří jádro práce, by bylo mnohem vhodnější místo mnohdy krkolomného slovního popisu, jak fungují jednotlivé funkce, nakreslit vývojový diagram a ten případně okomentovat. Dále zde postrádám zdůvodnění, proč student zvolil pro stanovení podobnosti objektů metodu optického toku. V textu práce je minimum syntaktických chyb. Přiložené CD obsahuje vytvořenou databázi snímků a algoritmus detekce realizovaný jako konzolová aplikace pod MS windows. Přes uvedené formální nedostatky mohu zodpovědně konstatovat, že předložená práce svědčí o inženýrských schopnostech diplomata a práci doporučuji k obhajobě. Studentovi navrhuji hodnocení diplomové práce stupněm: C/dobře.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | C | 15/20 | |
Odborná úroveň práce | C | 36/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | D | 13/20 | |
Formální zpracování práce | C | 7/10 |
eVSKP id 36772