MORAVCOVÁ, T. UET.U: Unbearable Experiment (of) Teaching. Świnoujście. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Projekt studentky Terezy Moravcové představuje příklad návrhu, v němž se organicky propojují mořská technická infrastruktura, architektura a příroda. Vztahy mezi těmito složkami jsou v návrhu silně artikulovány a – co je nejdůležitější – využívány s plným vědomím jejich vzájemného potenciálu k překračování konvenčních hranic nejen architektury jako takové, ale i technické infrastruktury, která bývá ve většině případů navrhována bez uvažování v architektonických kategoriích. Autorka přistupuje k těmto „disciplínám“ nikoli odděleně, ale jako k rovnocenným a navzájem provázaným složkám jednoho celku. Architektura zde není chápána jako pouhý estetický obal racionální technické struktury. Obě roviny – architektonická a inženýrská – spolu od počátku do konce návrhového procesu úzce spolupracují v rámci vyváženého vztahu. Společně pak navazují nový dialog s přírodními jevy místa, zejména s přítomností moře jako dynamického živlu. Studentka projevila v průběhu práce odvahu i hluboké porozumění technickým a materiálovým vlastnostem navrhovaných konstrukcí, které aktivně využívala při hledání výrazu silného architektonického jazyka. Výsledkem je stavba, jejíž základ tvoří těžká železobetonová struktura, zakončená v horní části lehkou konstrukcí veřejného mola. Relace mezi tíhou betonu a lehkostí dřeva však není ve finálním návrhu dostatečně čitelná – chybí zde například jasné znázornění montáže dřevěných trámů na železobetonových konstrukcich, například prostřednictvím vizualizací. Tato vztahová logika přitom představuje nejen racionální konstrukční řešení, ale má i silný architektonický potenciál. Bohužel na několika místech návrhu lze pozorovat formalistní přístup, kdy je forma zbytečně estetizována, čímž se oslabuje celková přesvědčivost návrhu. To se týká například vertikálních perforací betonového tělesa výtahu a technického prostoru v úrovni 1. NP (místnost 1.02) nebo rámů fixních oken orientovaných k ústí řeky Świny. U oken je forma rámování sice odůvodněna potřebou chránit skleněné plochy před objekty unášenými vodní hladinou, nicméně jejich tvarové řešení působí příliš formalisticky – profilace by měla být výraznější zejména z jižní strany, odkud hrozí kolize, což by mohlo lépe reprezentovat funkční genealogii formy. Stávající podoba rámů však místy evokuje spíše lodní okna, což mírně oslabuje výraz celku. Za určitou slabinu považuji také to, že některé připravené vizualizace nebyly umístěny v odevzdaném projektu. Zejména vizualizace pohledů z horizontálního ateliéru a z podlahové úrovně ateliéru vertikálního by výrazně pomohly k lepšímu porozumění prostorovým kvalitám návrhu. Podobně by bylo vhodné lépe prezentovat prostor atria a chodbu 2.14, která je zajímavě navržena a v níž interakce se šikmou stěnou vlnolamu a prostorem atria vytváří silný prostorový moment projektu. Doporučuji proto tyto vizualizace doplnit v rámci závěrečné obhajoby. Za další slabinu považuji rovněž způsob zpracování podélného řezu, který by bylo vhodné graficky pojmout techničtěji – v duchu zpracování výkresů půdorysů. V půdorysech navíc chybí základní kótování, které je nezbytné pro jednoznačnou čitelnost prostorových a funkčních vztahů. Doporučuji proto, aby studentka do závěrečné prezentace na obhajobě tyto výkresy doplnila. I přes výše uvedené dílčí nedostatky vnímám práci studentky velmi pozitivně, zejména s ohledem na její komplexnost, odvahu v práci s tématem a vysokou úroveň architektonického uvažování – a to zvláště s přihlédnutím k tomu, že se jedná o bakalářský projekt.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Studentka pracovala velmi zodpovědně a intenzivně. Aktivně vyhledávala nové informace a nezdráhala se samostatně kontaktovat odborníky z různých oblastí, například v otázkách konstrukce vlnolamů a dalších technických aspektů. |
Práci celkově pokládám za velmi kvalitní. Autorka prokázala schopnosti potřebné pro obhájení své práce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Autorka představuje odvážnou myšlenku, v rámci které umisťuje návrh laboratoře architektonického navrhování do hmoty nově zamýšleného prodloužení a posílení vlnolamu. Její záměr docílit téměř absolutního obklopení stavby pouze dvěma elementy (moře a nebe) je na zvoleném místě skoro dokonalý. Stavba má také potenciál být velmi dobře dopravně i pěšky přístupná po mole, které autorka navrhuje na prodloužené hmotě vlnolamu. Napojení na komunikaci není v práci řešeno, ale předpokládám, že záměrem je celé molo obsloužit i dopravně – dodávkou nebo lodí (doprava materiálu atp.). Při pohledu z pláže na řešený vlnolam a jeho cíp, kde je umístěna laboratoř architektonického navrhování, autorka popisuje snahu o co nejmenší narušení horizontu i celého okolního kontextu, žádné výraznější elementy stavby (kromě nově navrženého majáku) tedy nevystupují nad molo umístěné na vlnolamu. Ocenila bych více vizualizací i z pláže, aby byl vykreslen celkový dojem ze stavby a jejího kontextu. | |
| Architektonické řešení | A | Z prezentovaných exteriérových vizualizací působí celá stavba jako ponorka vynořující se zpod mořské hladiny primárně díky velkým oknům, která jsou částečně pod hladinou moře a částečně nad. Tento prvek umožňuje uživatelům vnitřního prostoru zažít již zmíněné spojení dvou elementů a zároveň poskytuje vnitřnímu prostoru nezaměnitelný charakter. V prostoru interiéru si autorka hraje s různými úrovněmi a formami prosvětlení skrz masivní okna. Každá úroveň prostoru má jiný charakter s postupným „nořením“ stavby pod hladinu moře. Oceňuji vložení venkovního atria s rostlinami do hmoty stavby, které poskytuje uklidňující a „známý“ element ve velmi silném (pro někoho možná až klaustrofobním) prostoru. Ocenila bych více vizualizací z interiéru – atmosféra vnitřního prostoru je velmi působivá a ráda bych viděla aspoň jeden obrázek z obou ateliérů a jejich pracovního prostředí. V tomto bodě se také nabízí otázka, zda má autorka pocit, že plně naplnila svoji představu o propojení mořské hladiny a nebe, popřípadě jaký dojem bude dle ní tvořit především hlouběji položený ateliér a zda si dokáže v tomto prostoru představit i jinou funkci. Pokud se zaměříme na otázku vynaložených prostředků vs. možností a kvalit, které stavba skýtá, tak mě napadá, zda by nebylo vhodné prostorový objem mírně navýšit. Vzhledem k tomu, o jak náročné dílo se jedná mi vnitřní prostory přijdou spíše skromné. Zvolené materiály podporují celkovou atmosféru stavby, autorka doplňuje prezentaci několika poetickými vizualizacemi přímo z mola, ale jak už bylo zmíněno – chybí mi více záběrů na stěžejní vnitřní prostory. Elegantně působí venkovní schodiště s vyhlídkou na moře spojené s novým majákem. | |
| Provozní řešení | A | Provozní řešení působí přesvědčivě a logicky. Manipulace s nákladem mezi prostorem výtahu, modelárny a skladem může být náročnější, stejně jako transport hotových děl na povrch mola – v případě laboratoře architektury bych osobně volila velkorysejší přístup k tomuto řešení tak, aby v prostoru mohly vznikat i větší struktury a práce studentů, provozně se ale obecně nejedná o nedostatek. Oceňuji dva velkorysé ateliérové prostory, které nejsou členěny a studenti si je mohou přizpůsobovat dle aktuálních požadavků. Zajímá mě, zda autorka nepřemýšlela o větším propojení venkovního atria s komunitním prostorem nebo přilehlým ateliérem. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Autorka technické řešení svého návrhu konzultovala s odborníkem na tento typ inženýrské stavby. V přiloženém konstrukčním schématu popisuje stěžejní aspekty postupu výstavby i specifikace materiálu. Popis řešení působí přesvědčivě i když bych u této stavby očekávala větší míru rozpracování tohoto řešení. | |
| Formální úroveň | A | Formální úroveň práce je velmi dobrá |
eVSKP id 167674