PLAČKOVÁ, L. Možnosti identifikace silic v environmentálních matricích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.

Posudek vedoucího

Vávrová, Milada

Předložená bakalářská práce byla experimentálního charakteru a byla zaměřena na využítí separačních metod pro stanovení obsahových látek typu silic v bioindikátorech rostlinného původu, jehličí z borovic, smrků a jedlí a dvou druhů mechů. Práce byla sepsána celkem na 91 stranách a při jejím zpracování použila autorka bakalářské práce celkem 34 literárních údajů, z nichž většinu tvoří farmaceutické monografie české i cizojazyčné a další část je tvořena zdroji z internetu, avšak recenzovanými. Práce se vyznačuje velmi pěknou češtinou s ojedinělými překlepy. Vlastní text je bohatě doplněn obrázky, grafy a přehlednými tabulkami. Za velmi vypovídající považuji zejména obrázky prezentované v příloze bakalářské práce, na kterých je znázorněna část prováděných experimentálních prací. Autorka bakalářské práce zpracovala velké množství vzorků, a to 20 vzorků jehličí z borovic, 20 vzorků smrků a 20 vzorků jedlí, 10 vzorků mechů ploník ztenčený a 10 vzorků mechů kostrbatec větevnatý. Pro stanovení veškerých těchto vzorků použila screeningovou metodu TLC, pro celkem 12 vzorků jehličnanů (4 borovice, 4 smrky, 4 jedle) a 2 mechy byla provedena identifikace pomocí rozhodčí metody - GC/MS. Veškeré experimenty byly správně vyhodnoceny a interpretovány. Na základě aktivního přístupu k řešení složité problematiky a k získaných vysoce kvalitním výsledkům doporučuji její práci k obhajobě a hodnotím ji známkou "A" výborně.

Posudek oponenta

Zlámalová Gargošová, Helena

Bakalářská práce Lucie Plačkové je zaměřena na identifikaci obsahových látek ze skupiny silic ve vybraných rostlinných matricích, kterými byli jehličnany (borovice, smrk, jedle) a mechy (kostrbatec, ploník). Tyto matrice pocházejí z různých lokalit v České republice. Dále byly identifikovány obsahové látky cardamonového, oregánového anýzového a rozmarýnového oleje. V teoretické části jsou podány základní informace o silicích; tj. historie jejich používání, jejich chemické složení a výskyt a způsoby izolace z přírodních matric. Dále jsou zde popsány základní charakteristiky matric, ze kterých byly silice extrahovány pro následnou identifikaci v experimentální části práce. Tato část práce poskytuje také informace o separačních metodách, s detailním popisem těch, které byly využity v experimentální části. V experimentální části jsou popsány konkrétní extrakční postupy a způsoby identifikace obsahových látek silic. Extrakce byla prováděna dvěma rozpouštědly, a to ethanolem a petroletherem, destilací vodní parou a prostřednictvím SPME. První dva extrakční postupy sloužily k získání silic pro identifikaci obsahových látek pomocí TLC. SPME extrakce sloužila k identifikaci sledovaných analytů prostřednictvím GC/MS-TOF. Veškeré výsledky tj. retenční faktory a jim odpovídající identifikované látky jsou shrnuty do 116 tabulek, přičemž posledních 18 tabulek s retenčními časy identifikovaných obsahových látek prostřednictvím GC/MS-TOF je doplněno příslušným chromatogramem. Bakalářská práce je sepsána na úctyhodných 91 stránkách z toho 20 stránek tvoří přílohy. Pro sepsání své práce autorka využila 34 literárních zdrojů s převahou zdrojů internetových. Z formálního hlediska je práce velmi úhledná psána češtinou svědčící nejen o znalosti jazyka českého, ale i dané problematiky. V práci se vyskytuje minimum překlepů; Připomínku mám pouze k citacím u nichž není dodržena posloupnost a autorka začíná citací 12. Citace 1 se objevuje až na str. 12. Ne všechny latinské názvy rostlinných druhů jsou psány kurzívou str. 8, str. 12. Chybí odkazy na obrázky. K práci mám následující připomínky: 1. Na str. 11 uvádíte, že rovněž fylogenetický vývoj výrazně ovlivňuje výskyt silic v rostlinách . Mohla by autorka tuto větu poopravit? 2. Na str. 19 jako jednu z možných separací polem uvádíte ultrcentrifugu - je to správně? 3. Jaký je přesnější název pro vámi uvedenou extrakci pevnou fází - SPE 4. Str. 19 cituji: mikroextrakce pevnou fází, zde nastává zakoncentrování analytu adsorpcí na polymer pokrývající křemenné vlákno. Není lepší použít výraz sorbce a proč? 5. Obrázky č. 12, 13, 15 by bylo lépe uvádět v české práci s českými popisky. 6. Lze v analytické chemii najít vhodný ekvivalent slova aktivace sorbetu kolonky? Znáte jiné uspořádání SPE extrakce než jsou vámi uvedené sorbční kolonky? Jaké je pravidlo pro množství sorbentu, které slouží k zachycení analytu? 7. Na str. 20 uvádíte, že analyty mohou být sorbovány přímo ze vzorku nebo metodou head-space, můžete tuto metodu detailněji popsat? 8. Některé zkratky v seznamu zkratek mají uveden pouze český ekvivalent, jiné pouze anglický, mohla by studentka chybějící údaje doplnit? 9. Na str. 46 v tabulce 67, 69 je u retenčních faktorů s hodnotou 0,33 pro ethanol a 0,32 pro petrolether jako výsledek identifikace uvedeno nd, přičemž v jiných tabulkách např. 71, 66, 67 odpovídá těmto retenčním faktorům linalool. Jedná se o přehlédnutí? 10. Můžete na základě vlastních výsledků porovnat techniku extrakce kapalinou s technikou destilace vodní parou. 11. V úvodu práce zmiňuje studentka bioindikátory. V práci je řečeno, že obsah silic odráží zejména bioklimatické podmínky v prostředí. Může kvantita nebo kvalita obsahových látek v silicích ve sledovaných matricích indikovat i případné znečištění dané oblasti? Při celkovém hodnocení předložené bakalářské práce konstatuji, že studentka dokázala nejen kvalitně zpracovat rešeršní část práce, ale i v experimentální části prokázala píli, systematičnost a cílevědomost. Získala celou řadu výsledků, které přehledně uspořádala a podrobila diskuzi. Tuto práci k obhajobě doporučuji a hodnotím ji stupněm výborně A.

eVSKP id 19064