LAŠO, M. Model zátěže [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Diplomová práce se zabývá tvorbou modelů zátěží v programu PSCAD. Celá práce je rozdělena do několika částí, které zahrnují teoretický popis zátěží, kvalitu elektrické energie v kontextu její ovlivnění právě různými typy zátěží a popis různých přístupů k modelování zátěží. V další části je pak uveden a popsán výčet simulačních programu, načež navazuje popis vytvořených modelů. Celá práce je koncipována logicky a stručně. Zadání samotné práce bylo splněno, kdy vzniklo celkem 6 různých modelů zátěže, vždy pro různý typ a různou složitost zátěže a potřebné simulace. Práci hodnotím kladně a vlastní přínos autora vidím především ve vlastní tvorbě modelů. Kladně také hodnotím vlastní přístup autora, který měl zájem o dané téma a problematiku. Student přistupoval k práci svědomitě a práci pravidelně konzultoval. Na druhou stranu kvalitu práce snižuje množství gramatických a formálních chyb vyskytujících se napříč prací. Jde například o neřazení odkazů na zdroj postupně tak, jak se odkazy vyskytují v textu a kvalitu obrázků v teoretické části práce. Za závažnější chybu považuji například neuvedení odkazu na příslušnou normu u tabulky 1. Vlastní popis modelů je pouze základní a v práci je absence hlubšího popisu jak dílčích částí modelů, tak popisu funkcí, které může uživatel využívající výsledné modely nastavit v pracovním prostředí programu. Na základě výše uvedeného hodnotím práci kladně, doporučuji ji k obhajobě a hodnotím ji 85 body.
Student Bc. Matej Lašo se měl ve své diplomové práci zabývat specifikací jednotlivých zátěží charakteristických pro oblast elektroenergetiky a jejich následnou simulací v programovém prostředí PSCAD. V teoretické části práce se student zabýval rozdělením elektrických zátěží a základními parametry, jež jsou určující z hlediska hodnocení kvality elektrické energie. Tato část práce mohla být studentem zpracována podrobněji a mohla obsahovat více teoretických informací. Podrobnější či rozsáhlejší teoretické informace mohly být přímo zacíleny na samotnou praktickou část, tj. na vybrané modelované zátěže. Za pomyslný můstek mezi teoretickou a praktickou částí práce lze usuzovat kapitoly 4 a 5, kde jsou uvedeny informace ohledně modelování zátěží, potažmo možnostech jejich počítačové simulace. V těchto částech postrádám komentáře, jaké zátěže byly vybrány pro modelování či jaké konkrétní kvalitativní parametry má daný typ zátěže ovlivňovat apod. Stejně tak by bylo vhodné provést bližší konfrontaci simulačních nástrojů, což by lépe charakterizovalo vlastnosti PSCAD a ukázalo, proč je nebo není PSCAD lepší než ostatní simulační nástroje. Praktická část se zabývá tvorbou šesti modelů jednotlivých zátěží. Student vytvořil modely v programu PSCAD, což plně koresponduje se zadáním práce. Dosažené výsledky simulací mohly být doplněny o rozsáhlejší komentáře, jelikož jednotlivé modely nebyly verifikovány s reálnými laboratorními experimenty. Dle mého názoru měly být jednotlivé modely podrobeny simulacím, přičemž budou modelovány alespoň různé provozní stavy a bude tak možné, minimálně hrubě teoreticky, zhodnotit platnost vytvořených modelů. Na druhou stranu je nepochybné, že samotná tvorba jednotlivých modelů byla pravděpodobně časově náročná a odladit simulaci nemuselo být primárně jednoduché. K práci mám také následující vybrané komentáře: - seznam symbolů a zkratek je neúplný a obsahuje nedostatky. Přestože student uvádí, že v seznamu neuvedené zkratky a symboly jsou součástí textu práce, mohl být uveden kompletní seznam symbolů a použitých zkratek, jelikož se jedná o diplomovou práci a celkový počet vztahů a veličin v práci není značný. Také mohlo být použito samostatného členění pro veličiny a použité zkratky, - dle pokynů k formě zpracování diplomové práce mají všechny hlavní kapitoly začínat na nové straně. Kapitola 3 a 5 na nové a samostatné straně ovšem nezačínají, - je vhodné, aby závěr práce více hodnotil dosažené výsledky a z práce plynoucí doporučení či nové poznatky. Současná koncepce závěru práce představuje spíše rozsáhlejší formu abstraktu, - nejednotný formát hlavičky Tabulky 1 (str. 31), - v práci jsou nesrovnalosti v zápisech procentních hodnot, potažmo jejich výsledném gramatickém významu, jelikož platí 10_% = 10 procent, 10% = 10ti procentní, - špatný formát hlaviček stránek (číslování, dvojjazyčnost) u částí Seznam obrázků, Seznam tabulek, Seznam symbolů a zkratek, Použitá literatura, - špatné a nejednoznačné číslování rovnic – např. rovnice 4.0, 4.1 a 4.2 jsou součástí kapitoly 3. V kapitole 4 začínají rovnice od 4.3. V kapitole 6 je rovnice 5.1, - nejednotná interpretace jednotek veličin u jednotlivých rovnic – např. rovnice 3.1 – 3.7, 4.0 vyjadřují jednotku pouze výsledné veličiny, rovnice 3.8 a 3.9 nemají vyjádřené jednotky použitých veličin vůbec, rovnice 4.1, 4.2 a 5.1 vyjadřují jednotky všech použitých veličin, rovnice 4.3 – 4.6 se snaží vyjádřit jednotky všech veličin, ale neuvádějí jednotky pro koeficienty „a“ a „b“. - struktura a uspořádání kapitoly 5 je neefektivní a vznikají zbytečně prázdné části stránek, tj. pokud by text, obrázky a tabulky byly obecně lépe strukturované, byl by celkový počet stran práce nižší, - velmi nízká kvalita obrázků v kapitole 2 a 3. V kontextu s obsahem práce se některé obrázky, např. 5 nebo 12, jeví jako převzaté a bez uvedení případného zdroje informací, - obecně grafická složitost obrázků, zejména v kapitole 2 a 3 je velmi malá. U tohoto typu práce se jeví jako vhodné takové obrázky „překreslit“, což je dále také podpořeno skutečností, že některé obrázky obsahují texty v jazyce, který je odlišný od hlavního textu práce, - v praktické části, konkrétně v 6.1.1, student také uvádí další parametry nezbytné pro návrh LC filtru s využitím literárního zdroje [24]. Bylo by lepší, kdyby byl použitý způsob přiblížen například v teoretické části, která mohla být tvořena více cíleně s ohledem na očekávané praktické výstupy práce. Jednotlivé modely jsou součástí elektronické přílohy práce, což ovšem hlavní text nezmiňuje, - použitá literatura je svým rozsahem pro daný typ práce dostatečná. Stejně tak jednotlivé typy literárních zdrojů jsou různorodé a svým charakterem vhodné pro potřeby této práce. Odkazování se v textu na použité zdroje je řešeno takovým způsobem, že samotný původ obsahu textu se jeví být zřejmý. Seznam použité literatury, resp. odkazy na tyto zdroje, v některých částech využívají nestejného formátování (tj. zarovnání zdrojů 1 – 9 vs. 10 – 26, hypertextový odkaz součástí literatury 10, neúplný formát citace minimálně pro 8, 11, 18, 20 - 22 ). Splnění požadavků zadání bylo hodnoceno podle obsahové shody jednotlivých cílů práce s obsahem vypracované práce a podle kvality vypracování těchto jednotlivých částí. Odborná úroveň teoretické části mohla být obecně lepší. Samotný přínos práce a značnou časovou náročnost práce lze však shledat zejména v tvorbě a vzniku modelů zátěží v PSCAD, což bylo ze strany studenta splněno poměrně dobře, současně to neomlouvá nižší kvalitu teoretické části. Dle výše uvedených skutečností doporučuji předloženou práci k obhajobě a hodnotím ji 82 body.
eVSKP id 94169