ČAPKA, A. Praktické využití systému mainframe [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2025.
Přístup studenta k řešení práce nevybočoval z běžných zvyklostí. Lepším skloubením bakalářské práce a povinností v dalších předmětech bylo možné předejít problémům při dokončování práce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Informace k zadání | Toto zadání bylo vytvořeno ve spolupráci se společností Kyndryl, za kterou řešení práce po odborné stránce konzultoval Ing. Aleš Malý. Práce přináší poměrně obecný úvod do systémů mainframe se zaměřením na porovnání tradičního a moderního přístupu v kontextu databázových operací. V průběhu řešení práce se vyskytly problémy s přístupem k databázi prostřednictvím moderního (Python) rozhraní, které nebyly na straně studenta a které se bohužel nepodařilo odstranit ani s pomocí odborného konzultanta. Student proto zvolil alternativní řešení, jehož výsledky však mají omezenou platnost. | ||
| Práce s literaturou | Základní studijní zdroje (včetně výukové platformy IBM Z Xplore) poskytl studentovi odborný konzultant. S ohledem na téma práce z nich většina pochopitelně pochází od IBM, jakožto tvůrce IBM Z mainframů. Student je vhodně doplnil dalšími zdroji, přičemž převzaté texty a myšlenky pečlivě označil. | ||
| Aktivita během řešení, konzultace, komunikace | Zde vkládám hodnocení odborného konzultanta, Ing. Malého: Zpočátku bylo nasazení studenta poměrně velké a během zpracovávání teoretické části proaktivně vyhledával spolupráci a seznamoval se s prostředím. Během letního semestru nicméně došlo k útlumu, až jsem sám inicioval kontakt, abych se ujistil, jak mohu být nápomocen. Z nastalé situace bohužel následně vyplynula potřeba velmi intenzivních setkání. Vzhledem k objektivním potížím (dostupnost různých nástrojů na používaných platformách) jsme museli přistoupit k jiné interpretaci výsledků, než jaká byla původně zamýšlena. S danou situací si student poradil poměrně dobře, nicméně vycházel z předpokladu, že na něj mám víc času, než by reálně kdokoliv měl. Lepší časové plánování při plnění úkolů by bylo jistě ku prospěchu výsledné kvality, ale ani výrazně nevybočuje mimo očekávaný rámec. Vzhledem ke komplexnosti tématu byl student schopen poměrně dobře nastudovat základní tématiku potřebnou ke zpracování práce, pochopit základní možnosti spouštění programu a zpracování dat v systému Db2 na z/OS a přenesení dat/programu mimo mainframe. | ||
| Aktivita při dokončování | Pro pohodlnou diskuzi měla být technická zpráva dokončena minimálně o týden dříve, ale díky zvýšenému úsilí na obou stranách je výsledná technická zpráva nakonec v dobrém stavu. | ||
| Publikační činnost, ocenění |
Celkově jde o průměrně obtížnou práci, jenž mohla a měla být vypracována důkladněji, a to jak po obsahové stránce (více příkladů, názornější popis, rozsáhlejší evaluace), tak po formální stránce (chybějící provázanost textu s obrázky a kódem, neustále se měnící stylizace textu).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Náročnost zadání | Práce se zabývá návrhem sady příkladů pro práci s databází Db2 na systémech mainframe ilustrující rozdíly mezi tradičním přístupem využívajícím jazyky jako je COBOL nebo JCL a moderním přístupem založeným na programech v jazyce Python. Ačkoliv je implementace příkladů v jazycích COBOL a JCL náročnější na realizaci, vytvořené programy jsou velmi jednoduché a nevyžadují nikterak hluboké znalosti těchto jazyků. | ||
| Rozsah splnění požadavků zadání | Zadání bylo splněno, ačkoliv některé body zadání byly splněny velmi minimalisticky (jen 3 jednoduché příklady pro porovnání a otestování výkonnostních parametrů). | ||
| Rozsah technické zprávy | Práce počtem stran přesahuje obvykle rozmezí, důvodem je ovšem velké množství obrázků a kódu a také volného místa mezi různými částmi textu v rámci jednotlivých kapitol. | ||
| Prezentační úroveň technické zprávy | 60 | Prezentační úroveň technické zprávy je slabší. Celková logická struktura práce je v pořádku, řada kapitol je ovšem náročná na pochopení z několika důvodů: Drtivá většina obrázků a kódu není z textu nijak odkazována, prostě se v práci objevují a je na čtenáři, aby pochopil k jaké části textu (pokud vůbec nějaké) se daný obrázek nebo kód váže. Některé popisy jsou vysloveně matoucí nebo nezapadají do obsahu dané kapitoly. Příkladem je třeba ukázkový postup práce s nástrojem SPUFI na straně 23, který má (pravděpodobně) ilustrovat použití tohoto nástroje v kontextu konkrétního příkladu, jenž ale není znám. Navíc mezi kroky 4 a 5 chybí krok, jenž si má asi čtenář domyslet z obrázku 3.2, který pravděpodobně ukazuje výsledek kroku 4 a některá z voleb v tomto obrázku má pravděpodobně vést ke kroku 5. Popisy příkladů v kapitole 4 jsou často velmi strohé. U práce, jenž se zaměřuje na vysvětlení rozdílů mezi tradičními a moderními přístupy bych čekal pravý opak. Příkladem je třeba vysvětlení využití JCL u příkladu 2 na straně 49, kde je zdůrazněno hned na začátku, že budou jednotlivé kroky překladu zopakovány, ale následuje jen posloupnost výpisů kódu a obrázků s výstupy bez jakéhokoliv komentáře. Umístění nebo existence některých podkapitol je navíc problematická. Například kapitola 3.6 se zabývá překladem zdrojového kódu, ovšem schéma celého procesu je uvedeno až na úplném konci. Čtenář by očekával, že tímto schématem se začne a až poté se budou do podrobna probírat jednotlivé části tohoto procesu. Kapitola 3.5 má popisovat hlavní komponenty Db2, ovšem ty jen vyjmenuje v jedné větě a v následujících 2 odstavcích, tvořících zbytek kapitoly, rozebírá pouze prostředí DSN. Tato kapitola působí spíše jako draft větší plánované kapitoly nebo zbytkový text pro přesunu textu do jiných kapitol. | |
| Formální úprava technické zprávy | 65 | Práce je psaná v češtině a po gramatické stránce obsahuje minimální počet chyb, často se ovšem vyskytují věty začínající malým písmenem. Typografická stránka práce je ovšem velmi slabá. Na řadě míst v rámci kapitol se vyskytují velké plochy volného místa (více než polovina prázdné stránky) jen aby se na další stránce pokračovalo dalším odstavcem textu. Řada kódu vloženého jako obrázek je zalomena na další stránku. Očislované a neočíslované seznamy použivají co chvíli jinou stylizaci (ruzné styly definice pojmů, ruzné oddělovače od jejich vysvětlení, atd.). Naopak v situacích, kdy je potřeba stylisticky oddělit pojem od standardního textu, jako např. při zmínce o položce i , jsou tyto pojmy vysázeny jako standardní text a težce pro čtenáře rozeznatelné od standardního textu kolem. | |
| Práce s literaturou | 80 | Práce cituje velké množství zdrojů, je ovšem nutno zdůraznit, že velká řada z těchto zdrojů jsou manuály k jednotlivým technologiím a jiné online zdroje. Jen minimum zdrojů jsou knihy nebo odborné publikace. Všechny zdroje jsou v textu práce řádně citovány. | |
| Realizační výstup | 70 | Výsledkem práce jsou 3 dvojice celkem jednoduchých příkladů demonstrujících práci s databází Db2, resp. PostgreSQL. Důvodem využití databáze PostgreSQL u moderních přístupů byl problém s nedostatečnými oprávněními pro připojení k databází Db2, jenž ovšem nemohl student předpokládat ani sám vyřešit. Ačkoliv jsou příklady plně funkční, všechny jsou velmi jednoduché a demonstrují jen základní práci s databázemi, což je i pro bakalářskou práci trochu málo. Očekával bych alespoň pokrytí základních CRUD operací s databází, ne jen 3 velmi podobné příklady dotazování (čtení) nad databází. Jelikož všechny příklady realizují jednoduché dotazování nad databází, očekával bych také v části věnované testování výkonnostních parametrů evaluaci závislosti velikosti databáze na časové náročnosti vykonávání uvedených příkladů. Práce tuto evaluaci zmiňuje jako práci do budoucna, nenašel jsem ovšem důvod proč ji nešlo realizovat již v rámci této práce. | |
| Využitelnost výsledků | Vytvořené příklady jsou velmi jednoduché a demonstrují pouze základní dotazování nad databází. Výsledky porovnání tradičního a moderního přístupu tedy nemohou být na takto malém vzorku pokládány za příliš relevantní. Popis jednotlivých příkladu není pro čtenáře jednoduše pochopitelný, je tedy diskutabilní do jaké míry usnadní čtenáři práce proniknout do této problematiky. |
eVSKP id 164032