MOJŽIŠOVÁ, A. Mobilní aplikace pro zpracování obrazu elektroforetického gelu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Studentka Anna Mojžišová si za cíl své bakalářské práce stanovila vytvoření mobilní aplikace pro „chytré telefony“ sloužící k vyhodnocení obsahu snímku gelu z gelové elektroforézy. Rozsah práce je 34 stran od úvodu po závěr a je podložena 55 referencemi převážně ze zahraničních zdrojů. K tématu studentka vypracovala přehlednou literární rešerši zabývající se jak biologickou podstatou elektroforetické separace, tak metodami zpracování obrazu gelu. V praktické části navrhla a realizovala mobilní aplikaci umožňující zaznamenání snímku gelu, jeho předzpracování, detekci gelových linií i separovaných fragmentů. Dále na základě uživatelsky přívětivého postupu využití vlastních nebo uložených molekulárních markerů aplikace vyhodnotí molekulární hmotnost detekovaných fragmentů. Aplikaci testuje na dostatečném množství snímků, včetně snímků obsahujících problematická obrazová zkreslení. Výsledek může být použit pro rychlou pre-analýzu přímo v laboratoři, nebo odeslán z mobilu pro další zpracování. Svou práci studentka úspěšně prezentovala na studentské soutěži EEICT 2023. V průběhu řešení práce byla studentka přiměřeně aktivní, samostatná a své řešení průběžně konzultovala. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni s drobnými nedostatky (např. chyba zdroje reference, nižší kvalita obrázků, nejednotné číslování kapitola apod.). Závěrem oceňuji snahu studentky vypracovat práci v anglickém jazyce.
Studentka Anna Mojžišová zacílila svou bakalářskou práci na vytvoření mobilní aplikace vyhodnocující výsledky gelové elektroforézy, Studentka splnila zadání své práce. Práce psaná anglicky na velmi dobé jazykové úrovni, navíc je podána čtivou formou. Po formální stránce mohu vytknout úlohu anody a katody v elektroforéze, chybějící odkazy na obrázky Figure 2.1, Figure 2.2, Figure 2.3, Figure 3.5, chybějící obrázek Figure 2.4 b), nedokončná věta. V obrázku Figure 3.5 bych naopak popsala osu y jako „inverted intensity of bands“, ať čtenář ve srovnání obrázkem Figure 3.4 nemusí dlouho nad tím přemýšlet. Z hlediska aplikačního potenciálu je v současnosti metoda vhodná na detekci proteinů, které můžeme detekovat pomocí značení ve viditelném světle, kdežto molekuly DNA se běžně vizualizují pomocí UV světla či fluorescence, příslušné filtry pro detekci běžně u chytrých telefonů chybí, nicméně obrázky lze vyhotovit s pomocím UV transiluminátoru Zřejmě z toho důvodu se studentka nezaměřila na určení koncentrace sledované molekuly, tu je schopen gel dokumentační software také odhadnout. Toto je důležitý aspekt při vyhodnocení PCR, kdy může docházet k amplifikace fragmentů nespecifickými primery, takové fragmenty mají mnohem nižší koncentraci, nebo pro vyhodnocení vedlejšího artefaktu při procesu zvaném „klouzání“ DNA polymerázy během replikace (tzv. replication slippage). Práci hlavně díky té formální stránce hodnotím 89 body, B.
eVSKP id 150819