Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Okál, Michal

Diplomová práce se zabývá vytvořením metodiky pro hodnocení plastických maziv určených k aplikaci v ložiskách hlavního hřídele větrných elektráren. Student provedl rešerši dostupné literatury a definoval čtyři klíčové parametry, na jejichž základě lze maziva hodnotit. Následně zvolil čtyři experimentální přístupy pro jejich posouzení, a to pomocí zařízení ball-on-disk, MTM tribometru, profilometru a modifikovaného bleeding testeru. Získaná experimentální data byla zpracována vícekriteriální metodou TOPSIS, která umožnila komplexní porovnání schopností jednotlivých maziv. Student se rovněž věnoval analýze citlivosti výsledků vůči změně vah a vstupních hodnot, čímž potvrdil určitou robustnost navržené metodiky. Výsledný přístup umožňuje porovnávat výkonnost maziv napříč různými testy a identifikovat nejvhodnější variantu pro danou aplikaci. K práci mám však několik výhrad. Přestože student správně identifikoval relevantní experimentální přístupy, jeho vlastní přínos k jejich návrhu a rozvoji byl spíše omezený. Během zpracování bylo nutné často konzultovat a korigovat směřování práce, přičemž student do značné míry přebíral již navržené koncepty bez hlubšího rozvoje či inovace. Za výrazný nedostatek považuji rovněž zvolený způsob hodnocení schopnosti tvorby mazacího filmu. Testování probíhalo pouze v plně zaplavených podmínkách, které neodrážejí reálné provozní situace, kde jsou časté i hladovějící podmínky. Schopnost maziva vytvářet mazací film i za hladovějících podmínek je klíčová pro životnost ložisek, avšak tento aspekt nebyl v práci dostatečně zohledněn. Textová úroveň práce je průměrná. Student se podle všeho neseznámil s problematikou do dostatečné hloubky, což se projevilo jak v diskusní části, tak v závěru, kde chybí hlubší analýza a konkrétní interpretace výsledků. Uvedené závěry jsou převážně obecné a nepřinášejí nové poznatky. Přes uvedené nedostatky lze konstatovat, že práce splňuje zadané cíle. Výsledky mohou sloužit jako výchozí bod pro další rozvoj testovací metodiky.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	C
Vlastní přínos a originalita	D
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	C
Práce s literaturou včetně citací	D
Samostatnost studenta při zpracování tématu	E

Navrhovaná známka: C

Posudek oponenta

Čermák, Jan

Téma je z hlediska průmyslové praxe aktuální, na větrných elektrárnách je typicky údržba drahá a technicky obtížná. Inženýrské problémy nejsou v oboru dostatečně zvládnuté, viz nedávný případ Siemens / Gamesa. Práce má konkrétního zákazníka, kterým je ZKL, a je dotována grantem MPO. Téma hodnotím jako velmi náročné a rozsáhlé na zvládnutí, přičemž diplomant se s problémem velmi dobře vypořádal. Navržená metodika klade důraz na fyzikální vlastnosti použitých maziv. Vychází z měření tloušťky filmu na zařízení vyvinutém na ÚK, používá se bodový kontakt, dále vyhodnocení bleeding dle DIN 51817, zjištění vlivu na opotřebení profilometrem Bruker a zjištění třecích vlastností. Poté metodika kombinuje výsledky jednotlivých analýz, když se nejprve určí váhy parametrů, aby mohla být vyhodnocena výkonnost konkrétního maziva, což je cíl metodiky. Práce se zabývá ložisky v dané aplikaci obecně, z kontextu však chápu že, důraz je na hlavní ložiska. Konstatuji, že práce splnila zadání, a pokud upozorňuji na dílčí nedostatky, nic to nemění na tomto konstatování. Doporučuji, aby po úspěšné obhajobě diplomant prospěl u SZZ v části týkající se DP. Nejzásadnější moje výhrada se týká provozních podmínek, které podle mého názoru nejsou dostatečně zohledněny, i když je sám diplomant zmiňuje jako zásadní pro wind aplikace, a ony zásadní opravdu jsou. Není zohledněna ale ani ekonomika, tedy cena jednotlivých maziv, což z praktického hlediska lze považovat za důležité, pokud by některý produkt byl extrémně drahý nebo naopak extrémně levný, jako například lithium grease bez aditiv. Nerozumím poznámce v závěru, že omezení této práce spočívá především v jejím zaměření na podmínky větrných turbín provozovaných na souši, kdy nebyly zohledněny extrémní vlivy typické pro offshore aplikace, jako je zvýšená vlhkost, riziko oxidace nebo velmi nízké provozní teploty, a prosím o vysvětlení. Kritika stylu: diplomant nepoužívá adekvátní vyjadřování, věty jsou těžko čitelné a špatně pochopitelné, připomíná to trošku recept na elixír života: „Tvar filmu odpovídá eliptickému nebo liniovému kontaktu a centrální oblast, kde se koncentruje největší zatížení, bývá s největší tloušťkou. Naopak postranní části kontaktu, kde dochází k rozptýlení tlaku, vykazují minimální tloušťku. Tyto jevy jsou často doprovázeny laterálním prouděním popsaným Poiseuilleovým tokem. V liniových kontaktech se tyto charakteristiky rozvíjejí podél celé délky valivých těles s lokálními deformacemi na jejich koncích.“ Str. 22.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	B
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	A

Navrhovaná známka: B

Otázky

Diplomant uvádí rozsah provozních teplot u turbín na souši 30 až +50 °C, zatímco u offshore turbín může být rozsah ještě extrémnější, typicky mezi 40 až +80 °C. (str. 19). Na str. 60 však píše: Pro experimentální měření tloušťky mazacího filmu byly zvoleny dvě teplotní úrovně, a to 25 °C a 50 °C. Tato volba reflektuje reálné provozní podmínky, kdy se teplota v závislosti na okolním prostředí běžně pohybuje v rozmezí přibližně 5–50 °C. Nižší testovací teplota 25 °C odpovídá provozu v chladnějším počasí nebo při nižších otáčkách, kdy se ložisko ohřívá jen minimálně. Naopak teplota 50 °C reprezentuje zahřátý provoz během letního období, kdy teplota ložiska může přesahovat 40 °C. Prosím vysvětlit.
Na str. 61 je prezentován výsledek testu několika maziv, dokázal by diplomant odhadnout, proč dvě „nejhorší maziva“ z hlediska tloušťky filmu, tedy kluberplex a lithium, vykazují horší výsledky než ta ostatní maziva?
co je to teoretický koncept liniového kontaktu a jaký je rozdíl mezi tímto konceptem a skutečností v ložisku radiálním jednořadém válečkovém. Co je to Poiseuilleho tok, co je to laterální proudění? Je tlak skalární nebo vektorová veličina a co to znamená?
na str. 23 diplomant uvádí na obr. 2.9, že různá maziva mají různou závislost viskozity na teplotě. Diplomant by měl vysvětlit, o jaké viskozitě vlastně u plastického maziva hovoří.