ZAHÁLKA, T. Výroba převodové hřídele objemovým tvářením za tepla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Jopek, Miroslav

Cílem hodnocené diplomové práce byl návrh výroby převodové hřídele objemovým tvářením za tepla  s důrazem na technologii příčného klínového válcování. Práce svým rozsahem naplňuje rozsah a požadované cíle DP. Je patrné, že se autor v dané problematice orientuje, což prokázal ve zdařilém návrhu nástroje pro výrobu převodové hřídele. Spolupráci s vedoucím hodnotím jako výbornou. Autor pravidelně konzultoval a byl při tvorbě práce samostatný a aktivní. Celkově hodnotím DP jako velmi zdařilou: formou, obsahem i rozsahem splňující nároky kladené na formát diplomové práce a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Práce Bc. Tomáše Zahálky, jež je zaměřená na návrh výroby polotovaru převodové hřídele metodou příčného klínového válcování (PKV), je zpracována na vysoké úrovni, a to jak ve smyslu provedené literární rešerše, tak i samotného návrhu výroby. V úvodu autor představuje materiál, základní rozměry a funkci vyráběné součásti, na což navazuje analýza možností výroby. Zde správně volí, jako optimální, metodu PKV, na kterou dále zaměřuje rešeršní část práce shrnující uceleným způsobem teoretické poznatky v dané oblasti. Vysokou kvalitu rešeršní části ale bohužel snižují časté překlepy, a též zavádějící výrazy (např. FEM namísto MKP – metoda konečných prvků apod.). Praktická část práce, která navazuje na rešeršní, předkládá kvalitně zpracovaný návrh výroby, a to se všemi potřebnými výpočty. Některé úvahy a kapitoly ale, dle mého mínění, patří spíše do teoretické části práce (např. graf na obr. 63). Kladně hodnotím zařazení numerické analýzy procesu PKV v softwaru Forge, i když je třeba poznamenat, že by v tomto směru mohla práce obsahovat komplexnější informace. Vyvstává tak řada otázek, na které práce nedává odpověď vůbec nebo jen velmi omezeným způsobem. Předně nerozumím tvrzení, že celý proces probíhal při konstantní teplotě polotovaru 1 200 °C, což by vedlo k velkému zkreslení výsledků. Dále bych doporučoval využití jemnější výpočetní sítě, neboť z výsledků je jasně patrné, že současná síť ne zcela korektně popisuje povrch vývalku. V závěru práce autor provádí technicko-ekonomické zhodnocení (v práci uvedeno poněkud zavádějícím způsobem jako „zpracování“), které vhodně doplňuje předešlé analýzy a dokládá pro uvažovanou výrobní sérii ziskovost výroby. Stran výkresové dokumentace lze konstatovat, že obsahuje všechny potřebné výkresy, i když popis výkresů a jejich členění není mnohdy příliš šťastné. Popisové pole neodpovídá standardu ÚST, což se projevuje i v celkové nepřehlednosti výkresové dokumentace. Předně není jasné, kde se v hlavní sestavě nacházejí pozice uvedené v příslušném kusovníku. Na výkrese jsou pouze 3 hlavní pozice podsestav, ale na kusovníku je jich 6. Stejný problém vidím i na dalších výkresech sestav. Dále některé kóty nejsou uvedeny dle zavedených zvyklostí a u předepsaných hodnot kalení a popouštění je počítáno, dle mého mínění, až s příliš velkým rozptylem hodnot. I přes uvedené nedostatky je nutné konstatovat, že se jedná o velmi zdařilou a komplexně pojatou práci, která beze zbytku splňuje požadavky zadání.

eVSKP id 154082