VOJTÍŠEK, M. Studium vnitřního odporu článku olověného akumulátoru pro hybridní elektrická vozidla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student Bc. Miloš Vojtíšek se ve své práci zabývá studiem vnitřního odporu olověného akumulátoru včetně jeho jednotlivých složek. Přitom vnitřní odpor a jeho změny během života významně ovlivňují užitné vlastnosti olověných akumulátorů. Student provedl veškeré experimentální práce na pracovišti elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie FEKT, vyrobil zařízení k měření vnitřního odporu a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů zpracoval diplomovou práci v rozsahu 52 stran včetně seznamu použité literatury. Teoretická část zahrnuje konstrukci olověných akumulátorů a principům jejich fungování. Jsou popsány typy používaných hybridních elektrických vozidel a způsoby provozu olověných akumulátorů v režimu HEV. Dále jsou uvedeny metody měření vnitřního odporu s důrazem na použitou metodu střídavého proudu superponovaného na stejnosměrný nabíjecí / vybíjecí proud. Praktická část práce je věnována popisu vyrobeného zařízení na měření vnitřního odporu, pokusného článku a měřicího pracoviště. Ve zbývající části je popsáno několik provedených experimentů s důrazem na popis průběhu vnitřního odporu v různých režimech cyklování pokusného článku (včetně režimu provozu v HEV) a dále zjišťení průběhů vnitřního odporu jeho jednotlivých složek (separátoru, kladné a záporné elektrody). Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na velmi dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práce přináší nové poznatky do oblasti měření vnitřního odporu v článcích olověného akumulátoru během jejich činnosti. Práci doporučuji k obhajobě.
Student Miloš Vojtíšek se ve své práci zabývá různými metodami měření vnitřního odporu olověného akumulátoru a možným použitím v režimu hybridních elektrických vozidel, výrobou experimentálních elektrod, měřením a vyhodnocením jejich vlastností. Práce je rozdělena do několika částí. V úvodní teoretické části je stručné shrnutí problematiky hybridních elektrických vozidel, je popsán princip činnosti olověných akumulátorů. Druhá část diplomové práce pojednává o problematice měření vnitřního odporu elektrochemických zdrojů. V závěrečné části se diplomant věnuje vlastním experimentům a jejich vyhodnocení. Vlastní práce působí po stránce stylistické i odborné vcelku dobrým dojmem. Škoda ne zrovna šťastně volených barev v grafech a nesrovnalostí v textu, které snižují celkový dojem. Zmínil bych nejviditelnější: - Str. 5: Hustota je udána v q/cm3. - Str. 6: Při vybíjení se síran olovnatý mění na aktivní hmotu. - Str 7: Při vybíjení se na kladné elektrodě začne redukovat olovo… - Str 11: nejsou vysvětleny zkratky schematického znázornění obou typů pohonů - Str 14: Neznámý termín „degradace kyslíkového cyklu“ - Str. 28: k obr. 4.3. je uváděno, že měření probíhalo s korektním zapojení. Z průběhů vnitřního odporu (který se po počátečním poklesu po celou dobu nabíjení nemění) se domnívám, že tomu tak nebylo - Kapitola 3.2: Zmatek v použití pojmů vnitřní odpor, vnitřní impedance, vnitřní stejnosměrná impedance, reálná část vnitřní impedance - Obr. 4.1, 4.16. chybí uzly ve schématech, voltmetr V5 dle zapojení a) by byl ve zkratu - Obr. 4.5. nejsou zobrazeny průběhy potenciálů (v textu k obr uvedeny jsou) V kapitole 4.7 a 4.8 je použita referentní kadmiová elektroda, která pro zachování konstantního potenciálu nesmí být proudově zatížena. Při experimentu je přitom použita jako proudová elektroda pro střídavé měření, dochází na ní tedy k polarizačním dějům, které mění její potenciál. Domnívám se tedy, že prezentované výsledky jsou těmito ději ovlivněny a nelze je brát jako směrodatné. Je také třeba si uvědomit, že vnitřní odpor kladné (záporné) elektrody je ve skutečnosti vnitřní odpor článku složeného z kladné (záporné) elektrody, kadmiové elektrody a elektrolytu mezi nimi. Hodnotu odporu jednotlivých složek přitom neznáme. I přes tyto nedostatky, zadání diplomové práce bylo splněno. Student prokázal orientaci v dané problematice. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji projekt k obhajobě.
eVSKP id 66916