ZAKL, A. Verifikace numerické simulace s pomocí 3D optického systému pro měření deformací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Diplomová práce se zabývá verifikací numerické simulace procesu lisování dílce odvodňovacího systému vyráběného z korozivzdorné oceli. Student projevil při zpracování zmíněného tématu vysokou míru samostatnosti. V práci navržené postupy ověření výsledků numerické simulace, jejího nastavení a vyhodnocení, byly vhodně zvoleny a následně též správně vyhodnoceny. Kladně hodnotím zejména rozsah provedených analýz, jenž se vymyká běžné diplomové práci. Výsledné hodnocení zohledňuje nejen úplnost práce, ale též její stylistickou a grafickou úpravu, jakož i celkový přístup studenta k vypracování a schopnost orientace ve zmíněné problematice.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Diplomová práce Alexandra Zakla je zaměřená na porovnání výstupů numerické simulace procesu tažení roštového nástavce teleskopické hygienické vpusti získaných pomocí programu PAM-Stamp s charakteristikami zjištěnými na téže součásti 3D optickým měřícím zařízením ARGUS využívaným především pro měření deformací na povrchu tvářených dílců. Cílem dané práce bylo ověřit, jak se výsledky získané na základě simulace daného tvářecího procesu přibližují realitě. V úvodní části diplomant provedl rešerši problematiky optické metrologie, simulace pomocí metody konečných prvků a technologie hlubokého tažení. Osvětlil základní termíny a postupy. Zejména v oblasti optické metrologie a numerických simulací diplomant prokázal široký rozhled a hluboké znalosti. Text je poměrně náročný pro čtenáře, který se v dané problematice moc neorientuje, neboť je plný odborných výrazů a cizích slovních obratů. Vytkla bych diplomantovi časté překlepy a užívání příliš dlouhých a složitých souvětí, ve kterých se snažil zachytit co nejvíce myšlenek. Vyjádření stejného obsahu pomocí jednodušších vět by danému textu dodalo čtivost a větší srozumitelnost. Kapitola týkající se technologie tažení je zaměřena pouze na problematiku tažení válcových výtažků. Vzhledem k tažené součásti, která je nerotačního tvaru, podává neúplné informace o tomto procesu, a to zejména z hlediska rozložení napětí a deformací v různých místech tvářeného dílce. Na obr. 19 jsou chybné popisky a v práci se objevují termíny, se kterými nemohu souhlasit jako například pojem objemová anizotropie, zahuštění materiálu anebo válcová dutina. Tímto termínem autor označuje olemovaný kruhový otvor, což je velmi matoucí. Dle mého názoru dutina je ohraničený nevyplněný prostor, nikoliv průchozí otvor. Názvy obrázků 51 a 52 jsou zmatečné, v souladu se souvisejícím textem není jasné, co je myšleno danými výstupy, a zda číslování operací odpovídá skutečnosti. V praktické části práce diplomant využívá vícero možných cest pro získání potřebných vstupních dat pro simulaci, konkrétně materiálových a geometrických modelů. Zde autor projevil velké znalosti a přehled, srozumitelně popsal postupy a zdůvodnil použití jednotlivých metod. Informace pak využil pro provedení samotné simulace daného procesu tažení, na základě které pak vyhodnotil základní parametry popisující daný tvářecí proces. Stejné parametry vyhodnotil i prostřednictvím 3D optického měřicího systému ARGUS. Výsledky rozšířil ještě i o mezní křivku limitního diagramu. Následně získané výsledky porovnával. K praktické části práce mám následující připomínky. Na obr. 57 je u barevné škály hodnot přetvoření chybně uvedeno označení. Místo hlavního přetvoření tam má být vedlejší. V popisu rozložení vedlejšího přetvoření při tváření lemu kruhového otvoru jsou nejasnosti. Například autor uvádí větu (str. 42): "Na barevné mapě se opět ukazují lokální oblasti v oblasti začátku rádiusu válcové dutiny." Na obrázcích jsou tyto lokální oblasti snadno přehlédnutelné, bylo by tedy vhodné je označit. Dále na str. 43 autor upozorňuje na lokální extrémy na plochém dně, a to zejména v řezu B ve vzdálenosti 50 a 160 mm. Dle grafů na obr. 59 tento popis spíše odpovídá řezu A. A navíc z hlediska hodnoty přetvoření se nejedná o lokální poklesy přetvoření ale lokální nárůsty přetvoření. Je nutné toto tvrzení vztáhnout na absolutní hodnotu deformace. Pod pojmem ztečení stěny se rozumí míra úbytku tloušťky, tedy rozdíl mezi původní a konečnou tloušťkou. Proto na obr. 60 by bylo vhodnější barevnou škálu hodnot spíše nazvat „Tloušťka stěny“. V kapitole 3.5.2 Zhodnocení validity simulace není zcela jasné, kdy je psáno o hodnotách získaných fotogrammetrickým měřením a kdy se hovoří o hodnotách získaných simulací. Přes výše uvedené připomínky, práci hodnotím velmi kladně. Po obsahové stránce je zpracovaná na vysoké odborné úrovni. Obsahuje mnoho informací a výsledků, které mohou pomoci k vytvoření představy o užitečnosti a vhodnosti využívání simulační analýzy.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 154108