SEDLÁČKOVÁ, L. Možnost dalšího využití bezinkových výlisků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Vespalcová, Milena

Diplomová práce Bc. Lucie Sedláčkové se týká zpracování výlisků plodů bezu černého. Koncentráty šťáv tmavého červeného ovoce nahrazují v progresivních potravinářských technologiích červená syntetická barviva. K produkci přírodních červených, anthokyanových barviv lze úspěšně využít i ovocné výlisky, ze kterých lze vhodnou extrakcí získat ještě dostatek těchto pigmentů. Samotná šťáva z ovoce může sloužit k přímé spotřebě. Náplní práce posluchačky bylo připravit extrakt z bezinkových výlisků s maximálním dosažitelným obsahem anthokyanových barviv. Dále navrhnout a vyzkoušet způsob uchování získaného extraktu a stanovit vybrané typické vlastnosti připraveného produktu. Tematiku, kterou si posluchačka zvolila, zpracovávala samostatně a s přehledem. Do teoretické části uvedla potřebné výchozí informace pro splnění zadané tematiky a zpracovala je velmi pečlivě. Podkladem jí bylo dostatečné množství převážně původních odborných cizojazyčných zdrojů. V laboratoři se rychle zapracovala a bezchybně zvládala všechny potřebné úkony přípravy vzorků i samotných analýz, jak manuálních tak i instrumentálních. Pracovala vždy samostatně a s plným nasazením. Systematicky si plánovala experimenty, získaná data ihned zpracovávala a vyhodnocovala. Rozhodovala se racionálně, obtíže řešila s přehledem. Práce poskytla cenné výsledky. Předloženou diplomovou práci Bc. Lucie Sedláčkové doporučuji k obhajobě a hodnotím souhrnnou známkou VÝBORNĚ – A.

Posudek oponenta

Pořízka, Jaromír

Předložená DP Bc. Lucie Sedláčkové pojednává o problematice dalšího využití bezinkových výlisků. Témata zabývající se valorizací potravinářských odpadů jsou stále aktuální a svým zaměřením je tedy tato práce velmi zajímavá. Práce je sepsána na 84 stranách včetně příloh a má standardní členění dle doporučení FCH VUT v Brně. Je evidentní, že autorka rešerši věnovala velké úsilí, kdy čerpala z celkem 63 relevantních a aktuálních zdrojů. Citace jsou prezentovány ve správném formátu. Charakteristika bezu černého je velmi podrobná, se zaměřením na odůdu Haschberg - tedy na jednu z nejrozšířenějších odrůd. Součástí této charakterizace je i zajímavá pasáž o meziročních změnách v chemickém složení bezu černého. Z hlediska tématu, bych ale očekával větší zaměření na charakteristiku bezových výlisků, ne jen nativních plodů. Pozitivně hodnotím pasáž o kapalinové chromatografii, která se kromě běžného popisu instrumentace věnuje mechanismu retence a postupům při výpočtech základních chromatografických parametrů. Nelogicky jsou ale dále rozděleny části o metodách k zakoncentrování extraktů, UV-VIS spektrofotometrie a další. Dle předchozího člěnění by nemusely být zařazeny jako podkapitoly části pojmenované jako použíté metody (což špíše evokuje část experimentální). K experimentální části nemám větších výhrad, experimenty jsou dostatečně podrobně popsány. Zpracování dat je kvalitní a byl správně vybrán statistický aparát. Prezentace výsledků a diskuse má solidní úroveň. Optimalizace extrakce a zakoncentrování byla provedena v dostatečném rozsahu s cílem maximalizovat výtěžky a potlačovat degradační efekty. To se dle výsledků podařilo. Dále se autorka zaměřila na podrobnou charakterizaci koncentrátů a lyofilizátů - sušina, pH, titrační kyselost, TPC, TAC. Zde jsem měl velké problémy v orientaci v názvech vzorků koncentrátů a lyofilizátů - zda jsou zde paralelní testy a z čeho vlastně vycházejí. Pro zakoncentrování také byly v některých případech použity vodné extrakty, které se z předchozí optimalizace nejevily jako ty nejlepší. Nebylo také dostatečně zdůvodněno, proč pro lyofilizaci byly zvoleny vodné extrakty, které obsahovaly až o 30 % méně anthokyanových barviv než extrakty ethanol:voda. Drobnou připomínku mám také k jednotce mg/L u lyofilizátů. Zde bych u pevného materiálu převedeného do roztoku očekával přepočet na hmotnostní koncentraci v mg/g. Na závěr práce se autorka věnovala identifikaci a kvantifikaci majoritních anthokyanů ve vzorcích. Tato část je velmi dobrá, převážně pasáž o optimalizaci chromatografické metody. Obecně lze konstatovat, že práce zahrnuje velké množství experimentálních dat, které mohou být dále využity v praxi, v případně dalším výzkumu. Diskuse výsledků by mohla být bohatší a to převážně z hlediska srovnání s jinými studiemi. Cíle práce byly splněny v celém rozsahu a i přes některé zmíněné vady má předkládaná DP vysokou kvalitu. Z formálního hlediska je práce v pořádku, neobsahuje větší množství gramatických ani typografických chyb. Diplomovou práci hodnotím známkou A - výborně a doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 113268