VÍTEK, F. Sběr dat s pomocí Bosch XDK a jejich bezdrátový přenos do LabVIEW. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Diplomová práce navazovala na semestrální projekt. Cílem práce bylo využít zařízení Bosch XDK pro záznam dat z integrovaných snímačů a jejich bezdrátový přenos do aplikace v LabVIEW. Student vhodně vybral programové prostředky i požadavky na protokol pro přenos dat, ale v průběhu řešení narazil na několik komplikací. Jednou z nich byla chybějící implementace přijímání dat přes protokol MQTT v jazyce Mita a další omezení posílání dat přes tento protokol. V obou případech se jedná o problémy, které nejsou v oficiální dokumentaci dostatečně rozebrány. Řešení těchto obtíží zbrzdilo postup na DP, což vedlo k omezenému času na praktická ověření funkčnosti a zejména nedostatku času na doladění výsledného firmware. Přesto se studentovi podařilo rozchodit požadované funkce a mít program v LabVIEW, který dokáže bezdrátově získávat data ze zařízení Bosch XDK. Bylo demonstrováno několik ukázek praktického využití i když samotný firmware by bylo vhodné ještě doladit. K dobru hodnotím diplomantovu aktivitu z hlediska pravidelných konzultací, na které byl připraven a efektivně diskutoval o řešených problémech. Práci hodnotím na 82 bodů, B.
Diplomová práce pana Bc. Vítka je zaměřená na bezdrátový sběr dat z měřicího zařízení pomocí LabVIEW. Úkolem je rešerše dostupných rozhraní, návrh a tvorba firmwaru a aplikace pro komunikaci se zařízením včetně otestování a nalezení limitů. Student v první kapitole krátce popisuje použité zařízení Bosch XDK, včetně parametrů každého snímače, a jeho komunikační rozhraní. Jako hlavní nedostatek této kapitoly považuji, že v jejím závěru není shrnující tabulka s parametry všech snímačů. V kapitole 2 se student zaměřuje na volbu rozhraní, kde preferuje WLAN před BLE z důvodu vyšší datové propustnosti za cenu vyšší spotřeby, což je při zvolených požadavcích vhodné řešení, byť za cenu vyšší spotřeby. Další volba v této kapitole je věnována programovacím nástrojů a logicky je zvoleno prostředí od výrobce zařízení s připravenými ukázkovými projekty. Třetí kapitola je věnována návrhu softwaru, kde student navrhuje 6 módů činnosti zařízení a přepínání mezi nimi je možné pomocí tlačítek na zařízení. Vývojové diagramy vhodně doplňují popis aplikace z textu, ovšem i v této kapitole by bylo vhodné přidat přehledovou tabulku s náplní jednotlivých módů, aby čtenář nebyl odkázán pouze na text. Tato tabulka se objevuje v textu o přibližně 20 stran později, kde je znovu zopakována činnost jednotlivých módů. Ve čtvrté kapitole je popsána implementace kódu včetně popisu nezbytných komponent pro správnou funkčnost. Pro dokumentaci vytvořeného firmware jsou popsány funkce pro čtení dat ze snímačů (Příloha B), ale bohužel nejsou uvedeny příklady jiných konfigurací, pokud bychom chtěli zvolit jiné hodnoty rozsahů nebo vzorkovacích frekvencí. Jediný objevený problém byl ve formě špatné funkce LED (svítila i v jiných stavech) nebo dvojího přečtení zmáčknutí tlačítka. Kód vytvořený v LabVIEW je funkční, řešení vykreslování dat do grafu není vhodně provedené, protože neumožňuje vykreslit více průběhů současně. Byl také zaznamenán problém se zápisem měřených dat na disk. Program popisovaný v kapitole 4.2.2 se nenachází v přílohách. V poslední kapitole je dokumentováno testování na několika scénářích, a to výdrž baterie, měření environmentálních veličin, měření magnetické indukce a měření zrychlení. U environmentálních veličin byl hledán korekční koeficient teploty pomocí teplotní komory a termočlánku. Dle naměřených výsledků ale považuji závěr tohoto experimentu za otevřený, tento problém by potřeboval hlubší studii, než určení korekce pro 3 konkrétní teploty, z nichž je nakonec vybrána jedna, pravděpodobně pro celý pracovní rozsah. U experimentu se záznamem zrychlení na SD kartu považuji jako velký nedostatek to, že při zahájení experimentu musí být zařízení připojeno k WLAN a až poté je možné se od sítě odpojit. Dosah zařízení nebyl ověřen a nejsou ukázána data ze snímače osvětlení. Po stylistické stránce text práce obsahuje pouze minimum nevhodných formulací (např. „oživení Bosch XDK 110“) či překladů („topik“), tak i gramatických chyb či překlepů, jejichž četnost se ke konci práce výrazně zvyšuje. Kapitoly práce navazují v logickém sledu, ale v některých ohledech je text nekonzistentní - například z hlediska psaní desetinných čárek, kde je po většinu textu používaná desetinná tečka, ale na některých místech se objevuje desetinná čárka, případně u grafů v Obr. 5.8 až 5.13 byla časová osa nahrazena pouhým pořadím vzorku. Student pracoval s elektronickými zdroji, většinou dokumentací zařízení a jeho součástí či programovacích jazyků, v malém množství jsou ale zastoupeny i konferenční příspěvky a články. U několika online zdrojů není uvedena konkrétní adresa zdroje, ale základní URL adresa serveru, odkazy z textu na citace nejsou v elektronické verzi funkční. Odkazy 21 a 26 citují totožný zdroj a některé citace nejsou ve správném formátu definovaném normou. Student splnil všechny body zadání a prokázal dovednosti na úrovni magisterského studia. Složitost tématu hodnotím jako nižší, případně nejsou autorem zdůrazněna úskalí během vypracování. Práci hodnotím 71 body, známka C.
eVSKP id 142470