HOUZAR, F. Návrh vyvedení tepelného výkonu z jaderné elektrárny Dukovany [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Diplomová práce se zabývá návrhem vyvedení tepelného výkonu z jaderné elektrárny Dukovany, což je v dnešních dnech velmi aktuální téma. Hlavními cíly práce byla implementace horkovodu do stávajícího schématu, tepelný výpočet a návrh ohříváků topné vody včetně návrhu parametrů horkovodu, určení dimenze potrubí, tepelných a tlakových ztrát trasy. Práce je zpracována na dobré úrovni, některé dílčí nedostatky práce souvisí s ještě malými zkušenostmi studenta z oblasti projektování. Student pracoval samostatně a poměrně kreativně. Je škoda, že student neprovedl celkový přepočet sekundárního okruhu v rámci implementace nových výměníků. To však nemá vliv na celkové hodnocení. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou velmi dobře/B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Předložená diplomová práce se zabývá vyvedením tepelného výkonu z JE Dukovany do města Brna. V úvodu práce jsou stručně shrnuty hlavní zdroje tepla pro SCZT v Brně využívané v současné době. Následně jsou stručně popsány projekt nově budovaného biomasového zdroje a plánované projekty nových zdrojů, kterými jsou třetí kotel v SAKO Brno a horkovod z JE Dukovany. V rámci krátkého popisu horkovodu z JEDU je z dat průběhu měsíční dodávky tepla z TB za rok 2022 stanoven potřebný průměrný výkon horkovodu vztažený k celé topné sezoně, ale již není řešen průměrný výkon v rámci nejvyšších dodávek v roce (leden a prosinec). V následných částech práce student vychází z veřejně dostupných plánovaných kapacit horkovodu s konstatováním, že je „odpovídající“. Závěrem rešeršní části je popsán sekundární okruh bloku JEDU a tepelné výměníky vhodné pro ohřev topné vody (TV). Pro vyvedení tepla ze sekundárního okruhu JE student navrhuje tři varianty. U všech třech variant je v rámci jedné blokové výměníkové stanice (BVS) využit třístupňový ohřev TV v topných ohřívácích (OTV) využívající páru z TG, přičemž vzniklý sytý kondenzát, nebo jeho část, je využit v dochlazovači pro předehřev TV. U první varianty je celkový požadovaný výkon rozdělen mezi 4 BVS umístěné u každého bloku a pára je odebírána vždy z jedné turbíny. V rámci této varianty nekorespoduje schéma zapojení uvedené na obr. 4-1 s popisem a výpočtem. Ať již z pohledu kaskádování kondenzátu, nebo obtoku části TV, který je zcela zbytečný, kolem dochlazovače. Ohřev TV v jednotlivých OTV je rozdělen rovnoměrně. Díky tomu není využíván potenciál páry z pohledu optimálních nedohřevů. U druhé a třetí varianty je pouze jedna BVS bez zálohy, která bývá nejen u JE obvyklá. V případě druhé varianty je pára odebírána z kolektoru 0,7 MPa pro všechny tři OTV a v případě třetí varianty jsou navrhovány nové kolektory ze III. a IV. odběrů všech TG. Ve výsledku student navrhuje na základě těchto úvah i rozměr parovodu DN 1600 do jednoho OTV. U všech třech variant je zjednodušenou formou dopočítáván pokles výroby elektřiny na TG v důsledku nižšího průtoku páry průtočnými kanály turbíny. Nebyl však vzat v potaz vyšší průtok páry VT dílem díky menšímu průtoku páry SPP, resp. menším odběrům páry ze VIII. a VII. odběru pro SPP. V rámci následného tepelného výpočtu a návrhu OTV byly vybrány OTV 1 až 3 z varianty 1, přičemž dochlazovač nebyl řešen. Student zvolil konstrukci OTV ve formě vertikálního svazkového výměníku s U trubicemi, který pro ohříváky topné vody pokládám za zcela nevhodný. U návrhu postrádám „výkres“ alespoň se základními výslednými geometrickými rozměry. V závěru práce student pro přibližnou trasu horkovodu JEDU – Brno, která je veřejně známá, a pro stanovenou dimenzi potrubí dopočítal tlakové a tepelné ztráty potrubí. Při výpočtu vycházel ze střední teploty vody ve výši 105 °C a středního tlaku 1,55 MPa. Díky zvolené střední teplotě však nezohlednil značnou změnu dynamické viskozity vody mezi 70 °C a 140 °C, která se projeví jak ve výpočtu Re, tak i Nu. Diplomová práce je chaotická, obsahu řadu chyb v rovnicích (například 4.1, 4.2, …) i chyb faktických (například záměna izoentalpického děje za izoentropický apod.). Zásadní problém v práci vidím ve špatně zvoleném konceptu zapojení BVS vycházející mimo jiné ze zvoleného typu výměníku OTV. I přes uvedené výhrady práce neobsahuje zásadní nedostatky a chyby. Po formální, jazykové a pravopisné stránce je práce na odpovídající úrovni. Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou uspokojivě / D.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | D | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | E | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | E | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 157207