DRŽÍKOVÁ, K. Studium obsahu rizikových prvků v říčních sedimentech řeky Váh [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Komendová, Renata

Bakalářská práce Kláry Držíkové „Studium obsahu rizikových prvků v říčních sedimentech řeky Váh“ splnila své zadání. Tato BP byla vypracována ve spolupráci se Slovenským vodohospodářským podnikem v Piešťanech, kde studentka absolvovala svoji odbornou praxi. Téma si studentka sama prvotně navrhla, a právě na základě toho si iniciativně zajistila tuto odbornou praxi. Ve spolupráci pak pokračovala i v dalším období. Naměřená data poukazují na stav životního prostředí, konkrétně říčních sedimentů na Slovensku. Naměřená data porovnala s daty Štátného geologického ústavu Dionýza Štúra i s aktuálně platnou slovenskou legislativou. Studentka prokázala schopnost komunikace i práce na odborném pracovišti mimo FCH, velice rychle pronikla do práce s novými analytickými technikami a projevila své analytické zkušenosti i při zpracovávání a interpretaci dat. Pravidelně využívala konzultací a celou BP vypracovala s časovým předstihem. Studentku hodnotím ve všech kritériích výborně, práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm A/výborně.

Posudek oponenta

Zlámalová Gargošová, Helena

Práce studentky Kláry Držíkové se zaměřila na posouzení kontaminace říčních sedimentů vybranými rizikovými prvky a možnosti jejich využití na zemědělských půdách dle legislativy, která na Slovensku jejich aplikaci na půdy řeší. Pro tyto účely byly využity vzorky říčních sedimentů odebraných na vytipovaných lokalitách slepého ramene řeky Váh. Teoretická část podává základní informace o použitých analytických metodách a o vybraných rizikových prvcích (Zn, Cu, Pb, Hg), které byly předmětem analýz ve smyslu popisu jejich zdrojů pro životní prostředí, formách výskytu a toxicitě. Rovněž je zde podrobně popsán vznik sedimentů. V této kapitole postrádám informace o kontaminaci sedimentů rizikovými prvky, což bylo avizováno v cílech zadání. Zde o hladinách příslušných prvků v sedimentech informace nejsou. Tyto se nachází až v kapitole Závěr, která spíše připomíná diskusi. Podobné připomínky mám i k dalším kapitolám v Experimentální části se nacházejí informace, které dle mého názoru měly být součástí teoretické části (např. obecné informace vzorkování sedimentů, pravidla odběru a předúprava sedimentů), některé informace z kapitoly Výsledky a diskuse zase měly být součástí kapitoly Experimentální část (např. str. 35 Šírka štrbiny bola pre Zn 1,0 nm a pre Cu 0,5 nm. Tok vzduchu bol 3,50 l/min a tok acetylénu 1,50 l/min. Prúd Zn lampy bol 6,0 mA a prúd Cu lampy 4,0 mA. Bola zapnutá korekcia pozadia). Jak již bylo uvedeno výše diskuse výsledků se spíše odehrává v Závěru práce. Po formální stránce je práce téměř v pořádku; je strukturovaná dle požadavků pravidel pro tyto práce; pouze nadpisy tabulek by neměly být dle typografických pravidel kurzivou, chybí odkazy na tabulky a obrázky v textu, citace dle ISO – neuvádějí se tituly autorů). Je potřeba více pozornosti při přebírání poznatků ze zdrojů, popř. při psaní svých myšlenek např. meď je absorbovaná cez gastrointestinálny trakt, kde sa ďalej sorbuje na pečeň (není možné fyziologicky), olovo neodráží, ale pohlcuje rentgenové záření, na str.9 rozdělujete Zn na organický a anorganický, str. 26 odběr vzorkování - častice väčšie ako 5 nm musia byť odstránené (? to by nezbyl vzorek)., název obr. 4 – Pochod AAS?… Str. 31: Mikrovlnná pec?

eVSKP id 146152