HOFEREK, J. Modelování a simulace příjímače komunikačního systému pro bezpilotní letadla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
posudek vypracoval odborný vedoucí Ing. Jan Prokopec, Ph.D. ze společnosti Honeywell. Cílem diplomové práce na téma Modelování a simulace přijímače komunikačního systému pro bezpilotní letadla bylo vytvoření komplexního simulačního nástroje v prostředí Matlab. Student prostudoval draft odpovídajícího standardu pro komunikační systém a navrhl strukturu přijímače. Následně celý komunikační řetězec implementoval v prostředí Matlab a v souladu se zadáním simulátor naprogramoval jako objektově orientovaný kód s možností využití paralelního zpracování a rychlé portace kódu pro prototypování. Struktura objektů a metod poskytuje možnost využití jazyka C++ pro přepsání kritických sekcí algoritmů a zrychlení běhu simulace. Předložený text diplomové práce nekoresponduje s vlastní realizací. Úvodní část práce obsahuje velmi obecný, a ne moc přehledný popis komunikačních systémů pro bezpilotní letadla, schází vysvětlení kontextu použití BLOS komunikačního systému. V druhé kapitole student popisuje vlastní definici fyzické vrstvy komunikačního standardu, schází mi zde informace o tom, že vyšší vrstvy komunikačního modelu nejsou standardem definovány. V této kapitole je rovněž navržené blokové schéma přijímače, které ale do této kapitoly nepatří – návrh standardu žádné technické řešení přijímače nedefinuje. Další kapitola je věnována dalším částem komunikačního řetězce – vysílač, kanál, popis synchronizace je zde zavádějící. Popis simulátoru je uveden v kapitole 4. Schází zde lepší popis konceptu simulátoru např. pomocí vývojového diagramu, popis vysílače a modulace je zbytečně rozsáhlý, očekával bych větší rozsah věnovaný možným realizacím přijímače, zejména akviziční jednotky, která hraje klíčovou roli v bezdrátovém komunikačním systému s burstovým přenosem. Uvedené blokové schéma algoritmu pro akvizici preambule je nedostatečně popsané a není zřejmé, jak jsou výstupy algoritmu použity v přijímači uvedeném v kapitole 2. Výsledky simulací jsou prezentovány kapitole 5. Získávání výsledků je časově náročné, proto jsou pravděpodobně provedeny simulace pro velký krok hodnoty SNR. Nicméně, prezentované výsledky ukazují na systémovou chybu nastavení simulátoru, protože požadované hodnoty chybovosti PER jsou dosaženy pro velmi velké hodnoty SNR a nekorespondují s výsledky, které byly prezentovány v referenčním článku. Vzhledem k tomu, že přesnost frekvenčního odhadu odpovídá teoretickým předpokladů, je chyba pravděpodobně v nastavení zobrazení grafů, stejně jako u dalších grafů (timing, modulátor). Závěry práce uvedené v kapitole 6 jsou zavádějící vzhledem k výše uvedené chybě reprezentace hodnot SNR a systémové chybě nastavení simulátoru. Věcný cíl práce byl splněn, v rámci diplomové práce vznikl simulátor BLOS komunikačního systému, ale patrně z časových důvodů nebyl simulátor odladěn a nebyl dostatečný čas pro hledání správného nastavení akviziční jednotky. Textová část diplomové práce je nedostačující kvality a obsahuje i mnoho formálních nedostatků. Proto navrhuji, aby student odladil parametry simulátoru a kompletně přepracoval textovou část diplomové práce. Diplomovou práci nedoporučuji k obhajobě a hodnotím 45 body.
Diplomová práce je zaměřena na simulaci systémových parametrů komunikačního řetězce mezi satelitem a bezpilotním letounem. Bohužel, z důvodů uvedených níže, je velmi obtížné posoudit kvalitu jádra práce, kterým je vlastní simulační nástroj, jeho možnosti, přínos a celková kvalita výsledků. Textová část práce obsahuje řadu nedostatků. Použité zkratky nejsou v mnoha případech v textu vysvětleny, někdy je jejich význam uveden až po několikátém výskytu a v několika případech je zkratka vysvětlena několikrát. Uvedený přehled veličin a zkratek je neúplný. Odkazy na obrázky a tabulky nemají jednotný styl a některé obrázky nejsou v textu vůbec zmíněny (např. Obr. 1.5, Obr. 4.3). Stejně tak není v textu zmíněna značná část uvedených referencí. Kapitola 2.2 má anglický název ačkoli existuje český ekvivalent. Chybí reference na literaturu odkud byly převzaty obrázky, tabulky a řada informací (chybí např. odkaz na zdroj obsahující Obr. 2.2). V práci je spousta překlepů, formátovacích chyb, nejasných formulací a větná stavba nese známky překladu z angličtiny. Ačkoli výčet formálních a méně významných chyb není úplný, je třeba zmínit především chyby faktické související s řešením zadaných úkolů. Veličiny ve většině rovnic nejsou nikde vysvětleny (3.2, 4.6, 4.7, …) stejně jako některé veličiny v obrázcích (Obr. 3.1, Obr. 4.2). V práci není zdůvodněna volba konkrétních dílčích bloků systému a metod použitých pro simulaci. Ty by měly vycházet z rozboru současného stavu a logicky vyústit ke konkrétnímu řešení. Například není nijak zdůvodněna volba obvodů pro synchronizaci (Obr. 4.2). Nejsou zřejmé její výhody ani nevýhody. Chybí podrobnější popisy bloků celého systému například popis demodulátorů přijímače (není zřejmé co je to vylepšený demodulátor, díky nedodržování standardní terminologie je pod pojmem demodulátor chápán zřejmě i kanálový dekodér). V případě zmíněného demodulátoru je vše završeno chybným barevným označením křivek v Obr. 5.7, které je jiné než v legendě obrázku a není tedy možno zjistit, který typ demodulace je nejlepší. V práci chybí podrobnější rozbory výsledků, případně jakékoli rozbory (např. diskuse nebo komentář k Obr. 4.3 který, jak je uvedeno výše, není v textu ani zmíněn). Není uvedena struktura vyvinutého simulátoru (chybí seznam a popis funkcí a souborů). Celkově je textová část práce nevyhovující. Na druhou stranu je nutné ocenit použití prvků objektově orientovaného programování a dosažení několika zajímavých výsledků. Z několika útržkovitých informací v textové části práce lze usoudit, že student dané problematice rozumí a že výsledky simulací by mohly být v budoucnu prospěšné (soudím tak na základě použití budoucího času v některých větách kapitoly 4). Vzhledem k tomu, že vlastní simulátor zřejmě splňuje zadání, doporučuji přepracovat textovou část diplomové práce.
eVSKP id 110427