JAŠŠO, K. Vliv lisovacího tlaku na elektrochemické vlastnosti elektrod pro akumulátory Li-S [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Posudek Jašo Náplní diplomové práce studenta Bc. Kamila Jašša bylo studium akumulátorů Li-S a vlastností elektrod v závislosti na použitém tlaku při lisování. V teoretické části práce se nachází úvod do základů problematiky baterií všeobecně, vysvětluje základní pojmy a základní rozdělení baterií. Další část práce je koncipována jako všeobecný přehled základních typů primárních, sekundárních článků a částečně i palivových článků. V samostatné kapitole se dále věnuje Li-Ion akumulátorům jejich principu funkce, složení a porovnání jednotlivých typů anodových a katodových materiálů, přičemž vlastnosti dnes používaných katodových materiálů dále podrobněji popisuje v samostatné kapitole. Teoretická část je uzavřena popisem pokročilých typů lithiových akumulátorů, které jsou obsahem praktické části této práce. Praktická část obsahuje popis použitých elektrochemických metod a popis postupu řešení. V rámci praktické části student provedl velké množství časově náročných elektrochemických experimentů, které doplnil o studii elektrod před a po cyklování pomocí SEM a EDS. Praktická část práce je zpracována svědomitě a velmi přehledně s jasně definovanými závěry z provedených experimentů. Velmi pozitivně hodnotím přístup studenta, který si sám aktivně vyhledával literaturu k dané problematice stejně tak velmi kladně hodnotím jeho aktivitu při samotné práci v laboratoři a samostatnost při domlouvání dalších analýz pomocí SEM. Práci zpracovával svědomitě a průběžně se dosahoval na domluvené konzultace. Práci hodnotím 91b
Bc. Kamil Jaššo se ve své diplomové práci zabývá lithium-iontovými akumulátory, respektive akumulátory lithium-síra a vlivem tlaku použitého při přípravě kladné elektrody na její vlastnosti. První, teoretická, část obsáhle popisuje různé druhy v minulosti i v současnosti používaných elektrochemických primárních i sekundárních článků. Lithiovým článkům se detailně věnuje druhá část, jsou popsány jednotlivé části lithiových článků a používané materiály. V závěru teoretické části jsou uvedeny vyvíjené technologie lithiových akumulátorů. Experimentální část začíná popisem metod měření, následuje popis přípravy vzorků a měření. Dále jsou uvedeny podrobné naměřené výsledky. V závěru jsou pak měření shrnuta a jsou doporučeny další možnosti výzkumu. Student se nevyhnul některým drobným nepřesnostem a překlepům (např. popis paměťového efektu u Ni-Cd a Ni-MH článků; „správný“ nabíjecí/vybíjecí proud u popisu „C“ zátěže nebo výsledný produkt rovnice 9.1 na str. 30). Taktéž z typografického hlediska obsahuje práce drobné nedostatky (čárka na začátku řádku, rozdělení chemického vzorce na dva řádky aj.). V práci nejsou použity zdroje [11], [12], [23], [25] uvedené v seznamu literatury. Práce s literaturou není jednotná a v některých částech neodpovídá normám (např. zdroje [2], [8], [10], [26] aj.). V práci nejsou uvedeny měřicí přístroje a zařízení použitá pro přípravu vzorků a jejich měření. Měřicí cela se zřejmě nepřipojuje přímo k PC, jak se píše na straně 39. Není zcela zřejmé, zda bylo měřeno více vzorků pro vyloučení náhodných vlivů při ruční přípravě, jak autor zmiňuje v závěru. Části práce následují logicky za sebou, výsledky jsou srozumitelně prezentovány a popsány. Grafy jsou přehledné s dobrou vypovídací hodnotou. Práce má požadovaný rozsah a má praktický přínos pro další výzkum a experimenty prováděné na ústavu. Z experimentální části je patrné množství provedených měření, bylo využito i elektronové mikroskopie a prvkové analýzy k prozkoumání vzorků a ověření jejich složení. Detaily na fotografiích bohužel zanikají. Je zřejmé, že tvorbě práce student věnoval značné množství času a pochopil laboratorní práci i zpracování výsledků. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 94649