RACEK, S. Využití infračervené spektrometrie v rámci Hasičského záchranného sboru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2012.

Posudek vedoucího

Čáslavský, Josef

Téma diplomové práce je zaměřeno na řešení aktuálního problému Hasičského záchranného sboru ČR, jehož jednotky jsou vybavovány mobilními analyzátory sloužícími při zásahu k identifikaci neznámých látek, ať již rozlitých při nehodách dopravních prostředků nebo nalezených na různých místech. Hlavní předností těchto přístrojů je poskytnutí rychlé informace o předmětné sloučenině, která je následně využita při operativním rozhodování o způsobu zásahu. Před zavedením do rutinní praxe je zapotřebí ověřit možnosti, ale zejména nalézt slabiny těchto přístrojů, aby byla minimalizována možnost chybných závěrů, které by následně mohly vést k ohrožení zasahujících osob i životního prostředí. Diplomant přistoupil k zadanému diplomovému úkolu odpovědně, iniciativně a pečlivě, takže vypracovaná diplomová práce je hodnotným příspěvkem ke zvýšení kvality práce jednotek Hasičského záchranného sboru ČR.

Posudek oponenta

Vávrová, Milada

Předložená diplomová práce je sepsána celkem na 70 stranách textu, včetně seznamu použitých zdrojů, seznamu zkratek a seznamu obrázků, tabulek a grafů. Práce je standardně členěna. Některé části diplomové práce jsou sepsány poměrně slušnou češtinou, v jiných se naopak vyskytují chyby. Autor diplomové práce si patrně nedal mnoho práce s konečnou úpravou textu; používá například příliš dlouhá souvětí (str. 27,31,32,52,63), případně volí zvláštní pojmy, např. „zodolněný mobilní analyzátor“ (str. 21), některé věty obsahují shodná slova v jedné větě (…po provedení měření bylo provedeno rozdělení měření – str. 44; v případě ethanolu to bylo v případě – str. 55), jiné jsou psány zvláštní češtinou (pouvědomění si všech těchto skutečností – str. 50; ..všechny látky této skupiny jsou také prostředkem detekovány – str. 15; …verifikace látky – látku do přístroje…, str. 48). V práci se také vyskytuje několik překlepů, z nichž některé působí kuriózně, když místo správného slova „byly“ je napsáno „vyly“, dále v textu někde chybí předložky (str. 31), jinde jsou naopak navíc (str. 39). Také by si měl autor diplomové práce ujasnit psaní a používání interpunkčních znamínek, která by měla být kladena vesměs přímo za poslední slovo textu (týká se to zejména čárek ve větě i teček na konci věty); v některých větách je nadměrné množství čárek (str. 7, 18, 26, 49, 64), v jiných větách čárky naopak chybí (str. 12, 13, 14, 15, 27, 48, 49, 50, 52, 53, 56, 57, 62). Rovněž úprava textu nebyla patrně kontrolována, protože se zde vyskytuje větší množství chyb, například mezi slovy není mezera apod. (str. 27, 28). Chyby se vyskytly rovněž při psaní %, protože mezi číslem a symbolem % není mezera, což znamená procentní, nikoliv …% (str. 49, 53). Pokud se týká názvů chemických sloučenin, není vždy důsledně psáno ethanol, a to již v obsahu (str. 5, 55; to lze jednoznačně považovat za nepozornost, protože např. v tabulce na str. 55 je v názvu tabulky použit výraz bez „h“, v tabulce je již ve všech ostatních případech název správný). Na str. 15 je uvedena jednotka ppm, která se nemá používat; jak by bylo možné ji nahradit? Větší množství chyb z nepozornosti se vyskytuje v souhrnných hodnotících tabulkách, kde je v legendě použito slovo přítlakt, patrně místo přítlak a slovo vyhodnocení je nesprávně rozděleno vyho-dnocení (str. 41). Nejednotně jsou v souhrnných tabulkách výsledků psány názvy použitých, eventuálně identifikovaných materiálů a sloučenin, a to buď s velkým nebo malým písmenem, často i na jednom řádku, např. m-toluidin x m-Toluidin (str. 47); také cukr není nutné psát s velkým písmenem, stejně jako sacharózu a jiné chemické názvy. Tyto tabulky nejsou graficky dobře upraveny, protože slova jsou někdy rozdělena tak, že na 2. řádku se vyskytuje pouze jedno písmeno. Přístroj, který pro svá měření autor diplomové práce používá má zkratku FTIR (jak je prezentováno v textu i v tabulkách) a v seznamu zkratek je uvedena zkratka FT IR. Jsem toho názoru, že tyto chyby mohly být odstraněny při pozornějším čtení a úpravě konečné verze diplomové práce a zcela zbytečně snižují úroveň této předložené diplomové práce. Grafické úpravě nebyla věnována dostatečná pozornost, protože oskenované obrázky jsou v řadě případů rozmazané a vůbec se u nich nevyskytují odkazy na příslušné literární zdroje; přenosné přístroje vhodné pro měření jsou sice popsány, ale na příslušný obrázek není v textu upozorněno. Totéž platí také o tabulce uvedené na str. 12, která byla patrně převzatá, avšak není u ní uveden ani příslušný literární zdroj, ani na ni není upozorněno v textu. Pokud autor diplomové práce ještě jednou na konci celého textu uváděl seznamy tabulek, obrázků a grafů, mohl čísla zdrojů uvést zde. V teoretické části jsou popisným způsobem uvedeny všechny mobilní analyzátory, což je patrně pro činnost Hasičského záchranného sboru přínosné, protože to umožní identifikaci, případně kvantifikaci většího množství nebezpečných látek, které se uvolňují při haváriích a jiných mimořádných událostech. K prezentovaným výsledkům mám tento dotaz: v tabulce 6 je v řádku 3 „měření falešnně identifikovaných vzorků (F)“ uvedeno, že jejich průměrná shoda s knihovnou byla 100 %. Můžete mi to vysvětlit? V diplomové práci (experimentální část a výsledky a diskuze) jsou porovnávány výsledky získané měřením diplomanta s měřením Ing. Mičánkové, prováděné v loňském roce na shodných vzorcích jinou analytickou technikou. Protože se autor diplomové práce na jejím měření nepodílel, nebylo nutné v kapitole experimentální část její experiment speciálně uvádět jako podkapitolu, protože pro hodnocení výsledků a porovnání postačovala její diplomová práce, tvořící jeden z literárních odkazů. Počet literárních zdrojů není obsáhlý, a podle mého názoru je pro diplomovou práci nedostatečný. Celkem bylo použito 35 zdrojů, které tvořila již zmíněná diplomová práce, dále 4 odkazy z internetu v anglickém jazyce, 1 odkaz z internetu v českém jazyce, 10 odkazů z internetu v anglickém jazyce představujících recenzované firemní materiály, 2 knihy (rok 1970 a 1987), publikace autora Kloudy, která je na našem ústavu pro sepisování diplomových prací jednoznačně nedoporučena, 3 zdroje představují internetové materiály (přednášky) z VŠCHT, 1 zdroj návody do praktika z analytické chemie z VŠCHT, 6 zdrojů tvořících různé publikace Hasičského záchranného sboru, 2 přednášky z konference pro členy Hasičského záchranného sboru, 2 odkazy z českých odborných časopisů, přičemž u zdroje č. 10 v seznamu není uveden celý název, patrně se jedná o Časopis 112 a 2 odkazy představující publikace v časopise s IF. To bylo patrně také příčinou, že autor své výsledky diskutoval pouze s údaji Ing. Mičánkové, nikoliv s dalšími autory. V práci postrádám kapitolu, kde by byly údaje z mobilních analyzátorů konfrontovány s daty získanými při měření v laboratoři. Je však nutné konstatovat, že přestože tato práce nepředstavuje žádné vědecké dílo, je patrně vysoce potřebná pro pracovníky Hasičského záchranného sboru, protože oni při svém náročném povolání a poslání se musí rychle rozhodovat, a k tomu jistě ověření použitelnosti analyzátoru ze skupiny mobilních přístrojů prováděné diplomantem, přispěje. Z celé diplomové práce je nejzdařilejší kapitola Závěr, protože zde jsou podrobně konfrontovany mobilní analyzátory použité při měření prováděná v roce 2011 a 2012 dvěma odlišnými technikami na stejných vzorcích. Z diplomové práce rovněž vyplynulo, že je vhodnější, aby příslušnou přístrojovou techniku obsluhoval člověk, který má více než základní poznatky z oblasti chemie, nejlépe vysokou školu s chemickým zaměřením.

eVSKP id 41596