DANIHELOVÁ, S. Urban "Skiluaf technik" Kožichovice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Sára se vžila do role zodpovědné hospodářky a usilovala o minimalizaci nákladů na stavbu a rozšíření kulturního domu obce. Objekt správně otevírá do všech směrů a citlivě jej nově napojuje jak na zahradu obecního úřadu s knihovnou, tak i směrem do „zahumení“ – tedy do části obce, která představuje přirozené území dalšího rozvoje. Vzhledem k blízkosti Třebíče a její průmyslové zóny je tento scénář téměř nevyhnutelný. Otevřením kulturního domu Sára vytváří prostředí, které není definováno jedním hlavním vstupem, čímž podporuje otevřenější a přirozenější formu setkávání. Novousedlíci tak získávají možnost nenápadně splynout s komunitou a postupně zapustit kořeny v sociálním „srdci obce“. Ve své práci se snažila maximálně a úsporně využít stávající objekty. V hlavním sále ponechává původní sloupy, které zde působí až provokativně – jako výrazný akcent předchozích stavebních zásahů, ale zároveň jako přirozený dělící prvek, například mezi stolovou částí a tanečním parketem. Tato gesta dávají prostoru charakter a paměť. Doplněním současného krovu o nové konstrukční a výrazové prvky vzniká prostor s novou atmosférou, iluzí a měřítkem. Celý areál kulturního domu včetně přístaveb lze chápat jako dvojici altánů určených pro zábavu a společenské události, které se mohou přirozeně rozšířit do zahradní části – ať už jde o svatbu, pouť nebo jinou slavnost.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | B | Studentka po celou dobu semestru pracovala. Někdy se však nechala možná až příliš ovlivnit požadavky obce a okolí, což jí mohlo bránit ve větší tvůrčí svobodě či odvaze k vlastním rozhodnutím. Pro budoucí projekty by bylo přínosné, kdyby se naučila nahlížet na zadání s větším nadhledem a zdravým odstupem, což jí umožní lépe vyvažovat vlastní autorský přístup s vnějšími očekáváními. Sára má v sobě patrnou pokoru vůči původnímu prostředí a kontextu, což je cenné, nicméně v určitých situacích to může být i limitem. Bude zajímavé sledovat, jak s touto pokorou dále pracuje a zda ji dokáže přetavit ve vědomé rozhodnutí, nikoli omezující faktor. Vidím v tomto vnitřním souboji velký porentciál. Vzhledem k tomu, že jsem zvolil taktiku zprostředkování zakázky, ponechal jsem veškerou komunikaci s vedením obce přímo na autorech. Tím jsem jim dal možnost samostatně si vyzkoušet jednání s konkrétním zadavatelem. Studenti v tomto ohledu prokázali dobrou míru profesionality, zodpovědnosti i schopnosti reagovat na zpětnou vazbu. |
Přes všechny zmíněné výhrady oceňuji autorčin citlivý a rozvážný a možná až příliš opatrný přístup k zadanému tématu a prostředí obce, pro kterou návrh zpracovávala.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Obec Kožichovice má velmi malebné a soudržné uspořádání. Na původní náves, která byla a je jádrem obce navazuje areál JZD, který je nyní nově v majetku obce. Prostoru návsi dominuje budova bývalé školy ze třicátých let a kaple Sv. Cyrila a Metoděje. Kontakt mezi prostorem návsi a areálem JZD definují především objekt prodejny potravin a tzv. Dům Matyáše Žďárského, nyní je v něm výroba ponožek. Zatím co na návsi je v provozu budova úřadu a kaple, škole je momentálně nevyužívaná, v areálu družstva se nachází několik čile využívaných objektů, který jsou užívány větším množstvím obyvatel. Jsou to zejména kulturní dům, jídelna, prodejna potravin a nově, pro veřejné účely revitalizovaný, objekt stodoly. Z této situace autorka vychází a svou práci zaměřuje do oblasti areálu bývalého zemědělského družstva. Jejím hlavním tématem je přestavba a dostavba kulturního domu. Původní objem stavby převážně zachovává, včetně situování hlavního vstupu a velkého sálu. Přistavuje malý sál se šatnou a provozními místnostmi. Nově zřizuje vstup ze severovýchodní strany a z jihu ze zahrady obecního úřadu. V sympatické střízlivosti a skromnosti této úvahy je ale, domnívám se, zároveň její největší slabina. Nové vstupy sice kulturní dům více zapojují do organismu obce, ale zároveň zůstává odříznutý od skutečného středu obce. Toto ještě zesiluje negativní vliv zázemí a zásobování prodejny potravin přímo naproti původního a vzhledem k poloze v obci i nadále hlavního vstupu do kulturního domu. Domnívám se, že aby toto řešení urbanisticky správně fungovalo, musela by autorka najít odvahu k zásahu do objektu prodejny potravin a k většímu prostorovému propojení se skutečnou návsí. | |
| Provozní řešení | C | Do navrhované budovy kulturního domu vede několik vstupů, těžko ale říci který hlavní. Celkově je situace uspořádáni provozu trochu nepřehledná. K velkému sálu přiléhá vstupní hala s kavárnou a hygienickým zázemím, u tohoto vstupu ovšem není šatna. Šatna je u vstupu mezi malým a velkým sálem. Pokud se tedy koná něco v malém sále, do kavárny se dostanete jen přes velký sál nebo venkem. K zázemí účinkujících (backstage) vede chodba od velkého sálu, přitom by se do se zázemí dalo napojit přímo. Na druhou stranu k malému sálu průchod není a je třeba obcházet celý blok šatny. Trasa pro zásobování kavárny je také velmi stísněná a zásobovací automobil se k ní pohodlně nedostane, stejně jako k prostoru jeviště. Většina zásobování by se tak odehrávala přes společné prostory. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Nedostatky konstrukčního řešení vyplývají v podstatě z prostorové koncepce, nerozumím tomu, proč je prostor velkého sálu narušen třemi sloupy, když pár metrů vedle je v obvodové stěně okno a nad ním průvlak o rozpětí cca 12m. Jistě by se dalo najít šikovnější konstrukční řešení, které by sál tolik nenarušilo, zatím co přínos dvanáct metrů dlouhého okna bez podpory je podle mě sporný. | |
| Architektonické řešení | C | K původní stavbě Kulturního domu přiřazuje mezičlánek s plochou střechou a pokračuje objektem malého sálu, opět zastřešeného symetrickou sedlovou střechou s hřebenem rovnoběžným s původní budovou. Toto nenápadné a skromné řešení má dobré proporce a střešní krajina hladce splývá s okolím. Tato ladnost objemů se ale nepropisuje do prostorové koncepce. Velký sál je zastřešený z poloviny sedlovou střechou otevřenou do krovu a z poloviny střechou plochou. Malý sál je celý otevřený do krovu. Jak u malého, tak u velkého sálu přiléhají servisní prostory s běžnou světlou výškou a nad nimi je prázdný prostor krovu, do kterého není přístup a není nijak využívaný. V obou případech se nabízí využití jako galerie, nebo alespoň technické zázemí. Práce s tvaroslovím střech, využitím prostoru pod nimi a nutnost ponechání nosných sloupů uprostřed velkého sálu na mě působí trochu zmateně. | |
| Formální úroveň | A | Práce prezentována srozumitelně, čistě a vkusně. |
eVSKP id 167676