TROCHTA, D. Inverzně vulkanizovaná síra jako elektroaktivní materiál lithno-sírových a sodno-sírových akumulátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student David Trochta odevzdal svou závěrečnou diplomovou práci, která se zabývá využitím inverzně vulkanizované síry jako elektroaktivního materiálu pro Li-S a Na-S články. Práce má 107 stran, oceňuji jak formální, tak odbornou stránku. Student v práci používá široké spektrum charakterizačních technik, jako jsou elektrochemické měřící metody, Ramanova spektroskopie, rentgenová difrakční spektroskopie a elektronový rastrovací mikroskop, pomocí kterých hledá souvislosti mezi stukturními a elektrochemickými vlastnostmi připravených materálů. Cílem práce bylo syntetizovat a otestovat co nejvíce vzorků, už při zadávání práce bylo jasné, že úzkým hrdlem budou elektrochemická měření, proto byly sekvence procedur optimalizované především na rychlost. Práce obsahuje jen úspěšné syntézy a úspěšná měření, připravených a charakterizovaných vzorků bylo řádově víc. David Trochta přistupoval k práci velmi aktivně a se zřejmým zápalem pro věc, několikrát se s tímto tématem umístil v soutěži EEICT a plánuje pokračovat v doktorském studiu. Vzhledem ke zmíněným skutečnostem hodnotím práci A 100b.
Student Bc. David Trochta se ve své diplomové práci věnoval přípravě a charakterizaci elektrod na bázi inverzně vulkanizované síry pro akumulátory lithium-síra (Li-S) a sodík-síra (Na-S). Práce je logicky uspořádaná a jednotlivé časti na sebe dobře navazují. Rozsah práce je více než dostačující. Student v rámci teoretické části práce příhodně zpracovává tématiku inverzní vulkanizace síry a následně problematiku Li-S a nízkoteplotních Na-S akumulátorů. Dále pak porovnává výhody a nevýhody těchto dvou elektrochemických systémů. V rámci praktické části práce vytvořil několik vzorků inverzně vulkanizované síry jak pomocí nízko, tak vysokoteplotní metody a následně dva vzorky inverzně vulkanizované síry s obsahem aditiva na bázi uhlíku, což je z pohledu práce jiných týmů zcela jedinečné. Všechny tyto materiály student charakterizoval pomocí řády fyzikálních a elektrochemických metod. Diplomová práce je tak poměrně komplexní a je patrné, že penzum provedené práce muselo být značné. Student se bohužel nevyhnul případným drobným chybám či nepřesným formulacím. V kapitole 2 tak uvádí, že energetická hustota je W/kg, v popisu konstrukce článků (kapitola 2.1) opomene uvést proudové sběrače. V případě napětí článků by také bylo dobré uvádět k čemu se napětí vztahuje (strana 19). Některé z obrázků by mohly být ve vyšším rozlišení. Slovní spojení nějaký uhlík také nevypadá nejlépe (kapitola 7.2). V kapitole 8.2 věnované přípravě elektrodové pasty například schází jaký byl poměr jednotlivých materiálů použitých na přípravu pasty a tuto informaci se čtenář dočítá v jiných kapitolách. Bylo by také vhodné v textu zmínit reálné procento zastoupení síry ve všech vytvořených elektrodách. Co se týče technického zpracování práce je škoda, že student neuvádí účinnosti během cyklování u všech vzorků použitých v systému Li-S a účinnost je uvedena jen u Na-S akumulátoru. Data získaná z EIS měření by si také možná zasloužila o něco větší diskuzi. Co se finálního zhodnocení týče, student uvádí, že jako nejlepší vzorek vnímá IVS-LT-C 70:30, avšak z mého pohledu je jednoznačně nejlepším vzorkem IVS-SFG6-LT-C 70:30; 95:5, který student řadí až na druhé místo. Celkově práci hodnotím velmi pozitivně, student odvedl velké množství práce a při jejím rozsahu občas došlo k opomenutí drobných detailů. Prezentovaná práce může dozajista sloužit jako základ impaktované publikace, a proto ji doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 90b, tedy známkou A.
eVSKP id 152427