HOŘÁK, P. Metoda pro subjektivní hodnocení směru přicházejícího zvuku pro systémy objektově založeného audia [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Řešení semestrálního projektu se student věnoval celý semestr, u bakalářské práce ale převážně až na jeho konci. Postupoval však samostatně a systematicky. Velmi precizně, ve spolupráci s Janem Mikšátkem, provedl měření a vyhodnocení akustických parametrů laboratoře a elektroakustických parametrů jejího reprodukčního řetězce. Navržená kompenzace odezvy jednotlivých reproduktorů není ale dostatečně popsána a omezuje přehrávání podnětů pouze na aplikaci Cubase. Poté vytvořil funkci pro Matlab pro panorámování zdroje zvuku metodou VBAP a navrhnul čtyři experimenty pro subjektivní hodnocení směru přicházejícího zvuku. Cílem bylo zjistit, zda časově méně náročné experimentální metody dávají příliš odlišné výsledky od preciznějších, ale časově náročnějších metod. Získaných poznatků by bylo možné využít při rychlém testování metod panorámování zdroje zvuku během jejich výzkumu a vývoje. Možnosti výběru experimentů byly omezeny faktem, že v laboratoři nebyla doposud instalována optická clona, která by zabránila testovaným osobám ve výhledu na reproduktorové soustavy. Bohužel nebyl proveden experiment s nastavováním podnětů, kdy testovaná osoba sama nastavuje směr přicházejícího zvuku podle zadané hodnoty. Experiment se nepodařilo realizovat s VST plug-in modulem, bylo však možné vytvořit jednoduché grafické rozhraní pro Matlab a do blízkosti poslechové pozice umístit monitor s myší. Text práce je zpracován velmi dobře, ale vytýkám mu zejména slangové výrazy a místy scházející odkazy na literaturu.
Téma této práce pojal student velmi obšírně a komplexně. V bakalářské práci, která je na obvyklé poměry dost rozsáhlá, se postupně a systematicky věnuje problémům z různých podoborů s tématem souvisejících a naznačovaná či realizovaná řešení lze označit za obecně správná. Student se často snaží vytvářet závěry a zhodnocení jednotlivých problému, s kterými se setkal. Jednotlivé části práce stejně jako učiněné závěry jsou výbornými podklady pro uskutečňování poslechových testů, jejichž součástí je posuzování směru přicházejícího zvuku k posluchači. V práci postrádám více technické řešení některých problémů, např. provedení kompenzace kmitočtových charakteristik jiným způsobem, než je použití standardních prostředků použitého DAW, případně vytvoření programového vybavení, které by realizovalo určitou automatizaci a vyhodnocení poslechových testů. Samotný text práce je psaný přehledně, logicky a je také čtivý, což lze označit za klad této práce. Z formálního hlediska je práce na slabší úrovni. Řezy písma v grafech nejsou dle zaužívané normy, mezi čísly a jednotkami není vkládána nedělitelná mezera, často se autorovi plete znak mínus se znakem spojovníku a jinde spojovník s pomlčkou. V textu je občas nevhodně používaná 1. os. mn. č., zkratky nejsou vždy vysvětleny při jejich prvním použití a jen velmi stroze se cituje literatura. Kvalitu práce formálně snižuje také použití slangových výrazů. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem hodnotím práci B/88.
eVSKP id 93592