GLÉBA, G. Implementace algoritmů řízení elektrických motorů v systémech CompactRIO [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Diplomovou práci lze považovat za méně náročnou z odborného hlediska, za náročnou z časového hlediska. Student optimálně rozvrhl svoji práci na celou dobu řešení diplomové práce. Pravidelně se dostavoval na konzultace k projednání nejasností a předvedení dosažených výsledků. Za začátku se musel dostat do problematiky LabView a jeho nástrojů pro řešení zadaných úkolů. Při řešení se vyskytly některé obtíže, které mu znemožňovaly zpracovat práci v širším rozsahu, jak bylo ze začátku (při návrhu semestrálního projektu) plánováno. Proto je v názvu práce psáno o implementaci algoritmů do systému CopmactRIO. Tento úkol byl při vytváření zadání diplomové práce odstraněn. Dá se však předpokládat, že algoritmy ověřené v prostředí LabView budou fungovat i v systému CompactRIO (Real Time module) Při řešení narazil na problém s vytváření funkcí v jazyce C, kdy z neznámého důvodu docházelo k prohození pořadí výstupů. Daný problém ohlásil e-mailem na podpoře NI. Neobdržel však od nich odpověď. Při implementaci vektorového řízení asynchronního motoru narazil na problém s dlouhou dobou simulace, v řádu desítek minut. Po důkladném odzkoušení správné funkčnosti všech bloků bylo zjištěno, že problém způsoboval použitý blok generátoru funkcí, jehož jeden přednastavený parametr způsobil výše popsaný problém. Lokalizace problému se podařila až s použitím profileru, který je v prostředí LabView k dispozici. Vypracovaná diplomová práce je napsána v logickém sledu a splňuje požadavky zadání. Ocenil bych zde podrobnější popis řešení vzniklých problémů a podrobnější porovnání simulačních nástrojů Matlab-Simulink a LabView. Při vypracování diplomové práce student, dle mého názoru, prokázal velmi dobré inženýrské schopnosti. Navrhuji hodnocení B 83.
Student ve své práci měl za úkol seznámit se s existujícími algoritmy řízení elektrických střídavých motoru v prostředí Matlab Simulink. Následně měl za úkol převést tyto algoritmy do prostředí LabView Control Design and Simulation Výsledkem práce má být funkční algoritmus běžící na straně LabView Diplomová práce není po odborné stránce příliš náročná, ale lze ji považovat za obtížnou z časového hlediska. Student v práci využil znalosti o programování v Labview a vytváření emi funkcí, které musel nastudovat. Dále pak prokázal velmi dobrou orientaci v programovacím jazyce jak v LabView tak v Matlabu . Taktéž předvedl velmi dobré schopnosti při řešení problémů spojujících se s nekompatibilitou a nefunkčností různých bloků. Z formálního hlediska je práce rozčleněna do dostatečného množství kapitol, které umožňují dobrou orientaci čtenáře v textu. V první části práce studen vysvětluje principy řízení motorů a jednotlivý popisy motorů. V druhé části se již student věnuje samotnému programování. Jsou zde uvedené postupy, jak byly jednotlivé bloky převedeny z prostředí Matlab do Labview. Závěrem jsou pak tyto modely porovnávány a vyhodnocovány výsledky. Velmi dobrou úroveň předložené práce zbytečně zhoršují některé nedostatky. Vzhledem k tomu, že je tvorba modelu motoru ve funkci emi stěžejní část práce, měl by být její popis podrobnější. Zejména mi zde chybí teoretický úvod k této funkci a samotný popis programu je také velmi strohý. Dále by v práci mohlo být uvedeno více možností aplikací v CompactRiu a práce sním. Ale vzhledem k tomu, že to není přímo uvedeno v zadání a většina bloků pracuje jak v LabView tak v CompactRiu pokládám řešení za postačující. Zadání práce bylo splněno. Diplomová práce celkově svědčí o inženýrských schopnostech studenta. Přes uvedené připomínky, navrhuji hodnocení C 78 bodů.
eVSKP id 66757