SKOLIL, J. Fyzikálně-chemické aspekty ekologických teplonosných kapalin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. .
Dizertační práce je zaměřena na výzkum fyzikálně-chemických vlastností teplonosných médií s cílem posouzení možností využití alternativních nemrznoucích látek (propan-1,3-diolu a glycerolu), které jsou v posledních letech vyráběny z obnovitelných surovin. Dalším výstupem je možnost posouzení a efektivnějšímu využití recyklátu, který bude získáván z planované regenerační linky na glykoly. Lze konstatovat, že vytyčené cíle byly beze zbytku splněny. Byly připraveny směsi studovaných složek nemrznoucích směsí a byly vyhodnoceny jejich fyzikálně-chemické charakteristiky, a na jejich základě byly posouzeny možnosti jejich praktického využití. Při vypracování disertační práce uchazeč postupoval systematicky a precizně, vysoce je zapotřebí ohodnotit jeho iniciativu a míru jeho samostatnosti. Protože předložená disertační práce splnila vytčené cíle, k obhajobě ji doporučuji.
Předložená dizertační práce je experimentálně zaměřena a je členěna do 10 kapitol dle běžných zvyklostí. Celkem je sepsána na 141 stranách tvořena textem, tabulkami a grafy. Po Úvodu do řešené problematiky je uveden Cíl práce (s. 8), dále Teoretická část (s. 9-33), Experimentální část (s. 34-40), Výsledky a diskuze (s. 41-116), Závěr (s. 117-118). Literatura je uvedena na (s. 119-125) a obsahuje 116 citací domácích a zahraničních autorů a zdrojů. Dizertační práce začíná Abstrakt, resp. Abstract. Kapitolky shrnují dosažené výsledky, které jsou správně interpretovány. Klíčová slova vystihují řešenou problematiku. Cíle jsou stručně, jasně a správně formulovány do čtyř dílčích cílů a po prostudování celé dizertační práce mohu konstatovat jejich naplnění. Kapitola Teoterická část je sepsána přehledně a vystihuje řešenou problematiku čerpající ze 116 literárních zdrojů. Dizertace je psána čtivou vědeckou formou. Jsou popsány zařízení využívající teplonosná nemrznoucí média, materiálové složení teplosměnného okruhu, nemrznoucí směsi, možnosti jejich recyklace a inovací nemrznoucích směsí. Oceňuji kapitolu věnující se obecné a chemické legislativě. K této části nemám připomínek. Kapitola Experimentální část je rovněž psána přehledně, srozumitelně a je zaměřena na splnění vytýčených cílů. Použité metody a postupy přípravy vzorků a jejich následné analýzy vycházejí ze zaběhnutých metodik pracoviště. Této části bych vytknul jen neuvedení velice důležitého – statistické analýzy a jejich metod. Výsledky a diskuze jsou formulovány podle jednotlivých cílů, k výsledkům nemám zásadních připomínek. Vysoce kladně hodnotím přehlednost sumárních tabulek včetně statistické významnosti a grafického vyjádření výsledků s uvedením příslušných statistických metod korelace (to je to chybějící v metodice). Diskuze je věcná, jsou správným způsobem konfrontovány dosažené výsledky s názory a výsledky jiných autorů. K této části nemám připomínek. Závěry vycházejí z uvedených výsledků, jsou výstižné, dle mého názoru správně interpretovány a mohou sloužit pro další zkoumání dané problematiky. Literatura je sepsána dle zvyklostí pracoviště, doporučoval bych citovat dle ČSN ISO 690. Přílohy uvádějí certifikované hodnoty použitých materiálů a shod, Přílohy H a jejich obsáhlé uvedení naměřených hodnot mohlo být uvedeno koncentrovaněji. Celkové zhodnocení dizertační práce: Předložená dizertační práce přináší řadu nových, případně zpřesňujících vědeckých poznatků. I přes některé drobné připomínky hodnotím dizertační práci jako velice zdařilou. Závěr Závěr Předložená dizertační práce Ing. Jana Skolila, splňuje po stránce vědecké, obsahové a formální požadavky stanovené příslušnými vyhláškami pro získání vědecko-akademické hodnosti. Na základě uvedeného navrhuji, aby Ing. Janu Skolilu byla po úspěšné obhajobě udělena akademická hodnost Ph.D. ve Studijním programu Chemie a technologie ochrany životního prostředí (P2834) a Studijním oboru Chemie životního prostředí (2815V003). V Brně dne 10. 10. 2016 prof. Ing. Stanislav Kráčmar, DrSc.
Předložená dizertační práce je experimentálního charakteru a zaměřena na velmi aktuální téma, a to „Fyzikálně-chemické aspekty ekologických teplonosných kapalin“. Práce je zpracována na 127 stranách textu a je členěna celkem do 10 kapitol, zahrnujících úvod, cíl práce, teoretickou část, experimentální část, výsledky a diskusi, závěr, literaturu, seznam použitých zkratek a symbolů, seznam příloh a přílohy. Přílohy zde prezentované nejsou součástí textové části, jsou uvedeny na dalších 14 stranách textu, které nejsou číslovány. Pomocí příloh je dokumentována ukázka výsledků jednotlivých experimentálních úkonů, tj. analýzy demineralizované vody používané k ředění nemrznoucích směsí, prvkové analýzy mosazi, oceli, pájky, litiny a hliníku, používaných ke korozivním zkouškám a externích testů tepelné vodivosti, tepelné efuzitivity a tepelné kapacity. Velmi kvalitně zpracovaný text práce je doložen výborně vypovídajícími tabulkami a grafy. Pro zpracování teoretické části použil autor celkem 116 pramenů zahrnujících publikace domácích a zahraničních autorů a další potřebné zdroje. Teoretická část je zpracována tak, že umožnila autorovi disertace provést veškeré plánované experimenty. Celá disertace je sepsána čtivou vědeckou formou, bez překlepů a pouze s ojedinělými odchylkami od běžných pojmů. V této souvislosti si dovoluji upozornit na to, že se již nepoužívá chemický název glycerin. V předložené práci postrádám kapitolu obsahující odborný životopis autora disertační práce, včetně přehledu jeho dosavadních publikačních aktivit. Úvodní kapitolu předložené studie tvoří abstrakt, kde jsou souhrnně uvedeny získané výsledky včetně jejich interpretace. Cíle celé disertační práce jsou zpracovány do samotné kapitoly, jsou správně formulovány a rozčleněny na čtyři dílčí cíle. Po prostudování celé disertace a zhodnocení získaných výsledků mohu konstatovat, že vytčené cíle byly splněny. Kapitola Teoretická část je rozdělena na pět subkapitol zahrnujících popisy zařízení využívajícího teplonosné nemrznoucí médium, materiálového složení teplosměnného okruhu, nemrznoucí směsi teplosměnných systémů, možnosti recyklace nemrznoucích směsí a oblasti inovací nemrznoucích směsí. Tato kapitola je také sepsána přehledně, vystihuje řešenou problematiku a je doplněna několika výborně vypovídajícími tabulkami a grafy. K této části disertační práce nemám žádné podstatné připomínky. Rovněž následující kapitola Experimentální část je sepsána stručně a velmi přehledně. Text je srozumitelný a vyplývá z něho, že jednotlivé dílčí experimenty jsou koncipovány tak, aby vytčené cíle byly splněny. Použité metody, tj. preanalytické metody pro přípravu vzorků k analýze a jejich následná analýza, představují validované a optimalizované metody používané na daném pracovišti. Kapitola Výsledky a diskuze je formulována podle jednotlivých cílů, získané výsledky jsou vždy v závěru interpretovány. Za přínosné považuji zejména to, že v kapitole 5.1, kde se autor zaměřil na nemrznoucí směs ethan-1,2-diol a jeho směsi s glycerolem, bylo navrženo i legislativní zařazení těchto navrhovaných směsí. K předloženým výsledkům nemám žádné zásadní připomínky. Zvláště přehledné a pro čtenáře, studující tuto práci podrobně, jsou velmi vypovídající sumární tabulky a grafy. U všech výsledků bylo rovněž provedeno podrobné statistické hodnocení. Diskuse, která je rovněž směrována ke splnění vytčených cílů, je věcná; za vysoce přínosné považuji především to, že jsou zde konfrontovány dosažené výsledky s výsledky jiných autorů. Kapitola Závěry, která vychází ze získaných výsledků je výstižná, a to především proto, že správně interpretované údaje mohou umožnit sledování této zajímavé problematiky i nadále. Použité citační údaje zpracované do kapitoly Literatura jsou zpracovány podle požadavků VUT. Celkové zhodnocení dizertační práce: Z předložené dizertační práce vyplynulo, že byly získány nové a upřesňující vědecké poznatky z dané oblasti technického výzkumu. Proto hodnotím předloženou disertační práci jako velmi zdařilou a doporučuji ji k obhajobě. Závěr Předložená dizertační práce Ing. Jana Skolila, splňuje po stránce vědecké, obsahové a formální požadavky stanovené příslušnými vyhláškami MŠMT a VUT pro získání vědecko-akademické hodnosti. Na základě uvedeného navrhuji, aby Ing. Janu Skolilovi byla po úspěšné obhajobě udělena akademická hodnost Ph.D. ve Studijním programu Chemie a technologie ochrany životního prostředí (P2834) a Studijním oboru Chemie životního prostředí (2815V003).
eVSKP id 97822