NIEMCZYK, R. Návrh vytápění a větrání dřevěné roubenky v podhorské oblasti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Charvát, Pavel

Téma diplomové práce, „Návrh vytápění a větrání dřevěné roubenky v podhorské oblasti,“ navrhl sám diplomant. Dřevěné roubenky mají v horských a podhorských oblastech České republiky dlouhou tradici, ale z hlediska instalace moderních technických zařízení budov mají svá specifika. Rozvody topné vody, otopná tělesa nebo otopné plochy, vzduchotechnické rozvody apod. je nutné provést takovým způsobem, aby nenarušovaly charakter těchto staveb. Jako primární zdroj tepla pro vytápění zvolil diplomant tepelné čerpadlo vzduch-voda, které doplnil o sekundární zdroj v podobě teplovodního krbu. Oba zdroje tepla jsou přes akumulační zásobník tepla napojeny na systém podlahového vytápění. Pro větrání domu zvolil diplomant rovnotlakou větrací jednotku se zpětným získáváním tepla. Na průběhu řešení diplomové práce se pozitivně projevila skutečnost, že téma práce navrhl sám diplomant. Po úvodním upřesnění obsahu a cílů práce postupovala diplomant samostatně, a to jak při návrhu technických řešení, tak při provádění potřebných výpočtů a zpracování výkresové dokumentace. Na konzultace s vedoucím byl diplomant vždy připravený a zpravidla si jen nechal odsouhlasit vlastní navržená řešení. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Fišer, Jan

Roman Niemczyk zpracoval práci na téma Návrh vytápění a větrání dřevěné roubenky v podhorské oblasti. Práce má celkem 146 číslovaných stran rozdělených do 5ti kapitol a 10ti příloh. Práce se zabývá návrhem vytápěcího a větracího systému v dvoupodlažní roubence s celkovou podlahovou plochou 270 m2, která je navržena k trvalému bydlení. Student navrhnul jako zdroj tepla tepelné čerpadlo vzduch voda Regulus EcoAir 410 doplněné krbovou vložkou na dřevo. Pro nucené větrání s rekuperací tepla zvolil větrací jednotku Sentinel Kinetic Advance SX a pro získání energie z obnovitelných zdrojů střešní fotovoltaickou elektrárnu s akumulátory. Velikosti domu i uvažovanému vybavení pak odpovídá návrhová cena systému vytápění, větrání a fotovoltaické elektrárny, která dosahuje cca 985 tis. Kč (před započtením dotací). Práce je psána přehledně, je na dobré grafické a stylistické úrovni a dává přehled o postupu návrhu. K práci mám následující poznámky a připomínky: 1) Úvod práce představuje spíše stručný popis práce než úvod do řešené problematiky, který čtenáři blíže popíše jaká je motivace toho, co se bude v práci řešit. 2) Popis domu v kapitole 1.1 by bylo vhodné doplnit o vnější vizualizaci domu (pokud existuje) a situační plán umístění domu na pozemku. Zvláště pro posouzení návrhu PV systému v kapitole 5 jsou tyto informace důležité. 3) Monobloková jednotka TČ je umístěna hned vedle vstupních dveří. Je otázkou, zda by nebylo vhodné umísit ji do nějakého méně exponovaného místa. Ve stejném místě je také vyvedeno sání čerstvého vzduchu pro větrací jednotku, takže v zimě bude jedntka nasáván vzduch ochlazený TČ. Nicméně bez informací z bodu 2) toto nelze blíže posoudit. 4) V kapitole 3.5.1 Akumulační nádrž je popsáno, že teplovodní krb bude připojen do horní části nádrže nad stratifikační plech (hrdlo B4), nicméně na rozvinutém schématu je připojen do spodní části nádoby. Stejně tak i připojení výstupu pro podlahové vytápění není zakresleno tak, jak je popsáno. 5) Technická místnost 102 je vzhledem k velikosti akumulační nádoby a větrací jednotky velmi malá. Jakékoliv servisní zásahy a opravy by bylo velmi obtížné realizovat. Je také na zváženou zda vést připojení podlahového vytápění A.1-A přímo do místnosti 101 (křížení s přívodem od TČ) nebo spíše vedení směřovat přes místnosti 103 a 108. Stoupací vedení z místnosti 102 pro horní rozdělovač podlahového vytápění je pravděpodobně v místě nad AN v kolizi se vzduchovody pro větrání. 6) V tabulce 3.14 není uvedena položka tepelná izolace akumulační nádrže. 7) Je otázka zda vzduchotechnické rozvody v objektu typu roubenka instalovat v místnostech do sádrokartonových podhledů a zda spíše nezvážit jiný typ instalace či koncových prvků, které by vhodně doplnily specifickou konstrukci stavby. Dále je spíše vhodné používat termín vzduchovod než potrubí. 8) Popisky v obrázku 50 jsou příliš malé a nečitelné. Oceňuji využití nástroje PVGIS, ale hlavním parametrem pro velikost instalace by neměla být velikost střechy, ale rozvaha spojená s bilancí výroba/spotřeba v objektu (viz otázky). Práce pana Romana Niemczyka splnila všechny formální i faktické náležitosti, doporučuji ji k obhajobě a vzhledem k výše popsaným připomínkám navrhuji stupeň hodnocení dobře/C.

eVSKP id 132417