SVOBODA, M. Návrh LED osvětlení pro průmyslové kamerové systémy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Předložený dokument má od úvodu po závěr na bakalářskou práci nadprůměrných 56 stran. Po formální stránce bych vytkla jen, že v textu chybí některé odkazy na zdroje uvedené v seznamu literatury. Kvalitu dokumentu bohužel snižuje mnoho překlepů a stylistických neobratností. Grafická úprava textu je však dobrá. Studentovi se podařilo vytvořit funkční celek, který svými parametry může konkurovat mnohem dražším komerčním systémům. Řešení je velmi vhodně rozděleno do dvou částí na řídicí jednotku a jednotku osvětlení. Díky použití vybraných inteligentních RGBW diod je možné nastavit spektrální vlastnosti vyzařovaného světla i adresovat samostatně jednotlivé diody, což je velmi vhodné především pro prototypování aplikací počítačového vidění. Zároveň řešení umožňuje zpětně informovat o stavu světla díky integrovaným snímačům intenzity, barvy a teploty. Komunikace s celým zařízením (i zpětná) je řešena pomocí Modbusu jednak po ethernetu, nebo po sériové lince. Ocenila bych i velkou preciznost výroby mechanické konstrukce obou jednotek. Student řešil i optické parametry světla výběrem vhodného plexiskla. Řešení je popsáno v práci kvalitně - po stránce výběru HW, jeho popisu, nastavení a vzájemné komunikace mezi jednotlivými komponenty i s celým zařízením. Dobře je popsána i elektronická i mechanická konstrukce zařízení. Mrzí mě jen, že nebyla dotažena do konce možnost trigrování. V práci také mohly být prezentovány studentem provedené testy – např. srovnání nastavených a změřených hodnot, na světle osazenými snímači, s měřením s luxmetrem a spektrometrem v laboratoři. Toto přikládám hlavně tomu, že po „nehodě“ musel student těsně před odevzdáním práce některé části znovu nakoupit, osadit, nastavit a zkomunikovat. Student pracoval již od začátku velmi aktivně a svědomitě. Konzultace spočívaly spíše jen v informování o stavu projektu a potvrzovaly, že pan Svoboda je v této oblasti velmi odborně znalý a zdatný. Zároveň student průběžně konzultoval svůj postup a výsledky s panem Procházkou z firmy TE Connectivity Kuřim, která zadání inspirovala. Z komunikace s panem Procházkou je zřejmé, že hodnotí aktivitu studenta i dosažené výsledky velmi kladně. Celkově výsledky práce, z mého pohledu, převyšují drobné nedostatky v dokumentu. Práce jistě svědčí o bakalářských schopnostech studenta, proto ji doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A.
Bakalářská práce p. Martina Svobody spočívala ve vytvoření univerzálního testovacího multispektrálního osvětlovacího přípravku. Téma práce lze považovat za středně náročné s praktickou realizací. Student při řešení předvedl mnohé bakalářské až inženýrské znalosti – návrh mechaniky, elektrického zapojení, programování jednočipu, výrobu samotného světla atd. Ve finále vytvořil prototyp světla, který (alespoň podle fotodokumentace a STP modelu) vypadá velmi zdařile. Rozsah dokumentu je na bakalářskou práci nadprůměrný, styl a formální stránka bez připomínek. Seznam symbolů a zkratek obsahuje m.j. zkratky USB, B (Byte), kB (KiloByte), VCC, GND, CRC, XOR, což nevím, jestli za tento přehnaný výčet pochválit nebo naopak pokárat za zbytečnost. Našel jsem dva překlepy na s. 10 a 19, tolik ke gramatice. Mám několik faktických výtek a několik dotazů nejen k dokumentu ale také k samotné realizaci. Nejprve tedy dotazy: - Na s. 14 je zajímavá věta: „Ještě do nedávna nebyl aspekt osvětlení snímaného obrazu pro strojové vidění vnímán jako jedna z prioritních částí systému.“Já osobně takovou nedávnou dobu nepamatuji, prosím tedy o přiblížení. - Z nějakého důvodu nebylo využito triggerovaného režimu – mnoho aplikací v průmyslu se bez možnosti synchronizace kamery a světla neobejde. Předpokládám tedy, že toto bylo stanoveno při původním návrhu se zadavatelem. Potom mě tedy zajímá rychlost „naprogramování“ celé kaskády 8x8 LED, nikde není uvedena použitá komunikační frekvence. Samotné čipy mají limit 800 kHz na bit. V případě dobré rychlosti programování je možno triggerovaný režim suplovat právě tímto způsobem. Jaké jsou tedy limity? - Na přiloženém CD bych si představoval širší fotografickou dokumentaci skutečného stavu, musel jsem se však spokojit jen s vloženými obrázky v hlavním dokumentu. Již z dodaného dokumentu vyplývá objem odvedené práce, která však není dostatečně prezentována. Předpokládám, že v rámci obhajoby budou ukázány nejenom další snímky z výroby, ale také samotné světlo a jeho funkcionalita. - Student popisuje komunikaci přes TCP/IP pomocí programu Modbus Poll. Vznikla nějaká jednoúčelová aplikace, která demonstruje funkci světla, nastavuje hodnoty RGB složek LED, vizualizuje provozní parametry (teplotu, změřené spektrum…)? - Z dokumentu není patrné, jakým způsobem funguje senzorická deska kontrolních snímačů osvětlení. Skoro to vypadá, že senzory jsou z opačné strany, než RGBW LED. Toto, prosím, objasněte při prezentaci. A nyní výtky: - Student zvolil pro realizaci single-on–chip „inteligentní RGBW LED“ . Dnes je mnoho výrobců takových LED čipů. Nikde v dokumentu jsem nenašel specifikaci použitých čipů, což je při vývoji osvětlovací jednotky podstatné opomenutí. Až nahlédnutím do schémat uložených na CD jsem našel konkrétní LED a to SK6812RGBW. Student dal označení této součástky pouze do klíčových slov bakalářské práce, což je nedostatečné. Jelikož vyvíjíme osvětlení, tak popis parametrů jako je výkon, spektrální charakteristiky RGBW složek, vyzařovací charakteristiky, teplotní rozsahy jsou dost podstatné a je nutné je zmínit. Na přiloženém CD jsou datasheety senzorů a jednočipu, ale datasheet LED tam není. - V zadání se píše „…sestavte světlo s definovanými parametry“. Tyto definované parametry, požadované vlastnosti a omezující podmínky pro návrh však nejsou vyjmenované nikde v práci a student navrhnul světlo v takové podobě v jaké navrhnul bez dalšího komentáře nebo vysvětlení. Zde by bylo záhodno například vysvětlit, proč byl použit takový rozměr a výkon. - Za nesplněný nebo alespoň velmi nedostatečně splněný považuji bod 6 zadání – „Vyhodnoťte (spotřeba, tepelná optimalizace, životnost…)“. Žádný z těchto parametrů není vyhodnocen ani zmíněn. Přitom stačilo toto vyhodnotit na základě výrobcem udávaných parametrů použitých čipů. V závěru nejsou popsány ani základní parametry vzniklého světla, jako je napájecí napětí, příkon, vyzařovací charakteristika (s difuzorem nebo bez), spektrální charakteristiky atd. Za pozitivní považuji komplexnost práce, kdy funkční prototyp by zajisté nevznikl, kdyby nebyly vyřešeny všechny úkoly z výše zmiňovaného seznamu - návrh mechaniky, elektrického zapojení, programování jednočipu, osazování DPS, výroba samotného světla, odzkoušení atd. Student bezpochyby odvedl obrovský kus práce. Už jen samotné mechanické provedení, které vypadá náročně a profesionálně, by zasloužilo pochvalné hodnocení. Toto však student nedokázal dostatečně prodat v dokumentu. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením C a s možností přehodnocení po objasnění dotazů a vyvrácení výtek.
eVSKP id 119010