TVRDÝ, M. Stanovení kinetiky polymerace propenu na Zieglerových-Nattových katalyzátorech metodami násadové polymerace a Stopped-Flow za průmyslových podmínek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Kratochvíla, Jan

1) Na Obr. 21 až 28 propojujících kinetické profily polymerací Stopped-Flow a vsádkové uvádíte teplotní profily. Jaký vliv má však v těchto porovnáních další polymerační podmínka, tj. parciální tlak propenu, případně molární koncentrace propenu? 2) Můžete v kinetických profilech polymerací ukázat časový průběh velikosti polymerujících částic? 3) Jak lze porovnat Vaše kinetické profily polymerací s dříve publikovanými?

Posudek oponenta

Merna,, Jan

Naměřené údaje jsou velmi cenné. Přesto by práci zlepšilo navržení důvodů průběhů počátečních částí kinetických křivek. Může autor naznačit alespň nějaké vysvětlení? Jaké jsou chyby stanovení aktivit metodou stopped-flow a při měření na základě sledování změny teplot a tlaků (vsádková a plynofázová polymerace), tj. bodů kinetické křivky? Je skutečně nutná přítomnost minima na kinetické křivce např. u systému A (obr. 27), když všechny SF body ukazují konstantní aktivitu? Má proložení hladkou křivkou u syystému B (obr. 22) nějaká fyzikální význam? Jaká je teplotní stabilita studovaných katalyzátorů? Může být příčinou rychlé deaktivace systému B lokální přehřátí polymerujících částic? Jaký je efekt fázové stavu monomeru na polymeraci? SF probíhá v monomerní fázi, pro vyšší časy polymerace je studována plynofázová polymerace. Lze tyto rozdílné procesy kombinovat do jedné kinetické křivky? Cílem práce bylo i posouzení rozdílné kinetiky dvou katalytických systémů na vlastnosti vzniklého PP. Vybrané vlastnosti jsou shrnuty v tabulkách 2 a 4, ale nejsou téměř vůbec diskutovány. Může autor alespoň zhruba odhadnout na základě ITT hodnot jaký je rozdíl v molární hmotnosti připravených polymerů s uvážením faktu, že katalyzátory A a B obecně poskytují jinou šířku distribuce? str. 47 "vytvoření principiálně jiného typu kinetické závislosti, než byla v odborné literatuře doposud publikována". Získaná data spíše detailněji popisují počáteční fázi polymerace, průběh polymerace po většinu její části je v souladu s dřívejšími pracemi (obr.2). Existují jiná data popisující kvalitativně jiný počáteční průběh? Pokud ano, bylo by dobré je uvést v literární části a pak diskutovat v porovnání s novými daty. • Připomínky: Aktivity jsou vyjádřeny v jednotkách kg-PP/(g-Kat·h), tj. vztažené na hmotnost katalyzátoru. Při poměrně odlišných koncentracích Ti v obou katalyzátorech by bylo pro snažší porovnání obou systémů lepší vyjadřovat aktivitu vztaženou na hmotnost Ti, kg-PP/(g-Ti·h) str. 47 "Bylo prokázáno, že metoda Stopped-Flow je funkční nástroj pro studium kinetiky v prvních okamžicích polymerace." Jistě i dřívější práce, např. citované publikace Terana a kol., ukazují, že SF metoda je účinný nástroj pro popis kinetiky. Tab. 1 Polymerace po dobu 5 min jsou označeny jako plynofázní, přestože monomer se odpařuje několik minut Číslo práce: «Cislo_prace» Str. 3/3 Pojem polydisperzita je tautologie. Dle doporučení IUPAC je vhodnější používat pojem dispersita, symbol Đ, viz Stepto, R. F. T., DISPERSITY IN POLYMER SCIENCE. Pure Appl Chem 2009, 81 (2), 351-353. Termín kvazi-živá polymerace (str. 19) by se neměl používat, buďto je polymerace živá, nebo není.Široká distribuce mol. hm. živou polymeraci nevylučuje. str. 13 "případě katalyzátoru na bázi MgCl2 cca" nepřesná formulace, která navozuje možnost inserce do vazby Mg-C str. 47 "kopolymerů polypropenu". propenu

eVSKP id 116405