MÔC, M. Tvorba materiálového modelu pro účely numerické simulace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.
Student pracoval na bakalářské práci svědomitě a víceméně samostatně. Kladně hodnotím především schopnost orientace a rychlého pochopení použitého systému vyhodnocení a softwaru firmy X-Sight umožňující DIC analýzu, jakož i dobrou orientaci v oblasti stereoskopie a vyhodnocení pěchovací zkoušky právě s podporou výše zmíněných systémů. I když student zpracovával téma, které bylo ne příliš obvyklé v návaznosti na zaměření studijního oboru, je možné konstatovat, že se se zpracovávanou problematikou vypořádal úspěšně a s aplikací osvědčených vzorů dokázal též úspěšně zvládnout všechny cíle práce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Bakalářská práce Mateje Moc se zabývá tvorbou materiálového modelu pro účely numerické simulace organických materiálů, konkrétně smrku ztepilého. Hlavním cílem práce je vypracování aktuální literární rešerše se zaměřením na materiálové modely využívané v numerických simulacích, popis jednotlivých modelů včetně požadovaných experimentálních zkoušek a experimentální stanovení parametrů materiálového modelu pro simulaci procesu tváření. Práce je přehledně rozdělena do tří logicky navazujících částí. V úvodní kapitole autor řeší problematiku volby vhodné experimentální metody, přičemž se zaměřuje zejména na tlakovou zkoušku organického materiálu a její vyhodnocení pomocí optického extenzometru X-Sight. Druhá kapitola se věnuje teoretickému základu, a to především materiálovému modelování dřeva jakožto ortotropního materiálu. Autor zde správně zdůrazňuje odlišnosti mechanických vlastností ve třech směrech (podélném, příčném a tangenciálním) a věnuje se i detailnímu popisu materiálového modelu Wood 143 implementovaného v softwaru ANSYS LS-DYNA. Cenný je také přehled zkušebních metod a podrobný rozbor tlakových zkoušek. Drobné nepřesnosti se vyskytují například ve vzorci 2.7, kde je střední průměr nesprávně uveden jako průměr Dmin a Dmax, přičemž správně by měl být stanoven ze zákona zachování objemu. Pozitivně hodnotím rozsah a úroveň části věnované digitální korelaci obrazu (DIC) s využitím epipolární geometrie pro 3D analýzu deformace, která je v rámci bakalářské úrovně nadstandardní. Třetí kapitola pak představuje vlastní experimentální část, kde autor provádí tlakové zkoušky smrkového dřeva ve třech hlavních směrech. Měření bylo provedeno pomocí optického extenzometru a následně vyhodnoceno softwarem TIRA test. Zajímavý je zaznamenaný průběh napětí při deformaci v podélném směru, kdy dochází k výraznému poklesu napětí při deformaci okolo 0,18. V tomto bodě by bylo vhodné doplnit obrazovou dokumentaci vzorku nebo bližší analýzu daného jevu. Přestože bylo využito pokročilé 3D zařízení, nebyly zcela využity jeho možnosti k podrobnějšímu vyhodnocení ortotropního chování materiálu, například v podobě měření šířky a tloušťky vzorku v průběhu zkoušky. K vyhodnocení mechanických charakteristik, jako je modul pružnosti či mez pevnosti, autor uvádí, že postupoval dle normy ČSN EN 408. Přesto by bylo vhodné podrobněji popsat způsob určení těchto parametrů – například jak byla stanovena mez pevnosti v příčném směru nebo jaká deformace jí odpovídá. Stejně tak chybí diskuse nad volbou trendových rovnic – proč byl například použit právě polynom 6. stupně a jaký má tento výběr vliv na přesnost popisu materiálové odezvy. Celkově oceňuji komplexnost a především experimentální charakter práce, který se opírá o využití moderní technologie a metodik. Práce má potenciál být solidním základem pro navazující výzkum a její výstupy mohou sloužit jako vstupní data pro numerické simulace. Škoda, že výsledný materiálový model nebyl přímo implementován do výpočetního softwaru a porovnán s výstupy z experimentu – právě toto propojení by dále zvýšilo přínos práce. Závěrem lze konstatovat, že autor prokázal schopnost samostatné práce a hlubšího zájmu o řešenou problematiku. Práce je po odborné i formální stránce zpracována na dobré úrovni a naplňuje požadavky kladené na bakalářskou práci.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 165619