PRACHAŘ, V. Windows 10 IoT na platformě Raspberry Pi 2 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Cílem této práce bylo otestování vlastností Windows 10 IoT na Raspberry Pi pro účely domácí automatizace a robotiky. Práce byla zadána v době, kdy byly Windows 10 IoT čerstvě vydány, informací o nich (zvláště ve spojení s Raspberry Pi) bylo relativně málo a průběžně vydávané aktualizace mnohdy výrazně měnily vlastnosti testovaného systému. Autor si i přesto dokázal práci adekvátně rozplánovat, takže odevzdával v klidu a bez jakéhokoli spěchu. Konzultace využíval středně často, vždy byl připraven a pečlivě plnil dohodnuté úkoly. Metodiku měření jitteru a reakce na přerušení zvládl s drobnou dopomocí také sám. Nakonec je důležité zmínit ještě online část práce, která spočívala ve vytvoření série krátkých tutoriálů, které by čtenáře rychle uvedly do dané problematiky, a které jistě budou využity v rámci výuky robotiky na ÚAMT. Vzhledem k bezproblémovému průběhu práce a uspokojivým výsledkům navrhuji známku B - 85 bodů.
Zadání bakalářské práce patří po stránce odborné spíše k jednodušším zadáním. Mírně nižší odborná náročnost je ale kompenzována časovou náročností z důvodu dohledávání informací k poměrně novému tématu a sestavení webového návodu. Všechny body zadání byly bezesporu splněny. Z realizovaných činností studenta plyne, že jeho praktické technické znalosti jsou na poměrně dobré úrovni. Student dokázal zprovoznit celý vývojový řetězec včetně vzdáleného ladění aplikace. Jisté nedostatky se ale vyskytují v obecnější teoretické rovině, např. při statistickém zpracování. Příkladem může být šestá kapitola, ve které je v grafech popisujících rozdělení pravděpodobnosti použita spojitá křivka, což na první pohled vede k názoru, že se jedná o hustotu pravděpodobnosti a odpovídající jednotkou by proto mělo být % / s. Detailnějším rozborem lze zjistit, že křivky v jednotlivých grafech byly získány jako četnosti v předem zvolených intervalech, které jsou ale v každém grafu jiné. Křivky v grafech představují obalové křivky histogramů. Plocha pod křivkou potom tedy přímo neodpovídá pravděpodobnosti, ale je nutné pro její získání tuto plochu vynásobit převrácenou hodnotou šířky intervalu, ve kterém byla četnost vyhodnocována. Postup a návaznost jednotlivých činností studenta je správný. Slabší je úvodní rešerše a úvaha ke každé z částí práce. Autor práce často neřeší obecnou vstupní analýzu problému. Např. autor práce se nezabývá, jakými prostředky by jím testovaný vestavný systém měl disponovat – popisuje jen základní komunikační rozhraní a sběrnice, ale o dostupnosti podpory dalších často používaných standardů se již nezmiňuje (1Wire, rozhraní pro připojení zobrazovacích jednotek, kamery, atd.). Některé podstatné detaily – např. jaké programovací jazyky mohou být použity, nejsou uvedeny. Studentem použitý programovací jazyk je možné zjistit až z přiložených částí kódů. V experimentální části by bylo vhodné popsat použitou metodiku a podmínky měření. Např. zapnuté SSC (Spread Spectrum Clock) může v určitých podmínkách výrazně ovlivnit výsledek měření. Postup, kterým byly jednotlivé časy měřeny, uveden není. Vhodné by také bylo jednotlivé experimenty provést pro širší rozsah pracovních podmínek a ne jen pro jednu situaci (např. jednu šířku obdélníkového impulsu). Části práce popisující postup zprovoznění platformy a ukázkové příklady vycházejí z dostupných informačních zdrojů, které jsou výrazně citovány. Doporučené postupy a závěry pro zprovoznění platformy jsou dílem studenta. Experimentální část práce je samotným dílem studenta. Písemná část práce je sestavena v logickém sledu a rozsah kapitol je vzájemně vyvážený. Celkově by práce mohla být mírně obsáhlejší vzhledem ke svému popisnému charakteru. V některých částech textu se zbytečně vyskytují anglická slova (např. task, buffer, stream, převodník USB to UART), která mají české ekvivalenty. V textu se vyskytují ne zcela vhodné a přesné popisy pro technický text, např. „při debuggingu jede aplikace velmi pomalu“ nebo „registr je poté poslán“. Práce obsahuje malé množství překlepů. Předložená bakalářská práce celkově svědčí o bakalářských schopnostech studenta. I přes uvedené nedostatky a s přihlédnutím k realizaci webového tutoriálu navrhuji hodnocení 80 bodů (B) a doporučuji ji tedy k obhajobě.
eVSKP id 94312