KŮTKA, M. Využití vyšších regulačních obvodů v praxi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Diplomová práce studenta Michala Kůtky vznikla na základě potřeb a požadavků firmy Process Automation Solutions s.r.o., kde diplomant zároveň pracuje. Cílem práce bylo popsat a ověřit možnosti využití vyšších regulačních obvodů z knihovny APC SIMATIC PCS7 v reálných provozech, tj. při řízení technologického procesu. Student přistoupil k praktické části DP poměrně zodpovědně a snažil se samostatně řešit daný problém. Nejprve se seznámil s daným systémem a stručně popsal jednotlivé bloky na základě dostupných informací. Možnost popisu struktury a algoritmů těchto bloků je poměrně omezená neboť tyto informace jsou „know-how“ firmy Siemens. Následně student implementoval tyto vyšší regulační obvody na reálnou technologii a provedl srovnání se stávajícím řešením. Značnou nevýhodou byl v tomto případě fakt, že se jednalo o testování na technologickém zařízení za ostrého provozu a nebylo tak možné jednotlivé bloky technologie kvůli testování jednoduše odstavit. To byl rovněž důvod, proč některé bloky nebyly testovány a diskutovány příliš podrobně. Nicméně i přesto se podařilo implementovat vybrané řídicí obvody a porovnat jejich přínos s původním řešením, což považuji za poměrně přínosnou část práce už i proto, že uvedená firma předpokládá využití těchto poznatků pro inovaci řídicích systémů i na dalších technologických zařízeních. Sepsání diplomové práce nebylo věnováno příliš času, což plyne zejména ze skutečnosti, že se jedná o studenta kombinovaného studijního programu. Tato časová tíseň se tak podepsala zejména na textové části práce. I přesto však považuji práci pana Kůtky za inženýrské dílo a doporučuji k obhajobě.
Téma studenta pan Bc. Michala Kůtky pokládám za velmi aktuální a z hlediska průmyslové automatizace za přínosné. Měl za úkol porovnat chování klasického PID regulátoru s „vyššími“ regulačními obvody, které jsou dostupné v knihovnách řídicího systému SIEMENS SIMATIC PCS7. Uvedená návaznost těchto „vyšších“ regulačních obvodů na PCS7 značně ovlivňuje náročnost zadání. Za prvé, vymezuje vyšší regulační obvody na ty, které jsou v knihovnách PCS7 a tím vylučuje další regulační systémy, jako jsou adaptivní regulace, fuzzy regulace apod. Za druhé, snižuje náročnost zadání tím, že předmětné regulační systémy jsou v knihovnách PCS7 předpřipraveny jako funkční bloky a na projektantovi zbývá je propojit a nakonfigurovat. To je plus pro firmu Siemens, ale mínus pro kreativitu řešitele diplomové práce. To samo o sobě dává diplomové práci v teoretické rovině charakter více popisný než výpočtový. Práci lze rozdělit na část teoretickou (body 1 až 3 zadání) – tedy popisnou a část praktických implementací (body 5 a 6 zadání). Porovnání těch vyšších meto regulace a klasického PIDregulátoru (bod 4 zadání) autor šikovně rozptýlil všude a celkově nikde. Popisy nějakého komerčního systému budou vždycky jen popisy. Čtenáři přinesou poznání, ale žádnou jinou přidanou hodnotu, kterou by nenašel v manuálech nebo na internetu. Autor diplomové práce je kombinovaný student z praxe, kde se systémem PCS7 pracují (což je vzácné a chvályhodné) a na rozdíl, od vedoucího práce tušil, že tato popisná část práce nebude příliš obtížná. Možná i proto ji nechal na poslední chvíli, což je na první pohled zřejmé. Je to, jednoduše řečeno, špatně sestavený kompilát informací sebraných z knihoven PCS7. Běžné používá obrázky bez popisů, rovnice bez uvedení původu, špatnou terminologii, propojení funkčních bloků knihovny APC (Advanced Process Control) bez popisu – tudíž pro čtenáře nepochopitelné, atd. Přesto zadání této části splnil. Špatně, ale splnil. O to větší bylo očekávání, že se autor pan Kůtka více projeví v části praktických implementací, které tvoří druhou část práce (body 5 a 6 zadání). Nicméně pan Kůtka pokračuje i v implementačních popisech stejným způsobem, jako u popisů teoretických. Jestliže v teoretických výkladech popisuje, co to je, tak v implementačních popisech popisuje, jak se to použije v technologii. Stručnost těchto popisů je taková, že neumožní pochopení přiložených obrázků. Obrázek, ve kterém je 7 funkčních bloků a každý má 10 parametrů čitelných jen s lupou, je běžně popsán jednou větou. V každé kapitolce implementace však má graf, dokumentující výhodnost vyššího regulátoru, který, jak uvádí, implementoval. Tím vlastně splnil i druhou část zadání. Závěrem mohu říci, že úroveň diplomové práce se dosti nízká, nicméně diplomant Michal Kůtka prokázal inženýrské schopnosti a zadání splnil.
eVSKP id 110806