KADLÍK, L. Inovace v kotlích na tuhá paliva [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Baláš, Marek

Cílem předložené bakalářské práce je hledání cest snižování emisí pro malá spalovací zařízení na tuhá paliva. Tento cíl byl naplněn, v práci je popsáno pět inovací, které ke snížení emisí vedou. Téma tím však není vyčerpáno. Práce je zpracována kvalitně, jednotlivé kapitoly tak na sebe logicky navazují. Student pracoval samostatně, využíval konzultace. Práce splnila zadání i nároky a požadavky kladené na závěrečné práce a proto ji doporučuji k obhajobě. Práci hodnotím známkou B – velmi dobře.

Posudek oponenta

Štelcl, Otakar

Tato rešeršní práce je rozdělena do několika částí. První část s názvem Tuhá paliva pojednává o rozdělení tuhých paliv a o jejich vlastnostech. Student se zde okrajově zabývá obnovitelnými i fosilními palivy. Popisuje zde základní principy hrubého rozboru paliv. Tato část sice souvisí s tématem, které student zpracovává, nicméně se nevyskytuje ve vytyčených cílech práce. V další části se dozvíme o základním rozdělení kotlů na tuhá paliva. Student zde vychází ze starších zdrojů, které již dnes nejsou zcela aktuální. Ve snaze o co nejmenší doslovné kopírování ze zdrojů se zde vyskytuje řada chyb a nepřesností. Například na straně 18 nahoře je hned několik neúplných a nepravdivých tvrzení, například: "Většina všech vyrobených kotlů s manuální obsluhou využívá technologii prohořívání" Z této věty není zcela jasné, jestli autor myslí celkovou bilanci vyrobených kotlů. V tomto případě je nutno dodat prohořívacích a odhořívacích kotlů. V práci s názvem „Inovace v kotlích na tuhá paliva“ předpokládám, že autor bude psát o současném stavu. Potom by tvrzení bylo zcela nepravdivé. Autor píše o rozdělení kotlů s manuální obsluhou, nicméně zmiňuje pouze kotle prohořívací a nikoliv odhořívací a zplyňovací. Ty se nacházejí až v jiné kapitole, což působí zmateně. Další příklad: "Z důvodů menší časové vytíženosti obsluhy se u těchto zařízení využívá velkoobjemové ohniště..." V praxi se prohořívací kotle z ekonomických důvodů nepoužívají s předepsanými palivy s nízkým obsahem prchavé hořlaviny jako je koks. Tudíž patří mezi kotle s největšími požadavky na obsluhu. Prohořívací kotle mají velkoobjemové ohniště, které slouží zároveň jako tzv. palivová šachta, kde palivo časem prohořívá v celém objemu. U ostatních technologií je šachta paliva samostatnou částí a její velikost je konstruována v závislosti na použitém palivu. Její rozměry jsou pro daný výkon podstatně větší než ohniště u prohořívacích kotlů. Spalování je lépe ovladatelné a lze dosáhnout podstatně delší doby hoření v porovnaní s prohořívacími kotly standardně provozovanými na nevhodné palivo. Kapitoly s názvem "Účinnost" a "Emise" přehledově popisují vybrané pojmy z norem ČSN EN 13240 a ČSN EN 13229. Poslední kapitola, která se má zabývat cílem: "přehled inovací, které u kotlů a lokálních topenišť vznikají pro dodržení legislativních podmínek" je poměrně krátká a obecná. Obsahuje několik nepřesností. Například na straně 42 student píše: "Ačkoliv kvůli naředění spalin se vzduchem dochází k poklesu jejich teploty, dochází současně k poklesu rosného bodu směsi spalin se vzduchem. Díky tomu je menší náchylnost ke kondenzaci vody v komíně." V praxi je zanedbatelný pokles teploty rosného bodu směsi spalin a vzduchu po naředění, vzhledem k velikosti ochlazení spalin po smíchání se studeným vzduchem. Je škoda, že se student více nerealizoval v poslední kapitole, která by si zasloužila více pozornosti. Bylo dosaženo všech vytyčených cílů. Doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 116606