HARAPÁT, J. Komplexní simulační model vibračního generátoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2013.

Posudky

Posudek vedoucího

Hadaš, Zdeněk

Student pracoval samostatně a práce je zpracována pečlivě a logicky. Práce je na velmi dobré úrovni. Student v práci využil znalosti získané během celého studia a naučil se pracovat v prostředí ANSYS MAXWELL. V tomto prostředí zpracoval komplexní konečnoprvkový model vibračního generátoru. Tato metodika návrhu je užitečná pro praxi při návrhu vibračních generátorů. Cíle práce byly splněny. Výtkou v jinak dobré práci je nepochopení přechodu mezi zobecněnými souřadnicemi v pohybových rovnicích a modelu, což se projevilo v nedokončeném návrhu konkrétních tuhostních magnetů pro danou pracovní frekvenci, ale v práci je tato analýza připravena a je uvedena pouze momentová tuhost. Tato výtka neubírá na kvalitě práce a zpracovaném komplexním konečnoprvkovém modelu generátoru. Výsledky předkládané práce budou dále využitelné pro VaV projekty na VUT v Brně.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis A
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Ondrůšek, Čestmír

Cílem diplomové práce bylo zpracování komplexního simulačního modelu vibračního generatoru pro zadaný výstupní elektrický výkon. Práce je rozdělena do devíti kapitol včetně úvodu a závěru. Úvodem je pěkně zpracovaná literární rešerše včetně nejnovějších zdrojů z let 2011, 2012, 2013. Ve druhé kapitole jsou formulovány cíle práce, ve třetí je přehled některých projektů v leteckém průmyslu, kde se převážně tyto vibrační generatory používají jako autonomní zdroje pro napájení senzorů. Ve čtvrté kapitole je přehled fyzikálních principů, které se využívají pro konstrukci mikrogenerátorů, v sedmé kapitole je sestavení modelu a statické a dynamické simulace generatoru, v osmé kapitole je postup návrhu generatoru pro budoucí aplikace. Pro řešení byl vybrán generator vyvinutý na FSI a FEKT. Nejprve byl sestrojen jednoduchý 2D model, sloužící pro optimalizaci rozměrů tuhostních magnetů, poté komlexní model, zahrnující mechanický, elektromagnetický a elekrtický model. Model je navržen parametricky. Základem simulačního modelu je program Ansys Maxwell, vhodný pro eletromagnetické výpočty. Tento program dokáže spolupracovat s několika specializovanými programy jako je Simplorer, Workbench, PExprt nebo Rmxprt, které řeší mechanickou část soustavy. Pro simulaci bylo použito spojení programů Ansys Maxwell a Ansys Simplorer. Výsledky byly porovnány se simulací v programu Matlab Simulink a byla prokázána dobrá shoda. Student prokázal schopnost propojit znalosti z elektromagnetismu a mechaniky. Práce má pěknou grafickou úpravu, není v ní příliš mnoho překlepů, ale jednu hrubou chybu jsem našel. Práce splňuje požadavky na diplomové práce a doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 64048