ZAHÁLKA, P. Optimalizace procesu výroby elektrod pro lithium-iontové akumulátory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Zpracovaná bakalářská práce studenta Patrika Zahálky se věnuje záporným elektrodovým materiálům pro lithium-iontové systémy. Práce je zaměřena na analýzu technologických parametrů záporných elektrodových hmot tvořených přírodním grafitem. Student ve své práci řeší problematiku kapacity a proudové zatížitelnosti záporných elektrod v závislosti na tloušťce elektrodových vrstev a velikosti lisovacího tlaku. Celá práce představuje rozsáhlé dílo (přes 100 stran) popisující velké množství experimentů a relevantních výsledků. Objemem dat tato práce výrazně překonává rozsah běžné bakalářské práce. Student při zpracování prokázal zájem a zaujetí o problematiku, důkladně se věnoval studiu literatury (135 citací) a realizoval značné množství měření která následně vyhodnotil. Připomínky si zaslouží prezentace výsledků, zejména pak chaotická a nesourodá teoretická část ve které postrádám logickou návaznost jednotlivých kapitol. Taktéž některé části mohli být psány jednoduší, stručnější formou tak aby se student vyhnul uvádění redundantních informaci. Cíle uvedené v zadání práce byly zcela splněny. Doporučuji bakalářskou práci k obhajobě s hodnocením: Výborně – 91 bodů (A)
Pan Patrik Zahálka vypracoval bakalářskou práci na téma optimalizace procesu výroby elektrod pro lithium – iontové akumulátory v celkovém rozsahu 112 stran. Teoretická část práce je psána velice pečlivě a daná problematika je zde rozebírána dopodrobna (vznik lithia v první až třetí sekundě po velkém třesku). Z pohledu odborného textu bych vytknul chybějící odkazy na některé tabulky, obrázky a horší kvalitu grafů např. Obr. 25. V práci bych se také vyhnul spojení typu, „na obrázku nahoře nebo obrázku dole lze vidět …“, případně odkazovat na průběhy v grafu stylem tmavší a světlejší odstín. Vyskytuje se i opakovaný příklad výpočtu téže věci. V bakalářské práci je cítit značně specifický přístup pana Zahálky k českému jazyku jako např. pozoruhodnosti sloučeniny LiC6, použití alobalové ochrany nebo odečtením nižší hodnoty nežli konvenčně pravé. Praktická část je spíše psána jako příběh než formou technického textu. Naopak bych chtěl vyzdvihnout obrovský počet použité literatury a to 135 odkazů což u bakalářských prací nebývá zvykem. V praktické části bylo provedeno značné množství měření a to vlivu tloušťky elektrodového materiálu a lisovacího tlaku na kapacity elektrod a rate – capability. Objevují se zde drobné nepřesnosti jako použití separátoru z PTFE i když byl použit separátor ze skelného mikrovlákna nebo dehydratace elektrody ve vakuové sušárně při tlaku 100 kPa místo 100 Pa. Výsledky měření bohužel nejsou zpracovány nejšťastněji. Velké množství výsledných grafů spíše mate, než dává jasný přehled o dosažených výsledcích. Osobně se domnívám, že grafy 96 až 110 jsou nadbytečné, jelikož se v nich opakují výsledky již zmíněné v grafech 81 až 95. V první sadě jsou data jednoho tlaku a tří tlouštěk elektrodových materiálu a v druhé sadě naopak jedna tloušťka a tři lisovací tlaky. Výsledky kapacit jsou však stejné, akorát se na ně díváme v uvozovkách jednou zprava doleva a podruhé zleva doprava. Dosažené výsledky jsou však zajímavé a pomohu výzkumu a výběru nejlepšího postupu výroby elektrod. Pan Zahálka stanovil optimální lisovací tlak pro každou tloušťku elektrodového materiálu a splnil všechny body zadání. Bakalářskou práci doporučují k obhajobě.
eVSKP id 103161