ZELIK, R. Vědeckotechnický park ve Zlíně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2009.

Posudky

Posudek vedoucího

Zemánková, Helena

Diplomová práce navazuje na zimní semestr, období intenzivních analýz všech oblastí dědictví Ba'tovy éry . Modelové průmyslové město Zlín mohlo vzniknout jen díky otevřenosti T.a J.Bati studovat a přijímat progresivní myšlenky , formulovat urbanistické, architektonické a společenské vize, zvát ke spolupráci nejlepší odborníky. Filosofie továrníka diplomanta oslovila. Radovan Zelík studoval nejen tvůrčí minulost oceněnou prohlášením Zlína památkovou zónou. Přínosné bylo jeho studium i tzv.problémových míst v urbanistické struktuře města, která vznikla společenskou a ekonomickou proměnou po II.světové válce, ale i po r. 1989. Diplomant dále studoval univerzitu založenou v r. 2000, které znamená nový potenciál pro rozvoj města. Z tohoto studia vzešla formulace nového programu pro vědeckotechnický park pro Multimediální fakultu. Jedná se o rozšíření nabídky podnikatelských center i pro výtvarně zaměřené uživatele. Diplomová práce je i zajímavým příspěvkem k obohacení života historického centra a vysokoškolského areálu a jejich propojení. Otázky a náměty k obhajobě: Definovat jakou nabídku přináší podnikatelské pronajímatelné centrum. Pro koho? Jaké prostory? Kdo realizuje , financuje , organizuje provoz? Funkcionalistické město.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Přístup studenta ke zpracování A tvůrčí
Navrhovaná známka
A
Body
95

Posudek oponenta

Svoboda, Jiří

V zadání diplomové práce je název Vědeckotechnický park ve Zlíně, z čehož by se dalo usuzovat, že půjde o samostatnou budovu se zajímavým výběrem lokality v centru Zlína. Radovana Zelík si však vybral náročnou lokalitu s vazbou na vysokoškolský areál, funkčně se orientující na Fakultu multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati. Provozní a architektonické vztahy v této lokalitě jsou podle mého názoru velmi komplikované a uvažovat o vlastní realizaci v srdci původního Gahurova konceptu, v sousedství budov takových architektů jako je Miroslav Lorenc - dnešní budova FMK, Vladimír Karfík - školní tělocvična, Svatopluk Sládeček - dostavba FMK a Eva Jiřičná - současná budova knihovny a rektorátu, je výzva opravdu mimořádná. Autor je si však své role vědom, je si vědom komplikovanosti území a naopak se snaží o smysluplné propojení a vytvoření vztahů mezi těmito budovami, majíce na mysli staronově uvažovaný koncept architektky Evy Jiřičné - dostavby budov původně zamýšleného Gahurova školního areálu. Chápe význam takto v budoucnu vzniklého komplexu budov za neudržitelný bez jakéhosi "entrée", nástupu směrem od centra města, možným provázáním s městským parkem, čímž by se význam celé lokality posílil a dostal by patřičný prostor a také vazbu na centrum a městskou knihovnu. Se zájmem jsem si prostudoval jeho urbanistickou analýzu, kde je patrno, že si uvědomuje komplikovanost svého zadání, a následnou architektonicko-urbanistickou rozvahou jen potvrzuje setrvání na svých pozicích. Tedy komplikované urbanistické řešení zdolává komplikovaně, avšak adekvátně dané lokalitě. Do prostředí městského parku staví "úvodní-vstupní" budovu, která je osazena se studentskou lehkostí, kdy si autor samozřejmě poradil s výškovými úrovněmi mezi parkem a následným školním areálem, propojenými navzájem pasáží pod současnou Štefánikovou třídou. Tato pasáž nás vtahuje do prostředí studentského "campusu" a je hlavní komunikační osou a orientací v daném prostoru. Její vyústění v tomto prostředí je řešeno dalším objektem, urbanisticky respektujícím výškově i rozsahem Karfíkovu tělocvičnu, která se nově, jako součást Vědeckotechnického parku ve Zlíně s vazbou na FMK, zapojuje do celého děje. Provoz a dispozice nově vzniklých prostor jsou výsledkem složitého zadání a i jsou vyřešeny vzletně, přehledně a s patřičnou samozřejmostí. Konstrukce a vlastní architektura nepostrádá důmysl a vtip, je poplatná svému poslání a v lokalitě se plynule snoubí s okolím. Nepřečnívá ani svým rozměrem, ani výrazem a důmyslně zapadá do celkového kontextu. Hmoty ladí s okolím a "vstupní" budova v parku je nasazena obzvlášť citlivě vzhledem k celému prostoru, který svým lehkým natočením logicky uzavírá. Celý projekt je prodchnut zaujetím pro daný prostor, autor se neprosazuje v daném náročném území a tím víc má možnost se svým řešením přiblížit okolním autorům. Diplomní projekt Radovana Zelíka je i po formální stránce kultivovaný a smysluplný. Proto jej mohu bez jakýchkoli rozporů hodnotit známkou A-výborně.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Urbanistické řešení A
Architektonické řešení A
Provozní řešení A
Technicko konstrukční řešení A
Formální úroveň A
Navrhovaná známka
A
Body
95

Otázky

eVSKP id 22773