VRŠKOVÁ, M. Odhad kvality signálů EKG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou klasifikace a hodnocení elektrokardiogramů z hlediska kvality pořízeného záznamu. Studentka provedla rešerši na toto téma a v teoretické části práce shrnula současné metody rozpoznání kvality EKG. Čtyři z těchto metod byly implementovány v programovém prostředí Matlab, otestovány na umělých i reálných signálech EKG a následně kvalitativně srovnány jejich výhody a nevýhody. Na základě poznatků při testování metod hodnocení kvality EKG byla navržena metoda vlastní, která je rozšířením široce využívané metody SQI. Ze závěrečného srovnání vyplívá, že navržená metoda metodu SQI v některých aspektech předčí. Při rozboru výsledků vlastní navržené metody mi chybí např. rozbor, jaké pravidlo se podílelo na identifikaci zhoršeného úseku (QRS detekce nebo korelace). Studentka k řešení diplomové práce přistupovala svědomitě a pravidelně využíval konzultačních hodin. K formální stránce práce nemám žádné výhrady.
Studentka Markéta Zavázalová se zabývala tématem odhadu kvality signálů EKG. V teoretické části jsou popsány všechny oblasti potřebné pro vypracování praktické části. Teoretické části lze vytknout nejednotnost v používání některých pojmů, např. srdeční síň/předsíň a dále nedostatečná definice některých pojmů např. PR interval (rozdíl oproti PQ úseku). U některých vzorců nejsou vysvětleny všechny proměnné, vysvětlení přichází až o několik odstavců později, což snižuje pochopitelnost problematiky – např. rovnice 4.1 a 4.10. V praktické části studentka implementovala v programovém prostředí MATLAB pět metod převzatých z odborné literatury. V kapitole 5.1 mi chybí popis, jak studentka stanovila práh , jsou zde uvedeny jen teoretické možnosti. Jednu z těchto metod studentka rozšířila o jednoduché pravidlo, čímž došlo ke zvýšení úspěšnosti metody. Pro tuto metodu bylo velmi důležité používat spolehlivý detektor komplexů QRS, tento detektor byl ovšem popsán jen velmi stručně, chybí jakékoli vyhodnocení jeho kvality či alespoň ukázka funkčnosti. Dále bych ocenil, kdyby u ukázek signálů s různými swSQI bylo uvedeno, proč byl signál v té konkrétní kategorii (není zřejmé, zda je to způsobeno tepovou frekvencí, RR intervalem nebo korelačním koeficientem). U výřezů signálu na obrázcích v kapitole 6 je zbytečné opakovat celý průběh swSQI, tento druhý obrázek by bylo lepší vynechat. Úspěšnost byla otestována na reálných i umělých signálech EKG. Podstatný problém je ve výběru reálného signálu, kde si studentka vybrala signál od pacienta s kardiostimulátorem – v tomto případě korelace nevystihuje kvalitu signálu, ale funkčnost kardiostimulátoru (problémem je střídání stimulovaných komplexů a situace kde došlo k fúzi QRS a stimulačního hrotu, problém je také případný úsek bez stimulace). Kvůli tomuto problému je dle mého názoru testování nevypovídající. Problém s korelačním koeficientem nastane také v případě, pokud se v signálu budou objevovat extrasystoly nebo fibrilace síní – je nutné toto omezení uvést do diskuze, protože je v dané oblasti velmi důležité. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni. Ačkoli jsem v posudku uvedl nedostatky v některých částech práce, celkově práce zadání splňuje a implementace některých metod je zdařilá. Celkově práci hodnotím C, 75 bodů.
eVSKP id 110576