PRŠEŠ, F. Android vs iOS: srovnávací studie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Předložená bakalářská práce řeší problematiku dvou nejpopulárnějších mobilních operačních systémů: Android, jehož vývoj vede společnost Google, a iOS vytvořeného společností Apple. V teoretické části práce autor nejprve vymezuje obecnou koncepci mobilních operačních systémů a následně se výše zmíněným systémům věnuje podrobně. Nastiňuje jejich historický vývoj, poskytuje přehled a charakteristiku jejich hlavních verzí, popisuje a srovnává jednotlivé verze obou operačních systémů z pohledu jejich technologického vývoje, nejnovějšího technického vybavení a vývoje softwarových aplikací. V praktické části autor popisuje realizaci svého vlastního výzkumného šetření, jehož cílem bylo zjistit, které mobilní operační systémy a z jakých důvodů používá vymezená věková skupina respondentů. Práce má přehlednou a logickou strukturu, obsahuje požadované části, které rozvíjejí řešenou problematiku v adekvátní návaznosti a relevantně naplňují stanovený cíl práce. Teoretický rámec práce je precizně zpracován s velmi kvalitní rešerší relevantní literatury sestávajících z více než 40 publikací. Autor je schopný vyhodnotit teoretická zjištění, vyvozovat z nich závěry a vytvořit konceptuální rámec pro vlastní výzkumné šetření. Oceňuji stručné shrnutí za teoretickou částí práce, které současně zajišťuje propojení s její praktickou částí a zařazení kapitoly diskuze. Metodologie realizovaného kvantitativního výzkumu je popsána transparentně, výsledky jsou přehledně prezentovány a s patřičným nadhledem interpretovány. Stylistická i jazyková stránka práce jsou na velmi dobré úrovni. Po formální stránce má práce veškeré náležitosti včetně vhodného členění kapitol, vizuálních prostředků vhodně doplňujících text a citací v textu a seznamu literatury dle norem APA Style.
Faruk Pršeš ve své předkládané bakalářské práci porovnává dva operační systémy využívané současnými tzv. smartphony. Činí tak v přehledně rozvržené práci. Bohužel však autor není často schopen rozlišovat relevantní zdroje – „press release“, „public relations“ jsou brány stejně vážně jako jiné zdroje. Postrádám tedy schopnost rozlišit, že citovaná tvrzení mohou být sice pravdivá z pohledu prodejce/výrobce mobilních zařízení nebo softwarových vývojářů, kteří jsou však primárně vedeni nikoli snahou nestranně o produktu informovat, ale snahou (nutností) prodávat, i když je trh již plně zasycen. Do této kategorie spadá stylisticky nevhodné používání superlativů (nejcitelněji v nepaginovaném rozšířeném abstraktu – např. v případě adj. „nejlepší“, stejně jako užití slov „perfect“ a „perfectly“ – s. 19). Nejsem příliš kompetentní k posouzení vhodnosti otázek v dotazníku, snad bych jen namítl, že zvolená věková skupina je příliš úzká (18-30 let). Nejsem také schopen říct, zda počet respondentů je dostatečný pro nějaké relevantní závěry. Vyhodnocení některých výsledků je diskutabilní a hraničí s deformací, přičemž svědčí spíše o autorově zjednodušené představě o sociologické dynamice konzumerismu než o čemkoli jiném: „young women […] tend to care more about trends, product popularity and prestige“ (s. 31). Opakovaně se objevují odkazy k výrobkům firmy Apple jako k „prestižní“ značce. Otázkou, kterou si autor neklade, ale která je zřejmě z pohledu (nejen) marketingu podstatná, je, kdy přestává být značka prestižní svou exkluzivností (penetrace trhu je vyšší než 50 % a výrobky dané firmy jsou tak více než běžné) a stává se „prestižní“ skrz jiné faktory, jako je neopodstatněně vyšší cena než u konkurence, kultovní status (ať už jakkoli oprávněný nebo neoprávněný) apod. Z hlediska jazykového je práce zvládnuta dobře, objevují se občasné problémy v užití členů, chybná shoda v čísle u zájmen, chybně zvolené slovo (např. „honeycomb“ ani „lollipop“ nemají k sobě nadřazený pojem „dessert“ – s. 16). Výjimečně se objeví chyba ve slovosledu: „not only the user can“ nm. „not only can the user“ (s. 8). Pokud autor užívá zkratky a chce jejich význam vysvětlit, měl by tak učinit již při jejich prvním a nikoli až druhém použití („UI“ – s. 8). V práci odevzdávané na elektrotechnické fakultě mě překvapuje nutkání autora zdlouhavě vysvětlovat, co je „operační systém“, stejně jako to, co je „feature“ (s. 14). Práci navrhuji k obhajobě
eVSKP id 127128