PŘIBYL, J. Charakterizace mechanických vlastností semi-IPN hydrogelů na bázi poly(vinylalkoholu) [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.
Diplomová práce Jiřího Přibyla je zaměřena na poměrně aktuální problematiku studia cílené modifikace hydrogelů na bázi poly(vinylalkoholu) metodou semi-IPN. Student v rámci diplomové práce navazuje a dál rozšiřuje téma PVAl hydrogelů, kterým se zabýval ve své bakalářské práci. V diplomové práci se zaměřuje na cílenou inkorporaci vhodně zvolených zástupců biokompatibilních látek, které neovlivňují viskoelastické vlastnosti PVAl hydrogelů ale nabízí potenciál modifikace transportních charakteristik. Takto připravené materiály mohou nalézt uplatnění např. v oblastech přípravy inteligentních obalových materiálů nebo nosičových systémů s řízeným uvolňováním aktivní látky. Obsahově i po odborné stránce se bezesporu jedná o zajímavou a kvalitní práci, která na poměrně široké vzorkové základně vhodně kombinuje rozmanité instrumentálních metody a postupy (reometrie, DMA, ITC, kryo-SEM, bobtnání, sušení). Získaná data jsou vhodně zpracována a diskutována v souvislostech. Jakožto vedoucí musím ocenit studentův zodpovědný a cílevědomý přístup k řešené problematice, kdy pilotní experimenty realizoval již v průběhu letního semestru 4. ročníku studia. Studentovo nadšení a zápal pro dané téma lze ilustrovat i tím, že si často sám nad rámec původní domluvy navrhoval další vhodné alternativní postupy a analýzy pro ověření jednotlivých dílčích hypotéz a závěrů. Diplomová práce Jiřího Přibyla splnila všechny cíle vytyčené v jejím zadání, doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „výborně“ (A).
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | B | ||
Kvalita zpracování výsledků | A |
Diplomová práce Jiřího Přibyla je věnována zajímavé problematice modifikace vlastností polyvinylalkoholových hydrogelů přídavkem interpenetrujícího činidla (polymeru). Jedná se o úvodní studii, věnuje se tak širšímu průzkumu vlivu různých modifikátorů a zaměřuje se zejména na základní mechanické vlastnosti připravených materiálů. Formální stránka práce je tradiční, celá práce má adekvátní rozsah včetně počtu citací (97 položek). Úvodní text se kromě úvodu do obsahu práce zabývá základy hydrogelů, reologie a obecnému popisu použitých materiálů. Uzavřen je krátkým pohledem do literatury s podobnou tematikou. Provedení experimentů je vcelku řádně popsáno, podobně prezentace a diskuse naměřených dat. Kritické poznámky jsou shrnuty níže. Celkový formální dojem je pěkný, překlepy téměř nejsou, typografická stránka je dostatečně úhledná. Připomínky formálního charakteru, vcelku drobné: • pokud odstavec za rovnicí (např. str. 14) pokračuje, neodsazuje se nijak; • Hérakleitův/Platónův výrok se píše panta, nikoli phanta (str. 17); • symboly veličin nejsou psány kurzívou důsledně; • v českém chemickém názvosloví se snad stále píše methanol, methyl; • podle textu má být na obr. 14 mechanické spektrum, ale je tam (zase) ukázka amplitudového měření; • na str. 37 by tedy mělo být více informací i o použité kyselině octové; • na str. 41 se má místo stresu a strainu psát pěkně česky napětí a prodloužení (stlačení, deformace); • v seznamu chemikálií se píše o demineralizované vodě, v textu ale o destilované; • v seznamu přístrojů je uveden kalorimetr TAM III, v textu o výsledcích pak jiný kalorimetr; A nyní připomínky k odborné stránce. Z textu na str. 23 jako by vyplývalo, že uvedené dva modely viskoelasticity jsou jediné; je jich samozřejmě více. Na obr. 13 bych konec LVO umísťoval ještě před bod a, podle neměnných hodnot obou modulů; posléze na str. 39 je vlastně takto činěno. Posuzovat viskoelastické materiály jako tuhé či kapalné je nutno z frekvenčních testů, nikoli pouze amplitudových (str. 45). Data v tabulkách asi nebudou mít všechna uvedená desetinná místa významná, chtělo je patřičně zaokrouhlit, směrodatnou odchylku (?) tamtéž udávat na jednu, nejvýše dvě platné číslice. V závěru mohl autor umístit i svůj názor na to, jestli a jaký má smysl přidávat do zkoumaného hydrogelu ona modifikující činidla, tedy svá bádání nějak, byť předběžně uzavřít. Souhrnně konstatuji, že diplomovou prací Jiří Přibyl prokázal schopnost samostatné odborné práce v oboru chemie, schopnost práce s odbornou literaturou, návrhu, realizace a zhodnocení vlastních experimentálních postupů. Jeho diplomovou práci doporučuji přijmout k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 148074