KOŠÁK, V. Zápustkové kování náboje kola [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudek vedoucího

Štroner, Marek

Autor k dané práci Zápustkové kování náboje kola pro automobilový průmysl přistupoval zodpovědně a svědomitě. Na zadaném tématu pracoval samostatně. V úvodu byly zohledněny všechny dostupné výrobní technologie, včetně 3D tisku metodou SLM, soustružení, odlévání a zápustkové kování. V úvodu práce provedl důkladnou rešerši z oblasti kování, kterou následně aplikoval na zadanou součást náboje kola z oceli  12 050 v praktické části. Je možno pochválit také volbu stroje - svislého mechanického klikového lisu LZK 2500 a ostřihovacího mechanického lisu LDO 315 A/S pro daný výkovek. Z toho také vyplývá volba tří dutin zápustek, které působí postupně od předkovací dutiny, kdy odpadají okuje, až po dokončovací zápustku, přičemž jejich konstrukce je přizpůsobena zvolenému stroji. Vše je řešeno postupně od výkovku, horkého výkovku, ze kterého je zkonstruována předkovací a dokončovací zápustka. Kladně je také možno pochválit grafickou úroveň práce. Závěrem práce byla provedena ekonomická analýza zvolené technologie, která potvrdila materiálovou náročnost, ale i vhodnost zvoleného řešení pro sériovou výrobu. Výsledkem této bakalářské práce je výkresová dokumentace, kde chybí výkresy předkovacích dutin, a je zde nastínění a doporučení pro další technologický rozvoj v oblasti kovárenství.

Posudek oponenta

Dostál, Martin

Bakalářská práce se zabývá technologickým návrhem zápustkového kování náboje kola o průměru 150 mm a délce 172 mm určeného pro automobilový průmysl, s roční sérií 74 000 ks. Jako výchozí materiál pro výrobu je určena ocel 12 050. Literární rešerše je zpracována dostatečně odborně a v požadovaném rozsahu. Praktická část se v úvodu zabývá zhodnocením technologičnosti dílce, dále návrhem výkovku, provedením potřebných technologických výpočtů včetně volby polotovaru, stroje a návrhu dokovacího nástroje. V závěru práce je provedeno stručné ekonomického zhodnocení. Součástí práce je také výkresová dokumentace. Autor prokázal orientaci v dané problematice a práce je vypracována v požadovaném rozsahu a odborně na dostačující úrovni. K práci mám následující připomínky: - Na str. 11 se nachází tvrzení o vyráběné součásti: „Ostatní rozměry nejsou tolerované, proto platí mezní úchylky dle normy ISO 2768-mK.“ Na výkrese součásti je však uvedeno ISO 2768-mH, - V kapitole 1.1 je proveden rozbor možných výrobních variant ačkoliv je ze zadání práce zcela zjevné, že se práce zabývá zápustkovým kováním, tudíž rozbor a provedená volba, která z něho vyplývá, postrádá smysl. Rozbor se navíc ve většině zvažovaných variant příliš nevztahuje k rozměrům a možnostem výroby konkrétní součásti náboje kola, tzn. je napsán hodně obecně, - Na str. 14 v kapitole „2 Zápustkové kování“ autor hned v úvodu částečně rozebírá problematiku zápustek, kterou však poté podrobněji rozvádí v kapitole „2.5 Nástroj“. Podobné uspořádání se v práci objevuje častěji, - V literární rešerši by bylo vhodné uvést alespoň stručné pojednání o technologičnosti zápustkových výkovků, - Na str. 14 je uvedeno nepřesné tvrzení: „Výsledné díly mají také tažnost a mez kluzu, což je především důležité u komponent, které jsou vystaveny vysokým mechanickým nárokům“. Tažnost a mez kluzu není výsadou, nýbrž běžnou vlastností materiálů, - Na straně 16 se uvádí jako jedna z vad ve výkovku studený spoj, avšak tenhle název vady se používá spíše z pohledu technologie svařování, - Na str. 29 se pojednává o tepelném zpracování zápustek. Bohužel, že se zde neuvádí informace o způsobu a důvodech tepelného zpracování polotovarů pro zápustky, - Na str. 30 se autor zbytečně rozsáhle zabývá opětovným rozborem a popisem vyráběné součásti, - Na str. 31 autor uvádí: „Vzhledem k použitému stroji, tedy lis s vyhazovačem, byly z tabulky 6 zvoleny úkosy 3° pro vnější plochy a 5° pro vnitřní, avšak byly kvůli zjednodušení geometrie výkovku a úspoře materiálu upraveny..“. Změna úhlu úkosů však tvrzení o úspoře materiálů neodpovídá, - Na str. 32 je při volbě zaoblení je zvoleno poměrně razantní sjednocení poloměrů výkovku. Může mít takový to přístup negativní dopad na vyrobitelnost nebo kvalitu? Byl zvažován např. úběr technologických přídavků vlivem zakřivení u větších poloměrů? - V textu se místy uvádí poněkud vágní odůvodnění zvolených parametr, např. na str. 32 autor uvádí: „Při výpočtu šířky můstku b byla při výpočtu zvolena hodnota 3, z důvodu bezproblémového průběhu kování“ Neuvádí však z jakého důvodu bude při této výšce můstku dosaženo bezproblémového kování, - Na str. 32 je formálně provedena správná volba kovací teploty. Její hodnotu by však bylo vhodnější navýšit o 50-100 °C vzhledem k ochlazení polotovaru při transportu z ohřívače/pece k lisu a do zápustek a rovněž mezi jednotlivými kovacími operacemi, - Na str. 33 je při návrhu výronkové drážky proveden chybný odečet rozměru HD, - Na str. 38 při výpočtu střižné síly Fs nejsou uvedeny odkazy nebo vzorce na získané hodnoty obvodu výronku a pevnosti materiálu při dané teplotě, - V kapitole „2.5 Návrh nástroje“ je konstatováno, že bude největší pozornost věnována pouze dokončovací zápustce, avšak mohla jí být věnována výrazně větší pozornost. Celkově tato kapitola působí neúplným a nedokončeným dojmem, - Při nejmenším by bylo v praktické části vhodné uvést alespoň stručný návrh a komentář ke všem kovacím operacm, tj. tvary výkovků. Z nich by bylo patrné postupné vykování dílce nebo princip zakládání polotovarů, což by mělo být součástí předkládané práce, - Na str. 38 je uveden pouze slovní náznak možného postupu kování, ale není zde vypracován vyrobní postup a navíc ani technologický postup, což je jedním z cílů zadání, - Na nástroji nejsou navrženy manipulační prvky nebo příprava pro jejich upevnění pro usnadnění manipulace, viz obr. 26 a výkresová dokumentace. Dále by bylo vhodné na nástroji navrhnout náběhy pro kleště z důvodu lepší manipulace s výkovky, - Na str. 38 je správně provedena volba materiálu pro kovací zápustky, což však chybí u vyhazovačů, - Na str. 39 autor nepřesně uvádí: „Aplikace maziva bude prováděna ručně pomocí štětce na vyčištěný povrch zápustky před každým kovacím cyklem, čímž je zajištěna rovnoměrná vrstva maziva“ s ohledem na efektivitu, rovnoměrné rozložení maziva a tvar zápustky by bylo vhodnější aplikovat mazivo pomocí stříkacích systémů, - Na str. 40 a 41 je provedeno technicko-ekonomické zhodnocení, které je bohužel velmi stručné (např. náklady na pořízení materiálu zápustek lze alespoň přibližně stanovit dle jejich váhy a ceny za materiál a zahrnout do výsledků apod). Navíc zde mohlo být čerpáno z více literárních zdrojů, čímž mohly být dosaženy lepší a podrobnější výsledky tohoto zhodnocení, - V prácí se místy nachází obrázky s horší kvalitou nebo nevyhovujícím popisem (např. obr. 4, obr. 11, obr. 14, obr. 15, obr. 19 apod.), - Chybné odkazy na obrázky, které se v práci nenachází, viz str. 38, odkazy na obr. 43 a 44, - Chybějící literární zdroje (např. tab. 8), - Stylistické nebo gramatcké chyby (např. nevytučněné znaky v textu, chybný zápis u některých nových vzorců, špatné formátování čísel ve zlomcích, chybějící tečky v textu apod.). K výkresové dokumentaci mám následující připomínky: - Chybějící výkresy předkovacích trnů (spodní i horní), které jsou z hlediska výkresové dokumentace dokovacího nástroje velmi důležité, - Chybějící kótování (šířky 5° sražení ve spodní částí zápustek a horní menší průměr nástrojů u obou zápustek), - Chybí sražení hran pro středící vložky a vyhazovače kvůli smontovatelnosti zápustek, - Chybí označení norem zvolených polotovarů v kusovnících, - V sestavě nástroje chybí určení držáku zápustek, - Ve výkrese sestavy nástroje je špatně uvedeno značení listů výkresu.

eVSKP id 165566