JANOŠÍK, Z. Klasifikace detekovaných vad [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Úkolem diplomanta bylo vytvořit klasifikátor detekovaných vad vznikajících při výrobě netkané textilie a tyto vady rozřadit do definovaných tříd. Zadání lze po odborné stránce považovat za středně náročné. Student pracoval samostatně, konzultací využíval k věcným dotazům. Výhrady mám k trochu nerovnoměrnému časovému rozvržení celé práce. Ve finiši je patrný nedostatek času, který má na svědomí některé nedodělky a také formální stránku práce. Přes tyto výtky je však úspěšnost klasifikace vad do tříd na dobré úrovni a výsledek je využitelný pro vizualizační (informativní) klasifikátor spouštějící výstrahu při nadměrném výskytu vad zvolené třídy. Práci doporučuji k obhajobě.
Zadání diplomové práce Bc. Zdeňka Janošíka patřilo mezi středně obtížné. Požadovaným výsledkem práce bylo navrhnout a implementovat metodu pro klasifikaci vad nalezených na snímcích z výroby kontinuálních pásů netkaných textilií. Pro tyto účely bylo nutné vytvořit seznam typických vad, které se při výrobě vyskytují a vytvořit vhodné názvosloví. Dále definovat vhodné příznaky popisující na snímcích charakter těchto vad a zvolit vhodnou klasifikační metodu. Student jako vhodný klasifikátor zvolil neuronovou síť. Diplomant prokázal zcela zřejmé znalosti z oblasti zpracování obrazu a strojového učení. Zadání bylo sice splněno, ale k samotnému textu práce mám několik výhrad. Student po definici cíle práce ve druhé kapitole uvádí nastudované znalosti v kapitole 3, která představuje teoretický úvod. Tato část práce (s rozsahem stran 10-32) má ryze kompilační charakter, kde diplomant volně parafrázoval text z výukových podkladů kurzů: Počítačového vidění (kurz MPOV) a Umělé inteligence (kurz MUIN), aniž by tuto skutečnost v textu někde uvedl. Diplomant uvádí citované zdroje pouze u převzatých obrázků, ovšem v seznamu literatury právě na tyto materiály postrádám internetové URL odkazy. Diplomant tyto odkazy neuvádí, přestože jsou tyto výukové materiály na internetu dostupné. Další kapitoly se již zabývají samotným řešením práce a jsou vlastním dílem studenta, neboť obsahují výrazně méně textu a není výjimkou i několik za sebou jdoucích stran obsahujících pouze obrázky bez textového vysvětlení. Tyto kapitoly věnované vlastnímu popisu práce diplomanta proto místy nemají dostatečný rozsah odpovídající jejich důležitosti. Dále se v této části práce objevuje vyšší množství hovorových výrazu (např. cituji: "Taky je vidět...", "No a taky informace o..." apod.). Součástí zadání byl požadavek na návrh vhodného softwarového rozhraní pro externí využití klasifikátoru. Pravděpodobně se mělo jednat o implementaci klasifikátoru jako obecně využitelné knihovny funkcí (API). Ze zdrojových textů přiložených na CD je patrné, že tento úkol splněn byl, ale popis v textu práce na straně 58-59 považuji za nedostatečný, neboť uvádí pouze základní rozhraní a nikoliv systematický popis smyslu a pořadí v jakém je možné tyto API volat. Student v části textu uvádí, že využívá pouze knihovnu FANN (Fast Artificial Neural Network) zajišťující programovou funkcionalitu pro využívání umělých neuronových sítí. Po zběžné kontrole zdrojových textů je ovšem patrné, že student dále využívá knihovny z prostředí pro zpracování obrazu OpenCV a knihovnu TinyXML sloužící k práci se soubory XML. Proč tato skutečnost není v práci nijak prezentována, je nejasné. Závěrečné kapitoly jsou věnovány nastavení parametrů a učení neuronové sítě. V této kapitole jsou prezentovány výsledky testování naučené neuronové sítě. Zde by bylo vhodné tabulkovou reprezentaci výsledků doplnit o grafické znázornění úspěšnosti klasifikace do dané třídy. Poslední kapitola je věnována závěrečnému zhodnocení a obsahuje dosažené výstupy práce. Přínos práce tedy spatřuji převážně v rozboru a volbě vhodných radiometrických a fotometrických deskriptorů popisujících vady na snímcích, než v návrhu výsledného klasifikátoru. Formální zpracování práce je na podprůměrné úrovni. Práce má slabou jazykovou korekturu. Kapitola 4 (str. 48) věnovaná klasifikaci vad do jednotlivých tříd obsahuje velké množství obrázků bez rozsáhlejšího popisu a lze ji tedy chápat pouze jako katalog typických vad. Bohužel špatným formátováním je i tento krátký textový popis uveden vždy na předchozí stránce, což výrazně snižuje čtenáři schopnost orientovat se ve vysvětlované problematice. Jak je možné, že si této skutečnosti diplomant při finální kontrole textu nevšiml, mi opět není jasné. Na straně 32 se text odkazuje pravděpodobně na chybějící obrázek 22. Slovo "síť" diplomant uvádí na mnoha místech práce bez háčku nad písmenem T. Přiložené CD obsahuje snímky testovací databáze, zdrojové texty i realizovanou aplikaci. Diplomantem realizovaná aplikace ani po zkopírování z CD a spuštění z lokálního disku nefunguje zcela spolehlivě. Aplikace po načtení trénovacích dat a následném startu učení (tlačítkem Train FANN) hlásí velmi často neošetřenou výjimku dělení nulou a je následně ukončena. V textu postrádám kapitolu věnovanou podrobnému popisu práce s touto aplikací a významu zobrazovaných zpráv pro uživatele. Tyto skutečnosti mě vedou k zamyšlení, zda si student uvědomil časovou náročnost práce, vhodně si úkoly rozvrhl a zda se v závěru řešení nedostal do časové tísně. Z úrovně zpracování textu práce odhaduji, že se student pravděpodobně nevěnoval řešení práce v rozsahu, který dané zadání požadovalo. Přes uvedené nedostatky mohu konstatovat, že předložená práce svědčí o inženýrských schopnostech diplomata, ovšem spíše na průměrné úrovni a práci tedy doporučuji k obhajobě. Studentovi navrhuji hodnocení diplomové práce stupněm: Uspokojivě - D. (60).
eVSKP id 85563