KRATOCHVILOVÁ, L. Využití kvasinkového isogenního systému pro studium interakcí proteinu IFI16 s DNA [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Ve své bakalářské práci se Libuše Kratochvílová věnovala využití kvasinkového isogenního systému při studiu interakcí proteinů s DNA. Studentka byla velmi aktivní a pozitivní a zvládla velké množství technik molekulární biologie nutných pro splnění nelehkého úkolu. Všechny metodiky zvládla na velmi dobré úrovni a získala originální výsledky při studiu transaktivační schopnosti proteinu IFI16 v kvasinkovém expresním systému. Při vypracování textové části své bakalářské práce postupovala samostatně a prokázala výbornou orientaci v literatuře a řešené problematice a své výsledky přehledně prezentuje. Pro úspěšné zvládnutí, prezentaci a aktivní přístup studentky hodnotím práci jako výbornou - A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Ve své bakalářské práce se studentka Libuše Kratochvilová zabývala studiem interakcí proteinu s DNA pomocí kvasinkového isogenního systému, kdy byla sledována interakce proteinu IFI16 s DNA. Práce je logicky členěna, obsahuje dostatečně obsáhlou a podrobnou teoretickou část. Teoretická část poskytuje dostatečný vhled do problematiky proteinu IFI16 – zabývá se jeho strukturou, funkcí v organismu, interakcemi s dalšími protein, vazbami na DNA…. Více prostoru by si v teoretické části zasloužil nádorový supresor p53, který je v práci dale hojně zmiňován, a zejména také podklady o interakci p53 s IFI16. V úvodu teoretické části práce jsou představeny kvasinky, metoda Delitto Perfetto a jednohybridní kvasinkový systém. Pozitivně hodnotím kvalitu a množství použité literatury. Praktická část je experimentálně bohatá. Studentka nejprve pomocí programu G4Hunter a DNA Analyser navrhla sekvence s rozdílným potenciálem tvorby G-kvadruplexů. Mutovanou sekvencí byla sekvence G-kvadruplexu herpesvirus spojeného s Kaposiho sarkomem (KSHV). Metodou Delitto Perfetto připravila 6 nových reportérových kmenů kvasinek, ve kterých byly následně prováděny luciferázové reportérové testy pro zhodnocení vazebných vlastností protein IFI16 k sekvencím s rozdílným potenciálem tvorby G-kvadruplexů. Ve výsledkové části je uvedeno celkem 5 grafů, kdy čtyři z nich jsou po skupinkách vybraná data z grafu prvního. Přítomnost některých grafů je tedy nadbytečná. Naopak diskuze by v této části mohla být obsáhlejší. V celé práci se vyskytuje minimum chyb, jako chybějící čárky či tečky. Jako celek práce působí dobrým dojmem i přes výše zmíněné nedostatky. Studentka si při vypracování bakalářské práce osvojila mnoho laboratorních a molekulárně - biologických technik, včetně pokročilejších metod jako je transformace bakterií a kvasinek. I přes zmíněné nedostatky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm „B“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 131471