ŠONDA, J. Návrh optimalizace nastavení ochran VN v průmyslovém podniku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Hlavním cílem práce bylo provést návrh optimalizace nastavení vybraných ochran v sítích VN v konkrétním průmyslovém objektu, konkrétně pak došlo k nastavení a ověření nadproudových ochran ve spínací stanici SS3 a transformační stanici TS55. Samotné téma práce bylo zadáno společností enelogy s. r. o., která současně byla garantem zajištění nezbytných vstupních technických (i netechnických) dat a informací pro provedení návrhu. V souvislosti s plněním hlavního cíle je pak práce logicky strukturována do teoretické a praktické části, tak, aby byl proces návrhu optimalizace komplexně zmapován – od rešerše legislativních a normativních požadavků, přes analýzu stávajícího stavu, až po samotný návrh nastavení ochran a jeho ověření měřením. Logičnost členění nicméně současně neznamená, že obsahová podstata jednotlivých částí je vždy plnohodnotná a technicky přínosná směrem ke zpracování hlavního cíle práce. Přestože těžiště časové náročnosti je zejména v praktické části, teoretická část mohla být určitě zpracována precizněji. Jsem toho názoru, že obsahová podstata teoretické části mohla být finalizována „retrospektivně“, tzn. že po nastudování nezbytné teorie, či paralelně s řešením hlavního praktického cíle, mohla být dále modifikována i samotná teoretická část. V současné podobě je v teoretické části totiž v řadě případů kladen důraz na méně významné oblasti, které jsou sice z obecného pohledu spjaty s tématikou ochran, ale jsou již méně specifické ke skutečnému technickému řešení, které autor realizoval. Teoretická část práce také obsahuje několik technických nepřesností nebo i neúplností/nepřesností při parafrázování informací, například i z použitých technických norem. Práce se zaměřuje pouze na nadproudové ochrany a nezabývá se detailněji ochranami proti zemním poruchám, které jsou v průmyslových sítích rovněž velmi důležité. Autor sice tento fakt v úvodu deklaruje, nicméně alespoň stručná zmínka o významu těchto ochran by byla na místě, když už tento druh ochran není autorovou ambicí v praktické části. V souvislosti s praktickou částí je na místě uvést, že nemalou část času musel autor věnovat pasportizaci disponibilních technických údajů/parametrů provedení sítě v průmyslovém podniku, případně zjišťování nesrovnalostí mezi původní technickou dokumentací a současným stavem provedení. V práci proto mohlo být více zdůrazněno, kterých částí či prvků sítě se to týkalo, případně jak to ovlivňovalo vstupní informace potřebné pro realizaci návrhu. Tento komentář uvádím zejména proto, že by se následně dalo jednoznačně identifikovat, která vstupní data byla například využita jako doplňující a jak byla volena. Došlo také ke zjištění původního nastavení ochran a jeho konfrontaci s aktuálně platnými normativními požadavky. Aby výpočet mohl být bezvýhradně opakovatelný, je nezbytné znát všechny vstupy, znát aplikovaný postup a případné zaváděné předpoklady. K výpočtům lze tedy směřovat výtku, že mohly být poskytnuty i detailnější informace. K samotným výpočtům pro nastavení ochran a doplňujícím přílohám nicméně nemám zásadní připomínky, zejména v kontextu rámce dosahovaných hodnot a skutečnosti, že se praktická část omezila na nadproudové ochrany a ověřování nastavení přímo v průmyslovém objektu. Konstatuji, že autor práci konzultoval v pravidelných intervalech, a to nejen se mnou jako vedoucím, ale také na úrovni konzultanta samotného zadavatele práce. Ze strany autora práce byla viditelná snaha vypořádávat i mnou poskytnuté připomínky či návrhy na doplnění, zde musím konstatovat, že ne vždy tato snaha byla naplněna. Použité reference a jejich počet mi přijdou jako odpovídající směrem k řešenému tématu. Práci doporučuji k obhajobě a v souvislosti s výše uvedenými informacemi ji hodnotím známkou C (70 b.). Otázka č.1: Blíže popište, jak došlo k ověřování správnost nově navrženého nastavení ochran?
Bakalářská práce studenta Jiřího Šondy se zabývá problematikou návrhu nastavení ochran v průmyslovém podniku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán podnik, uvedena teorie chránění a proveden rozbor relevantních norem. Praktická část se podrobně věnuje popisu prvků elektrické instalace a návrhu nového nastavení ochran. Na závěr praktické části je popsáno provedení testů ochran. Předložená práce je členěna do logicky navazujících celků a obsahuje jen minimální množství pravopisných chyb. Výrazně více je však chyb gramatických, především v oblasti větné stavby, která v některých případech mění či zkresluje význam vět. Použité technické výrazy jsou často nepřesné, což snižuje odbornou úroveň práce (např. na straně 22 je nevhodně použit termín „magnetický proud“). Použitá literatura odpovídá charakteru práce, nicméně rozsah citovaných zdrojů by mohl být širší. Normy jsou navíc citovány nesprávným způsobem. Z věcného hlediska vykazuje práce řadu nedostatků. Autor se snaží přeformulovávat texty norem, což však v některých případech vede k nejasnostem či k výraznému posunu významu (např. kapitola 3.2.2). Některé tabulky jsou převzaty s chybami (např. tabulka 3-1). Dalším problémem je nevyváženost zpracovaných témat – autor se někdy věnuje okrajovým či irelevantním otázkám, zatímco důležité aspekty zůstávají opomenuty. Například kapitola 4.2 věnovaná přístrojovým transformátorům napětí je naprosto irelevantní, zatímco problematika ověření správného dimenzování jisticích transformátorů proudu zcela chybí. Rovněž chybí zhodnocení nastavení zemních ochran, které jsou ve VN sítích velice důležité. Autor sice v textu uvádí, že tato oblast nebyla předmětem řešení, avšak zadání práce žádné takové omezení neobsahuje. Popis potenciálních poruch v kapitole 6.4 neuvádí jednoznačně, kde je porucha uvažována a které konkrétní ochrany mají na danou poruchu reagovat. V práci jsou sice opakovaně zmíněny problémy se selektivitou, avšak chybí hlubší zamyšlení nad alternativními způsoby jejího zajištění, například pomocí směrových ochran nebo jejich vzájemné komunikace. Nedostatky vykazuje i část věnovaná testování ochran – chybí zde informace o použitých přístrojích, schéma zapojení i podrobný popis postupu měření. Lze konstatovat, že zadání bakalářské práce bylo v zásadě naplněno, přestože v některých ohledech zůstává prostor pro zlepšení. Vzhledem k výše uvedenému hodnotím práci 65b, tedy stupněm D.
eVSKP id 164357