HORKÁ, M. Využití techniky polymerázové řetězové reakce (PCR) pro identifikaci probiotických mikroorganismů v mléčném potravinovém výrobku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.
Ve své bakalářské práci se studentka Markéta Horká zabývala důkazem přítomnosti probiotických mikroorganismů v jogurtu, jejichž přítomnost v experimentální části validovala pomocí molekulárně genetické techniky polymerázové řetězové reakce (PCR). Studentka v průběhu práce zvládla úspěšně různé techniky extrakce DNA, laboratorní protokol pro PCR a osvojila interpretaci výsledků PCR analýzy, která umožnuje rodovou identifikaci probiotických mikroorganismů. Studentka přistoupila k řešení práce zodpovědně a prokázala dobrou erudici ve studované problematice, díky které zvládala samostatně analyzovat a řešit problémy související s prací. Celkově hodnotím práci a přístup velmi dobrý jako velmi dobrý a hodnotím ji známkou B – velmi dobře
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B |
Bakalářská práce Markéty Horké je zaměřena na důkaz přítomnosti vybraných bakterií v jogurtu. Teoretická část práce je logicky uspořádaná a její náplň souvisí s náplní experimentální části. Celá práce je podložena celkem 49 literárními zdroji, ve většině případů anglicky psanými. K teoretické části mám několik připomínek: Vzhledem k problematice, která je v této práci řešena, by probiotika měla být definována lépe, než jak je uvedeno na str. 14 v kapitole 2.3.1., a kapitola 2.6.1 zabývající se izolací DNA mohla být obsáhlejší. Teoretická část práce také obsahuje několik nepřesností, např. v kapitole 2.6.2 si autorka zřejmě spletla funkci interkalačního barviva a nanášecího pufru pro agarózovou gelovou elektroforézu. Výsledky práce (ve formě grafů, tabulek a elektroforeogramů) jsou uvedeny v hlavní kapitole č. 5, zatímco jejich diskuse je uvedena v hlavní kapitole č. 6. Nejedná se sice o závažné pochybení, ale pro jednodušší orientaci v práci by bylo vhodnější kapitoly 5 a 6 sloučit a komentáře uvádět přímo u příslušných výsledků. V případě výsledků samotných mám připomínky také k jejich zpracování. Obr. 6 a 7 by bylo vhodnější popsat jako „absorpční spektrum“ místo „závislost absorbance na vlnové délce“. Dále není úplně zřejmé, jaká DNA byla analyzována v kapitolách 5.1 a 5.2 (zda z bakterií obsažených v jogurtu, či ze sbírkových kmenů) – to lze pochopit zpětně až při čtení kapitoly 5.3. Elektroforeogramy zobrazující výsledky konvenční PCR jsou rozmazané, délkové standardy jsou velmi špatně viditelné a nepříliš dobře rozdělené. Přes výše uvedené nedostatky však autorka z výsledků PCR a elektroforéz vyvodila správné závěry. V případě komentářů k výsledkům izolace DNA souhlasím s tvrzením, že DNA izolované kolonkovým kitem měly vyšší čistotu, než DNA izolované fenol-chloroformovou extrakcí. Výhrady mám ale k tvrzení, že DNA izolované fenol-chloroformovou extrakcí vykazovaly mírné znečištění proteiny – tvar absorpčních spekter těchto vzorků (Obrázek 6) ukazuje spíše na znečištění izolovaných DNA fenolem. Cíle práce uvedené v zadání byly nicméně splněny, a proto práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 148203