SHTYRLIAEVA, V. Mikrobiom medu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Trachtová, Štěpánka

Předložená bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení mikrobiomu medu. Studentka za použití relativně velkého množství aktuální literatury zahraničních i tuzemských autorů zpracovala rozsáhlou rešerši s důrazem na řešenou problematiku, tedy mikrobiální profil medu a aspektů, které jej ovlivňují. V rámci praktické části práce si studentka osvojila základní kultivační a molekulárně diagnostické metody reprezentované polymerázovou řetězovou reakcí v reálném čase. Jak při tvorbě teoretické části práce, tak zejména v laboratoři studentka pracovala s velkou mírou samostatnosti, výsledky zpracovala a v rámci diskuse srozumitelně a názorně zhodnotila. Studentka po celou dobu projevovala zájem o řešenou problematiku, k práci přistupovala aktivně, rychle zvládla potřebné metody a výsledky průběžně diskutovala v rámci konzultací. Kontrola podobnosti vykazuje hodnotu 17 %, přičemž při detailním náhledu lze říct, že podobnost spočívá především v metodické části práci. Obsahem i rozsahem předkládána práce, i přes některé nedostatky vzniklé při jejím zpracování, vyhovuje požadavkům kladeným na práci této úrovně studia. Byly splněny všechny cíle a body zadání bakalářské práce. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a na základě zhodnocení dílčích kritérií navrhuji ji klasifikovat stupněm „velmi dobře“/B.

Posudek oponenta

Slaninová, Eva

Studentka Veronika Shtyrliaeva se ve své bakalářské práci věnuje tématu mikrobiomu medu. Práce formálně splňuje požadavky zadání, přesto by bylo vhodné tuto skutečnost konkrétněji rozvést, zejména ve vztahu k jednotlivým cílům práce a jejich naplnění. Bakalářská práce čerpá z velkého množství kvalitní zahraniční literatury, což je nepochybně pozitivní. Je však škoda, že studentka tyto zdroje důsledněji nevyužila – v textu často chybí odkazy (např. v citacích 3–9, 19–21). V teoretické části se objevují opakující se obecné formulace bez hlubšího rozvedení či konkrétních příkladů z citované literatury. Text tak působí jednotvárně a postrádá informativní přínos, který by od takto rozsáhlé rešerše čtenář očekával. Další slabinou teoretické části je absence jakéhokoli obrázku, který by jinak výrazně přispěl k přehlednosti a srozumitelnosti textu. Autorka věnuje značný prostor popisu medu a jeho vlastností z různých perspektiv, avšak zcela chybí úvod do základní terminologie včelařství, což by bylo pro neodborného čtenáře přínosné. Dále postrádám detailnější kapitoly věnované konkrétním mikrobiálním kmenům zkoumaným v experimentální části a rovněž chybí podrobnější úvod do metody qPCR, která tvoří klíčovou součást praktické části práce. Konkrétnější popis experimentálních postupů je uveden až v kapitole „Výsledky a diskuse“, což narušuje logickou strukturu práce. Významným nedostatkem je nejednoznačnost v označení zkoumaných vzorků – popis vzorků 1–3 v tabulce 1 (str. 31) nekoresponduje s výsledky uvedenými v tabulce 15 (str. 51). Není tedy možné spolehlivě přiřadit konkrétní výsledky ke konkrétním vzorkům, což zásadně snižuje vypovídací hodnotu experimentu. Problémy se objevují také v popisu grafů, kde jsou vzorky/výsledky nejednoznačně nebo chybně interpretovány (např. grafy 1, 4, 5, 7, 8). Diskuse výsledků je nedostatečná nebo zcela chybí. Naopak dobře je zpracován samotný závěr práce, kde studentka shrnuje výsledky a doplňuje je o možné ovlivňující faktory, jako je botanický původ medu, geografické podmínky či způsob sběru. Tato část působí uceleně a reflektuje širší kontext problematiky. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou C.

eVSKP id 161997