DRÁPELOVÁ, M. Zlepšování výrobního procesu po zavedení nové technologie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2024.
Autorka přistupovala k řešení bakalářské práce velmi zodpovědně. Využila vhodných nástrojů pro analýzu i pro návrhovou část. Ve výsledném hodnocení práce zohledňuji také komplexní pohled na řešenou problematiku a praktické zaměření práce. Práci doporučuji k obhajobě a přikláním k nejlepšímu možnému hodnocení. Otázky k obhajobě: Jaké další kroky byste doporučila pro zlepšení výrobního procesu po implementaci vašich návrhů?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | A | Autorka úspěšně splnila stanovené cíle práce a navrhla konkrétní řešení. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | B | Použila adekvátní metody pro analýzu a řešení problémů. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | Ukázala schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry. Nicméně, práce by mohla poskytnout více detailů o procesu výběru výrobce míchačky. | |
| Praktická využitelnost výsledků | A | Výsledky práce jsou prakticky využitelné pro zlepšení výrobního procesu. | |
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | A | Práce je dobře strukturovaná a používá přiměřenou odbornou terminologii. Jazyková úroveň práce je vysoká. | |
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | A | Autorka efektivně pracovala s informačními zdroji a poskytla odkazy na použité zdroje dle citační normy. |
Závěrečná práce „Zlepšování výrobního procesu po zavedení nové technologie“ propojuje téma zlepšování stávající výrobní technologie ve firmě s oblastmi kvality, standardizace a normování. Autorka nadstandardním způsobem prokazuje odborné znalosti prostřednictvím použití jednotlivých SW nástrojů z oblasti procesního řízení a modelování (ARIS/Bizagi Modeler) CAD systémů (Inventor), projektového řízení (MS Project) s novými možnostmi, které nabízí nástroje AI (ChatGPT). Různorodost uskutečněných analýz na straně jedné, stejně jako odlišnost způsobů řešení zjištěných nedostatků na straně druhé, naznačují sympatický tvůrčí potenciál autorky založený na základech inženýrského přístupu řešení provozně-technických podmínek v podniku. I přes drobné (formální) nepřesnosti, je závěrečná práce zpracována vyčerpávajícím způsobem a nejsou v ní žádné nedostatky.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | A | Jednoduchost a výstižnost definovaného cíle bakalářské práce (BP) v sobě skrývá největší úskalí závěrečné práce. Autorčino zaujetí pro zvolenou oblast v kombinaci s náročností a snahou o úplné a komplexní řešení představuje extenzivní práci s cílem BP, kterým na sebe autorka plně přebírá řešení úkolu, jež mnohdy vyžaduje interdisciplinární přístup. Nicméně i přes tuto výzvu autorka dosáhla stanovených cílů, nicméně v celé řadě aspektů navrhovaného řešení v kap. 3., již autorka logicky naráží na limity práce. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | A | Autorka exceluje v kombinaci a použití přístupů z oblasti procesního řízení (viz kap. 2.2 až 2.4), operativního řízení výrobního procesu (viz kap. 2.3, resp. 3.1), vizualizace či rozborů technického řešení zabraňujícího shlukování materiálu (viz kap. 3.2). Obdobně vynikajícím způsobem je BP doplněna množstvím různorodé, avšak obsahově a tematicky se doplňující dokumentace, tzn. obrázků (40), tabulek (8) a grafů (10). | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | Autorka postupuje logicky, důsledně využívá výsledků realizovaných analýz (kap. 2) pro navazující formulaci vlastních návrhů řešení (kap. 3). Nicméně v některých aspektech sestavených analýz by byla vhodnější větší míra pečlivosti a důslednosti. | |
| Praktická využitelnost výsledků | B | Praktická využitelnosti výsledků závěrečné práce, stejně jako aplikační potenciál navrhovaného řešení (viz. Kap. 3.1 a 3.2) je reálistický. Nicméně v některých aspektech řešení (viz. Kap. 3.1.2.1) nejsou zahrnuty všechny navazující podrobnosti. Obdobně i přes obtížnost kvantifikace některých výsledkových ukazatelů přínosů navrhovaného řešení (viz. Kap. 3.3), se autorka dopouští odhadů bez adekvátní opory v podobě přesnějších podkladů či hodnot. | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | Struktura BP plně odpovídá standardům závěrečné práce. Částečně matoucí je soulad některých názvů podkap. (viz podkap. 3.1.2.2. a 3.1.2.3) a názvu obrázků (obrázek č. 30 a 31). Drobné výhrady lze formulovat k čitelnosti některých složitějších procesních schémat (např. Obrázek 18, Obrázek 24, Obrázek 40 atp.), nicméně v celkovém souhrnu, kdy je v závěrečné práci použit nadstandardní počet doplňujících podkladů a informací (tzn. 10 grafů; 40 obrázků; 8 tabulek) je to akceptovatelná úroveň. Obdobně lze akceptovat autorčin unifikovaný systém použití jednoslovných názvů kap. 3 úrovně. Na druhou stranu v některých částech textu BP je kvalita použité terminologie proměnlivá, nicméně ani tato ani další drobné nepřesnosti odborné jazykové úrovně, nedosahují zásadnější úrovně. | |
| Práce s informačními zdroji | B | Autorka dodržuje základní pravidla práce s informačními zdroji, včetně způsobu použití nástrojů umělé inteligence ve vzdělávací a tvůrčí oblasti. V závěrečné práci je použito celkem 18 info. zdrojů, které jsou v dominantní míře tvořeny informačními zdroji z českého odborného prostředí. Literární zdroje v jednom ze světových jazyků zcela chybí. Drobné citační nepřesnosti, jež se v práci vyskytují, jsou dány nedůsledností autorky. Další výhrady lze směřovat ke způsobu použití standardů textu u návrhové, resp. výpočtové části závěrečné práce. Míra shody dle systému pro odhalování plagiátů v závěrečných a absolventských pracích nedosahuje výraznějších hodnot. |
eVSKP id 159367